Divadelní noviny > Burza Názory – Glosy
Přátelé i nepřátelé dabingu…
V DN 19/2012 vyšel text prezidenta Herecké asociace Jiřího Hromady Hrozí zánik dabingu? Článek vyvolal bouřlivou diskusi, kterou jsme posléze přenesli na stránky i-DN. Po zklidnění ohlasů a v podstatě po uzavření diskuse poslal Jiřího Hromada do redakce a na i-DN zavěsil – jako poslední Komentář – vlastní komentáře k diskutovaným tématům. Jelikož by snadno mohl jeho text mezi novými příspěvky zapadnout a mnozí diskutující by se již k původnímu článku nevracejí, dáváme Hromadově komentáři speciální prostor jako novému příspěvku.
red.
- Jiří Hromada. FOTO archiv
Přátelé i nepřátelé dabingu…
S velkou pozorností jsem si přečetl vaše úvahy na můj článek Hrozí zánik dabingu? v internetové diskuzi DN. Dabingu rozhodně zánik hrozí. Nemyslím si však, že by se měl zachraňovat či likvidovat jednostranným přístupem.
Konkrétně k vašim reakcím:
1. Hereckou disciplínu dabing vytvářejí nikoli mafie (které dovnitř nikoho nepustí), ale potřeby stále náročnější praxe na jeho výrobu. Dabuje se rychle, pohotově, často nekvalitně. Ti, kteří nejsou stále k dispozici (z důvodů např. angažmá, nebo točí), mají logicky málo příležitostí. Pohříchu jsou mezi nimi skvělí dabéři.
2. Herecká asociace je především profesní organizací, která se snaží uchovat kvalitu herecké profese. Proto se snažíme zastavit propad podfinancování dabingu, a tím rezignace na kvalitní herecké výkony. (První liga dabérů je nahrazena těmi, kdo mají čas a jsou nejlacinější – směřujeme tak k polskému modelu, kdy jeden muž mluví muže a jedna žena – ženy a děti.) Rovněž nevěřím, že k tomu dojde – každý film musí mít reklamu. Zadavatelé reklam jistě nedají peníze na takový paskvil, který český divák zřejmě nepřijme.
3. V době technických vymožeností mohou titulky a dabing koexistovat – jediným tlačítkem si každý může demokraticky zvolit, co preferuje.
4. Anglickému jazyku se český národ nenaučí z titulkovaných filmů. Tomu předchází koncepční výuka na školách, kurzech a při cestování nebo práci v zahraničí.
5. Dabuji 35 let, a jestli něco z angličtiny umím, tak díky píli v předchozích zmíněných aktivitách. Opravdu chceme, aby Češi viděli pouze anglicky mluvené filmy? (Co Francie, Polsko, Severské státy, Itálie, východní kinematografie atd.? Obávám se, že tady by nám znalost angličtiny nepomohla.)
6. Pokud budou pouze titulky – hendikepovaní slepotou neuvidí nic, stejně jako si je nepřečte dislektik, senioři, lidé, kteří nedokážou číst rychle, ženy v domácnosti, které mají mnohdy film jako kulisu a samozřejmě děti. Navíc titulky vyjadřují obsah většinou zkratkovitě. Divákovi unikne mnoho krásných záběrů kamery, detailů hercovy tváře – protože musí sledovat titulky.
7. Uznávám, že úroveň dabingu klesla. Uznávám, že mladá generace musí umět cizí jazyky. Ale mysleme teď na to, jak kvalitní dabing zachránit pro diváka dneška – další generace si jistě najdou svou cestu. Rezignace na dílčí projevy české kultury znamená rezignace na atak konzumu – a její zánik.
Komentáře k článku: Přátelé i nepřátelé dabingu…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
