Divadelní noviny > Burza Zprávy
Překračování hranic s německým dramatem
Činoherní studio města Ústí nad Labem chystá unikátní tříletý projekt scénických čtení, na kterém se podílí studenti vysokých škol. Studenti katedry germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně přeloží současné německé dramatické texty a studenti uměleckých vysokých škol – DAMU v Praze a JAMU v Brně zrealizují jejich scénické čtení.
Projekt Překročit hranice nepřímo navazuje na projekt scénických čtení Kovárny a Ústecká nej. Na těchto projektech se podíleli především zaměstnanci Činoherního studia, kteří zpracovali do scénického tvaru témata úzce související se severočeským prostředím nebo četli svoji vlastní tvorbu.
Série čtení bude věnována německy psanému dramatu, také pro to, že Činoherní studio se nachází v Ústí nad Labem tedy takřka na česko-německých hranicích. Projekt umožňuje „překročit hranice“ nejen studentům, ale i divákům, kteří budou mít exkluzivní příležitost proniknout do současné německé poetiky a kultury této země.
Všechna scénická čtení zařazená do projektu Překročit hranice se dočkají jen tří uvedení na scéně Činoherního studia, půjde tedy o výjimečnou událost.
Snímek ze zkoušky prvního inscenovaného čtení Kalhoty kolo žena FOTO ARCHIV
1. scénické čtení
Stefan Wipplinger: Kalhoty kolo žena
Předměstí, sídliště a lidé, které k sobě přivedla touha něco vlastnit nebo vyměnit.
Co všechno byste byli ochotni s někým směnit? Byt, auto, jméno, tvář? A co když pak někdy nelze vzít výměnu zpět? Jako by k vám cizí předmět přirostl. Jako by si vás osvojil.
Čtení se bude odehrávat v obytné části ústeckého divadla. Pojímáme ho jako návštěvu bytu jedné z postav, která dá divákům možnost nahlédnout do soukromí postav dramatické hry berlínského autora Stephana Wipplingera
Natřel jsem stěny na bílo a nábytek postavil na ulici.
Za méně než 2 hodiny bylo všechno pryč.
Moje knihy. CD. DVD. Vzal jsem je do knihovny.
Občas některé z nich navštívím. A čtu je. A vidím, jak na nich zůstaly stopy po jiných. Oslí uši nebo poznámka.
Nejradši bych všechno odnesl do knihovny.
Všechno. Tak by to mělo fungovat. Jako knihovna.
Stefan Wipplinger (1986) pochází z Horního Rakouska, studoval v Linci a začal se věnovat divadlu, v Berlíně studoval divadelní vědu a režii, jeho krátký film Es wirdsicherpassieren (Určitě se to stane) navštívil v roce 2013 mezinárodní filmové festivaly, v roce 2014 začal pracovat pro berlínské divadlo pro mládež Grips-Theater. Kalhoty, kolo, žena je jeho první celovečerní hra a byla pozvána na přehlídku nových textů Stückemarkt 2015.
Režie: Anna Klimešová
Překlad: Sára Bláhová, Michaela Sklenářová, Eliška Holopírková, NguyenThu Ha, Anna Tran, Kristýna Drugdová
Korektura: Veronika Jičínská
Dramaturgie: Boris Jedinák
Scénografie: Karolína Kotrbová
Hrají: Anna Fišerová, Adam Ernest, Lukáš Černoch, Václav Hanzl, Jaroslav AchabHaidler, Nataša Mikulová, Kristýna Trojanová j.h., Vladimir Benderskij.h.
realizace: 28. a 29. října a 29. listopadu v Činoherním studiu a 6. listopadu v rámci festivalu CargoTheatre na lodi Cargo v Litoměřicích.
2. scénické čtení
Wolfram Hőll: A pak
Čtyři paneláky, tři ztracenci, dvě děti, jeden otec: tak by mohl vypadat inventář tohoto vybroušeného textu. Jsou to vlastně melancholické vzpomínky na dětství na jednom východoněmeckém sídlišti rámované navíc příběhy ztrát: ztráta matky, země, sociální role. Jazyk hry je lyrický, rytmizovaný, proud řeči je vložený do příběhu, jenž je vyprávěn z perspektivy dětského vypravěče.
V roce 2012 text zaujal kritiky – nejprve obdržel ocenění TheatertextalsHörspiel v rámci dramatické sekce Stückemarkt 2012 při prestižním Theatertreffen a dále i cenu Nachwuchspreis na HeidelbergerStückemarkt 2012. Lipská inscenace se stala vítězem přehlídky toho nejlepšího z německých scén Stücke 2014 v Mülheimu.(zdroj: agentura Aura-Pont, s. r. o.)
realizace: leden 2017
3. scénické čtení
Evald Palmetshofer: Neprovdaná
Duben 1945. Mladá žena je velmi rozzuřená, přijede k ní vojenská patrola. O 70 let později. Z mladé ženy je stará žena. Její dcera upadne v kuchyni na zem a je velmi rozzuřená. Přijede k ní záchranka. Časové roviny se prolínají.
A z nemocnici rokují doktorky a sestry a před 70 lety rokoval vojenský soud a o rok později lidový soud. A mladá žena je zatčena. Zatímco dcera nosí na hrob otce květiny, sbírá mladá vnučka muže jako motýly či známky – a státní zástupce sbírá výpovědi a lid se sejde u soudu a sbírají se brambory ze země na poli a soudce čte rozsudek. A dcera truchlí za otce a cizí otec za syna.
Hra byla uvedena v prosinci 2015 ve vídeňském Burgtheateru – tato inscenace se stala vítězem přehlídky nejlepších německojazyčných inscenací Mülheim 2015. (zdroj: agentura Aura-Pont, s. r. o.)
realizace: březen 2017
Více informací: www.cinoherak.cz
Komentáře k článku: Překračování hranic s německým dramatem
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
