Příliv teroristů a démonů (No. 5)
Pátý den, resp. večer festivalu …příští vlna/next wave… patřil: pytli blech rozlezlých po pralese svolávajících se skřeky a dusotem (citováno z oficiálního webu), Divadlu 100 opic a jeho nejnovějšímu počinu Brusel se potopil. Divadlo 100 opic navazuje svou tvorbou na bývalé Divadlo Mimotaurus, které bývalo festivalovou stálicí. I nový soubor splňuje všechny požadavky, aby mohl být divadlem next wave – je bláznivé, provokuje, nestará se o to, jestli splňuje nějaké škatulky, a je neskutečně zábavné.
Chvílemi jsou hybateli děje pouze loutky všech možných tvarů, chvílemi do něj vstupuje i sám principál, případně muzikanti, kteří představení doprovázeli živou hudbou. FOTO ANETA VAŠATOVÁ
Stejně jako Mimotaurus, i 100 opic má ve svém středu Dominika Tesaře, vůdce smečky a autora většiny inscenací, a to jak textové a hudební složky, tak i výtvarné. A v této hlavě vznikl sci-fi nápad zpracovat blízkou budoucnost v České republice. V roce 2038 se vlivem globálního oteplování zvedne hladina moře tak, že západní země tonou, Brusel se potopil a odstěhoval se do Vídně a miliony environmentálních uprchlíků hledá bezpečí ve střední Evropě. Vzhledem k náročnosti výpravy a dramaturgie a koneckonců i tématu, které uprchlíky akcentuje pouze jako vedlejší produkt doby, předpokládám, že ten nápad vznikl ještě v době, kdy aktuální bouřlivé téma emigrace nemělo zdaleka takový mediální ohlas. Pozoruhodné tedy je, jakým způsobem představení v současném kontextu rezonovalo. Načasování je v každém případě mistrovské.
V Bruselu je ústředním prvkem stůl se sklápěcím rámem, na nějž Dominik Tesař v průběhu představení postupně věší loutky… FOTO ANETA VAŠATOVÁ
My však příběh zastihujeme v podstatě v okamžiku, kdy v Praze vybuchne budova Ministerstva práce a sociálních věcí. K explozi se přihlásí teroristická organizace Fronta seniorátní spásy (FSS), jinými slovy důchodci, kteří baží po navýšení důchodů aspoň do té míry, aby bylo na nájem, a po propuštění vězněných členů KSČM. Od té chvíle se rozpohybuje zběsilý kolotoč, v němž se dozvídáme o napojení FSS na Rusko, které jejich snahy podporuje. O tom, že komunisty ve vězení někdo uplatil, aby basu neopouštěli. O tom, jak s tím vším souvisí vojáci hlídající hranice před utečenci. Jak se k celé té věci staví BIS a zejména její nejvyšší představitel… atd. atd. Nutno říct, že těch zákulisních nitek se během hodinu a čtvrt trvajícího představení odhalí opravdu velká řada. Takže i pro člověka, který sice tuší, že pozadí politiky není jednoduchá věc, není nic snadného udržet pozornost. A i přes to, že hlavní aktér Dominik Tesař ve svých replikách často shrnuje dění, člověku spoustu spojitostí unikne.
Nicméně stále zůstává ještě výtvarná a herecká část, která bývá v divadlech tohoto typu (Buchty a loutky, Líšeň nebo Divadlo Continuo) spolu s neotřelým humorem tím stěžejním, co diváky láká k návštěvě. Stejně tak v Bruselu je ústředním prvkem stůl se sklápěcím rámem, na nějž Dominik Tesař v průběhu představení postupně věší loutky představující vyšetřovatele výbuchu, jeho pomocnici a další postavy. Chvílemi jsou hybateli děje pouze loutky všech možných tvarů, chvílemi do něj vstupuje i sám principál, případně muzikanti, kteří představení doprovázeli živou hudbou. Originální nápady, jak ještě lze neživé předměty oživit, střídají četné písničky, někdy až téměř operní árie, takže se představení jeví spíše něčím na pomezí kabaretu a operety. Hudebním vrcholem je nepochybně protestsong tematizující Čechy jako lidi po věky trpící tím, že nemají moře a banány, tak ať po nich teď ti, co toto vždy měli na dosah, nechtějí nějakou pomoc…
Brusel se potopil je zkrátka politické divadlo, což může leckomu vadit. Na plno se tu vyjadřují názory tvůrců na problematiku zahraniční politiky, Evropské unie, ruského „turismu“, práce bezpečnostních a represivních složek atp. Je to velmi odvážné, rozhodně má potenciál, nadto v této době, vyvolat diskusi nebo do té stávající vnést originální hlas. Čistě divadelně je „klasickou“ loutkovou alternativou s příjemným tempem, které brzdí snad jen poměrně dlouhý telefonát vězněného Jiřího Dolejše. Obsahově bude jistě budit rozpaky, nevoli, ale i uvolněnou radost, že se po čase zase někdo nebojí říct svůj názor.
///
Předchozí díly denních reportáží z příští vlny/next wave… 2015:
Příliv teroristů a démonů (No. 1)
Příliv teroristů a démonů (No. 2)
Příliv teroristů a démonů (No. 3)
Příliv teroristů a démonů (No. 4)
Komentáře k článku: Příliv teroristů a démonů (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
