Příběhy z emigrace
V dramaturgickém plánu této sezony Divadla Husa na provázku byla připravovaná autorská inscenace režisérky Anny Klimešové a dramaturgyně Viktorie Knotkové Pozdravuju a líbám vás všecki popsána jako večeře o mnoha chodech, v níž se vystřídají prožitky českých emigrantů s příběhy novodobých nomádů. Kolektivní autorský zkušební proces, pro Klimešovou typický, toto poměrně rozprostraněné téma konkretizoval do příběhu česko-kurdského páru (Zdislava Začalová a Michal Sikora), jehož společná budoucnost závisí na výsledku probíhajícího azylového řízení. Inscenační rámec tohoto období prosyceného čekáním a nejistotou přitom vychází z přímé zkušenosti Xelila Ibrahima Yildize, uvedeného jako spoluautora námětu. Přesto nezůstává jediným emigrantským příběhem, který nová inscenace Provázku tlumočí.
Situace čekání vede mladý pár k imaginování možných alternativ vývoje od vysněných šťastných konců až po vyložené noční můry. Součástí rozehrání vstupní představy svatby se stávají přímo diváci. Arénovité uspořádání hlediště po bocích sytě oranžového hracího pásma je tematizováno jako „strana nevěsty“ a „strana ženicha“. Jednotlivci z publika navíc dostávají specifické úkoly v rámci obřadu. K ostatním hercům, vystupujícím v rolích nevěstiny svědkyně (Tereza Volánková) a rodiny (Kateřina Francová, Dušan Hřebíček, Vladimír Hauser, Pavel Zatloukal), se tak přidávají coby svědek ženicha, dítě s květinou či gratulanti. Díky specifickému zacílení úkolů se však nedostavuje rozpačitost, kterou může prvek zapojení diváků přinášet, naopak velmi lehce dochází k nastolení atmosféry pospolitosti, v níž představení dále probíhá už bez přímého zapojení publika.
Svatební obraz se posléze láme do jiných verzí příběhu (Co kdyby mě tvá rodina nikdy nepřijala? Jaké otázky budou klást pracovníci odboru azylové a migrační politiky, prověřující upřímnost našeho manželství?), kterými čím dál více prostupují surreální asociace. Některé z nich se pohybují na poli až trapné absurdity (například stereotypně xenofobní rodinný „výslech“ se přehoupne do návštěvy Mikuláše s čerty a andělem, kteří prověřují, zda z nastávajícího bude dobrý Čech), jiné přinášejí velmi emotivní obrazy (ženichův pocit vykořeněnosti, kdy si připadá jako mimozemšťan postrádající domov, je v závěru vizualizován kostýmem narvala, typicky migrujícího mořského savce). Ačkoli v průběhu představení může docházet k pocitu zdlouhavosti a repetitivnosti již zobrazeného, inscenaci nelze upřít pečlivou prokomponovanost dílčích motivů.
Především je ale silně atmosférická, objevují se v ní prvky kurdských svatebních rituálů i českého folkloru. Současný soubor Provázku (posílený několika hosty) se zde ukazuje ve své hudební, živelné, komické podstatě, ta je však zdárně odstiňována do vážnějších, místy až temných momentů. Přechody mezi jednotlivými situacemi a náladami jsou navíc velmi organické, a to obzvláště ve chvílích, kdy herci do inscenace naprosto civilně vnášejí příběhy o vlastní zkušenosti s emigrací. Přestože je Pozdravuju a líbám vás všecki rámováno konkrétní situací jednoho česko-kurdského páru, ukazuje, že migrace a hledání domova je bytostně univerzální téma, které by nemělo být odsouváno na okraj zájmu.
Divadlo Husa na provázku, Brno – Anna Klimešová a kol.: Pozdravuju a líbám vás všecki. Námět, scénář a režie Anna Klimešová, scénář a dramaturgie Viktorie Knotková, námět Xelil Ibrahim Yildiz, výprava Klára Fleková a Jakub Šulík, hudba Jiří Hradil. Premiéra 10. února 2023.
Komentáře k článku: Příběhy z emigrace
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)