Divadelní noviny > Názory – Glosy
Přestaňte hvězdičkovat
Sedím a hledím v divadle hraběte Nostitze, tiše se těše z chytré, vkusné a herecky silné inscenace Hany Burešové Pán z Prasečkova, která právě v tom osvíceném prostoru stále jistěji cílí k záměru dokázat, že Molièrova bezuzdná fraška může mít i větší rozměr, než jí běžně dovoluje žánr.
Pak čtu v Lidovkách soud Vladimíra Mikulky, že vše působilo „studeně a nacvičeně“, a v Právu výčitku Radky Hrdinové, že stavovští chtějí jen „bavit, bavit a bavit“. Podle kritika asi mělo mnohovrstevné představení hřát amatérskou přibližností, podle kritičky mají zřejmě frašky vznešeně nudit. Zejména ona se už velmi podobá rozhodčím krasobruslení zvedajícím známky cinknuté láskou či neláskou. Ostatně však soudím, že by i Divadelky měly skončit s hvězdičkováním budícím dojem, že ta rubrika je neomylná jako finské tabulky určující pořadí v desetiboji.
Komentáře k článku: Přestaňte hvězdičkovat
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Pavlovský
Viděl jsem druhou premiéru
a představení se mi v zásadě také líbilo, jak jsem již leckde zveřejnil. Přesto nemohu s P. Kohoutem souhlasit, protože záporné kritiky jsou z teatrologického hlediska legitimní.
1. Kritický soud je povýtce subjektivní, kritika není věda. Kritik má prostě právo na to, aby se mu dílo nelíbilo, a je celkem vedlejší, jestli tuto nelibost projeví „hvězdičkováním“ nebo jinak, jakkoli je samozřejmě vždy lepší, když je racionálně vyargumentovaná.
2. P. Kohout si neuvědomuje, že se podílí na stejném teatrologickém lapsu, jakým jsou ony tabulky v DN: srovnává nesrovnatelné, totiž různá představení téže inscenace. Nemůže být přece sporu o tom, že každé divadelní představení je jedinečné, singulární umělecké dílo. Vidíme-li různá představení téže insenace, není to přece totéž, jako když vidíme různá představení (promítání) téhož filmu!
17.12.2012 (2.30), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Pane Kohoute,
někomu se líbí to, jinému ono, to je normální. Že neexistuje nezaujatý soud o artefaktu je také normální. Tak proč tomu, kdo si o kvalitě díla myslí něco jiného, hned podsouvat nedobré úmysly, hloupost, ba proti smyslu věci zaujatost?
Kritický žebříček se netváří jinak než čím je: obyčejnou anketou, z níž nelze vysoudit víc než jak moc ta která inscenace u vybraného vzorku kritiků „zabodovala“. Rychlé přehledné porovnání názorů – a to není k zahození.
18.12.2012 (23.54), , Trvalý odkaz komentáře,