Příliš holé a trapné bilancování
V roce 2019 vyšla v nakladatelství Mladá fronta memoárová kniha herce a divadelního principála Luďka Soboty Holé a trapné dýchání. Koncem září minulého roku pak vznikla ve studiu její zvuková podoba, který nyní vychází na CD/mp3.
Kniha je v pořadí již třetím hercovým vzpomínáním na životní dráhu a kariéru, na kolegy a na kamarády, ale také připomínkou nejslavnějších scének, povídek a monologů z komikovy tvůrčí dílny. Ale nejprve trochu historie.
Editorka Slávka Kopecká vydala Sobotovu první knihu jeho autorských textů a vzpomínek Facky místo pohádek již v roce 1998. Po deseti letech převzal Sobota z této publikace celou autobiografickou část, doplnil o nové scénky a scénáře, čímž vznikla kniha nová s názvem Dvě facky & jeden pohřeb (Deus / Brána 2008). Podobně vedle nových přenesl autor šest již dříve publikovaných vzpomínek a tři autorské texty také do své zatím poslední, v pořadí třetí autorsko-memoárové knihy.
A ani aktuální audio-CD není Sobotovým prvním. Supraphon začal již v devadesátých letech vydávat kompilované reedice Šimkových a Sobotových scének z gramofonových desek Ze Soboty na Šimka 1 a 2 (1975, 1977), Návštěvní den č. 6 (1978), Decentní večer (1981), Kurzy první pomoci (1985). V edici Nestárnoucí smích pak o deset let později pod názvem Neuvěřitelné situace (1996) vyšly další nahrávky. A přicházely dálší a další – Šimek, Sobota, Nárožný – Nejlepší scénky (2011), Brum, brum – Slavné výstupy (2007) či Ze Soboty na Sobotu (2008). V roce 2015 následovalo kompletní vydání díla Šimek + Sobota z archivu Supraphonu, po němž následoval na deseti CD komplet Šimek & Sobota & Nárožný – Komplet 1971-1977 a na dalších deseti CD v roce 2018 další (Šimek & Sobota – Komplet 1977-1983). Mimo tyto řady vyšly v Supraphonu monology O sexu a jiné monology (1997) a v roce 2000 u vydavatele Františka Rychtaříka CD s pásmem scének, písní a monologů Masáže Luďka Soboty (zvuková stopa z archivu České televize). V roce 2007 vydal Sobota své profilové CD Luděk Sobota ve Směšném divadle, jež sice obsahovalo i písně a novější výstupy, ale vedle nich i scénky z doby Sobotovy spolupráce s Miloslavem Šimkem (Rozhovor s básníkem, Dovolená u moře), ovšem v podání imitátora Petra Jablonského.
Ale až nyní se Sobota poprvé rozhodl o zvukový záznam ohlížení se za svou publikační tvorbou bez dodaných scének a monologů. Pro audioverzi Holé a trapné dýchání načetl první část své poslední knihy, tedy jen vzpomínky. Vše ostatní ponechal pouze čtenářům. V šestnáctistránkovém bookletu jsou z knihy publikované i fotografie a hercův stručný životopis. I tak ale posluchač o pár scének (a jednu písničku) s Luďkem Sobotou nepřijde, byť jen ve formě bonusů: nahrávka obsahuje slavné Poděkování za cenu diváka (Silvestr aneb Paráda z Kavčích hor, 1999), lehce misogynní Rozhovor o manželství a falešný zpěv Adriany Sobotové (Sešlost Luďka Nekudy, 1987), píseň Lízátko (text Ivan Mládek, 1979) a Shakespearův Sonet č. 60 recitovaný Sobotou z paměti, jak uvádí poznámka na obalu.
Jak z mého pokusu zdokumentovat Sobotovy memoárové knihy a audionahrávky plyne, neexistuje komplexní kritické vydání nahrávek a Sobotových textů. Proto by bylo vhodnější než opět opakovat různé variace divadelních výstupů a čtení memoárů, bylo vydat nahrávku Sobotových literárních textů (na CD chybějících) spolu s jeho vzpomínkami, tedy tak, jak je rozloženo v knize, byť všechny povídky a texty na nosičích zřejmě již v jiných vydáních vyšly. Ke škodě posluchače čerpá tento projekt pouze z poslední Sobotovy knihy, v níž autor ze svého profesního i osobního života již jen paběrkuje. Více zaujme snad jen vzpomínání na Jiřího Wimmmera, na Sobotovy neblahé zkušenosti s klasickým repertoárovým divadlem a nová vzpomínka na Miloslava Šimka, Ladislava Smoljaka v bývalé Jugoslávii. Jsou to však jen záblesky působící dojmem, že se autor nechce opakovat, že vše již řekl. To se sice možná snaží, ale tato jeho snaha vede k tomu, že místo poutavých a humorně laskavých pasáží, známých z předešlých knih, vrší vedle sebe banální vzpomínku na výlet do Vídně, k níž přidá historku s kriminálníkem Šístkem a banální zážitek s bouří na moři, abych zmínil jen některé. V mnoha případech nejde Sobota pro ostré slovo daleko, to když potřebuje posluchači dokázat, že jej vypravovaná situace skutečně vytočila. Věřím, že navenek okázalá xenofobie vůči Angličanům či Francouzům je autorem hraná a úzce koresponduje s komikovým humorem, nicméně k dobrému výsledku rozhodně naslouží. Vyhrocené názory v dosud nejútlejší Sobotově knize (biografická část má 115 stran z celkových 188) trčí mnohem výrazněji a jeho dikce při četbě tyto peprnější pasáže ještě více umocňuje.
Repro Supraphon
Závěr knihy – i její audioverze – je naštěstí smířlivý. Sobota totiž končí své vzpomínání lehce posmutněle, když shledává, že kamarádů výrazně ubylo a ani humor už není tím, čím kdysi. To je tedy ono hlavní Sobotovo životní zjištění.
Rozhodně si dovedu představit zajímavější a důstojnější Sobotovo autorské čtení – a to nejlépe jako pestrý výběr toho nejpodstatnějšího z jeho knih. To ale zřejmě nebylo cílem vydavatele. Producentka Naďa Dvorská sáhla po hotovém a nově vydaném textu a tímto způsobem popřála výrazné osobnosti českého autorského humoru k jeho loňským 77. narozeninám.
Luděk Sobota: Holé a trapné dýchání. Supraphon 2020, 1 CD/mp3; 3 hodiny 57 minut.
Komentáře k článku: Příliš holé a trapné bilancování
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
