Prase v divadle (No. 3)
O sobotním „Dnu mladých“ skončilo prase v šatně DISKu a v rukách řezníků, a zatímco se zabíjačka ve foyer zalévala slivovicí, prasečí duše se podrobila psychoanalýze.
Řezničina v šatně DISKU FOTO Karolina Chasáková
Jako první přivítala diváky autorská inscenace s prvky pohybového divadla Jak chutná tvůj otisk Zuzany Kantorové a Pavla Helebranda. Bezmála melodramatický příběh se sociálním podtextem na téma hledání identity. Introvertní studentka si na živobytí přivydělává úklidem a brigádou v baru ve vyčerpávajícím tempu, nadto chodí s profesorem. Kantorová využívala celý prostoru Řetízku včetně vnější chodby a hlediště, v samomluvě komunikovala s fiktivními osobami a nepřímo kontaktovala i s publikem. Žena s kouřem na plicích, žena z černého města, žena z černého těsta, žena zajatá v obkreslených siluetách svého těla, neprobuzená básnířka. Touhu překročit stín a zanechat čitelný otisk vystihuje v textu stále dokola omílaný refrén moře a písku. Zapadá do něj i profesorova projekce a přednáška o krabech včetně popisu neplodné, leč nezbytné symbiózy. Pomyslný krunýř prolomí až emoce vybičované hudební kompozicí a jejich kontrast s prázdnotou Bytí. Díky silným skladbám s poetickými texty a živému doprovodu (viola, klavír, kytary) nabývá inscenace na expresivitě a magicky sugestivní atmosféře. Z uklízečky se stává šamanka, která divoce tančí v záři svíček na cikánskou melodii a v závěru následuje symbol rebelství – rockového kytaristu v koženém kabátě. Ať žijí ženy, které běhají s vlky.
Zuzana Kantorová v inscenaci Jak chutná tvůj otisk FOTO Karolina Chasáková
V učebně v prvním patře se osvobozená ženská duše opět nebezpečně zacykluje. Oblovka, hermafrodit se špičatou ulitou, je zároveň názvem projektu Kláry Hutečkové. Scéna se dvěma vzrostlými fíkusy tvoří komorní prostor obýváku, kde se živý šnečí ansámbl rozlézá jako neuchopitelné myšlenky v mozkových závitech. Tři herečky a dva herci zastupují principy jin a jang, dohromady tvoří jedinou postavu a řeší trojčlenku motorka – Champs Elysée – muž neboli otázku jednoho milostného poměru, z níž se málem stane otázka existenciální. Občas akcentují rozdíl mezi mužským a ženským uvažováním v opozici jeden proti jednomu, za chvíli se chaoticky překřikují nebo naopak nacházejí společný rytmus. Přikrmováním šneků jako by chtěli posílit vnitřní pochybnosti anebo jejich prostřednictvím podsunout podvědomí jistý záměr. Hledání variant, zavádějící dedukce, obelhávání sama sebe, marná snaha o nadhled, seriózní i laická psychoanalýza a obsedantní myšlenka: právě jedu s tím mužem po Champs Elysée, co mu ale řeknu, až zastavíme? To vyřeší příroda – za nás a po svém.
Tři herečky a dva herci zastupují v Oblovce principy jin a jang. FOTO Karolina Chasáková
Po intimních ženských tématech nás uvítal v DISKu Objev roku …příští vlny/next wave… 2014. Slovenský performer Pavol Seriš předvedl v pohybové one-man komedii Chutilo vám, páni? bohatý repertoár grimas a gagů. Seriš se na scéně se stolem a dvěma židlemi nejprve představil v roli „vrcholového“ číšníka s výrazným tikem v obličeji, velícího panoptikálnímu personálu restaurace, a postupně zahrál řadu bizarních, přesně vymodelovaných figur číšníků – hrbáče, vrhače talířů, horkokrevného tanečníka, nacistu, snílka, milovníka kladkostrojů a další. I během stoupající frekvence střídání rolí obdivuhodně přesně držel pohybovou a mimickou charakteristiku a přesvědčivě reagoval na neexistující partnery. Scénka o obsluhování prezidentů Klause a Gašparoviče naopak zaváněla hospodským humorem až příliš.
Slovenský performer Pavol Seriš předvedl v pohybové one-man komedii Chutilo vám, páni? bohatý repertoár grimas a gagů. FOTO Karolina Chasáková
Koho nadmíru lidová satira nenadchla, čekal intelektuální pastvu i nějakou tu pikantérii od interaktivního Franz KafKABARETu (Sektor pro hosty), improvizace postavené na charakterech několika Kafkových literárních postav a proložené šansony v jidiš. V přeplněné kavárně se podávala kafkáva (horká voda bez kávy) a úvod nerudného konferenciéra-jezevce Jiřího Pěkného naznačoval, že možná dojde na spílání publiku, zvlášť když dopadla facka na tvář diváka-dobrovolníka. O provokaci obou pohlaví se výrazněji pokusil první milovník otázkou, zda jsou ochotni zemřít jeden pro druhého, a slibně se přímo na pódiu rozvinul konflikt mezi impresáriem a divačkou Ester, která si ostrý dialog one-to-one včetně nevybíravého závěru a narážky na židovské jméno zjevně užívala. Suchý humor mrtvého komika Gracchuse se točil kolem životního poslání a s kafkovskou filozofií korespondoval nejvýrazněji. Ostatním hercům navazování kontaktu s jednotlivci nevycházelo, monolog umělkyně v hladovění, neúspěšné anorektičky a bulimičky vyzněl dokonce trapně, ale trapnost ke Kafkovi patří, stejně jako rozpaky, distance a absurdita. Festivalové publikum dostalo takový kabaret, jaký si tak trochu zasloužilo – na interaktivní alternativu zřejmě ještě v Čechách nedozrál čas.
V přeplněné kavárně se konal Franz KafKABARET (právě zpívá Hana Frejková) FOTO Karolina Chasáková
///
Předchozí díly denních reportáží z festivalu …příští vlna/next wave… najdete zde:
Komentáře k článku: Prase v divadle (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
