Připomenutí
Pohřeb Karla Hynka Máchy na Slavíně Jak známo, Karel Hynek Mácha (1810–1836) zemřel zřejmě na infekci (cholerinu) z vody, které se napil, když pomáhal hasit požár v Litoměřicích, a tam byl pochován. Po mnichovském diktátu inicioval, organizoval a financoval převoz Máchových ostatků z Litoměřic do Prahy guvernér Národní banky československé Karel Engliš, také pražský primátor Petr Zenkl a další s posvěcením vlády. Zachránit ostatky národního básníka před Němci obsazujícími Sudety se podařilo na poslední chvíli.
Rakev s ostatky Karla Hynka Máchy na Slavíně FOTO ARCHIV
Byl ustanoven Výbor pro Máchovy oslavy, který po delších obtížích zajistil důstojné místo pro hrob na Slavíně, ale v tísni se uvažovalo i o jiných lokalitách. Máchovy ostatky sem byly pohřbeny až po německé okupaci, s největší možnou péčí, kterou zaznamenal tisk: Hlavní město Praha darovalo k definitivnímu uložení básníkových ostatků jednoduchou masivní dubovou rakev s celokovovou důkladnou vložkou. Do ní byly ostatky uloženy tak, že vložka byla nejprve vystlána silnou pokrývkou a na tuto pokrývku byla rozprostřena bílá těžká látka z přírodního hedvábí, kterou daroval zesnulý velkoobchodník p. Stanislav Kynzl z Prahy. Na toto hedvábí uloženy byly kosti Karla Hynka Máchy v té poloze a v tom uspořádání, jak leží v těle. Ke kostře přidán byl starý původní růžencový křížek, růžencové zrnko a zbytek hedvábné látky z hrobu, vše zabalené v novém hedvábí, a nový poniklovaný křížek daný do rakve 1. října 1938. Poté přehrnuta byla hedvábná látka ze všech čtyřech stran přes kostru a sepnuta pozlacenými spínacími špendlíky, darovanými p. Jindřichem Waldesem z Prahy. Takto zajištěné ostatky pokryty byly poté příkrovem z látky, kterou dalo svého času zhotoviti Ministerstvo školství a národní osvěty jako přesnou kopii látky nalezené v rakvi krále Karla IV. Do nohou rakve byly potom dány dvě urny: jedna obsahující prsť z litoměřického hrobu básníkova, druhá obsahující ztrouchnivělé dřevo z původní básníkovy rakve a drť nalezenou v rakvi, v níž byly básníkovy ostatky převezeny z Litoměřic.
Rakvi zahalené státní vlajkou se v Pantheonu Národního muzea poklonilo asi padesát tisíc lidí, také státní prezident Emil Hácha. Šestispřežím běloušů byla rakev 6. května za vyzvánění všech pražských zvonů převezena centrem Prahy na Vyšehrad za asistence více než dvou set tisíc lidí. Přes noc byla uložena v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, kde byla druhý den sloužena zádušní mše, a poté byla rakev přenesena ke hrobu – do prostoru mohli lidé jen se vstupenkami, proto průvod obešel Vyšehrad kolem shromážděných tisíců lidí. Nad rakví promluvili Václav Vydra, Eduard Kohout a Rudolf Medek. Obřad v přímém přenosu Českého Radiojournalu komentovali nejznámější hlasatelé té doby Josef Cincibus, František Kocourek a Miloslav Disman. V archivu Českého rozhlasu se dochovalo torzo přenosu s rozechvělými slavnostními hlasy komentátorů, za nimiž je slyšet pražskými učiteli procítěně zpívaná česká hymna Kde domov můj.
Komentáře k článku: Připomenutí
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
