Připomenutí
Položení základního kamene Národního divadla
Lidová slavnost na Letné odpoledne 16. května 1868 REPRO Z PAMĚTNÍ PUBLIKACE ND 2018
Kulaté stopadesáté výročí položení základního kamene Národního divadla 16. května 1868 se mělo slavit vloni. A spolu s ním výročí prvního uvedení opery Bedřicha Smetany Dalibor. Trochu to však překryly oslavy stoleté republiky, správně si vzpomněli v Národním divadle jubilejní publikací, z níž čerpám. A já si na tehdejší slavnost vzpomněl letos 17. listopadu, kdy v Národním muzeu otevírali výstavu Sametová revoluce a stejně jako tehdy naši předkové z toho současní mocní učinili politickou manifestaci. Tehdy ji navštívily davy, dnes byla krásně opravená budova Národního muzea obšancovaná policisty a pozvánky mělo pár desítek vybraných, ovšem proslovy politiků – alespoň té dopolední várky, odpoledne se vše opakovalo s nižší garniturou – zase přenášela televize. Inu, politikové dnes mají trochu strach z veřejnosti, ale i tehdy si Jan Neruda v jednom fejetonu udělal legraci z množství organizačních subkomitétů, které měly zaručit udržení pořádku a třeba také stanovit vstupné na konkrétní místa na tribunách a cenu pamětních materiálů: za 40 krejcarů bylo možné zakoupit vstupenku na loď nebo na tribunu, ale také Dějiny stavby národního divadla od K. V. Hofa (vskutku národního s malým „n“, tehdy to ještě nebrali jako název budovy). Byl povolen prodej pamětních fotografií a litografií tří ateliérů (Vítek, Starý, Fridrich), před ostatními se varovalo jako před padělky. Bylo také třeba zorganizovat dopravu třiadvaceti základních kamenů z různých míst a vyjasnit spory, který je vlastně ten hlavní – organizátoři průvodu s neobjednaným kamenem ze Slivence dostali dokonce pokutu ve výši 20 až 40 zlatých a trest si raději odseděli. Program slavnostních dnů 15. až 17. května (termín byl vybrán k výročí populárního Jana Nepomuckého) byl nabitý, zahrnoval regatu na Vltavě, národní slavnost na Letné, velkou pěveckou akademii, banket, řadu divadelních představení, včetně premiéry Dalibora. Nadšené zprávy z denního tisku hlásaly (citováno z jubilejní publikace ND, s. 48): husté řady bujarých Sokolů a stejně tolik pestře planoucích lampionů, bouřlivý potlesk a jásot otřásal vzduch a hřímal a burácel a konce míti nechtěl, zlatým leskem zahořely vlnky Vltavy, na Prozatímním divadle vzplanulobrovský lev český, vypáleny velikolepé ohňostroje a objevila se obrovská socha Slávie s rukou k nebi vztyčenou, rozkoší a touhou pukala srdce tisíců shromážděného lidu. Centrem dění 16. května byl ovšem slavnostní průvod s detailně určenou strukturou, v jakém pořadí v něm kdo půjde na staveniště a kdo nad základním kamenem vysněného svatostánku promluví. Tehdy se vzýval panslavismus a vystoupení z habsburské monarchie, proto na slavnost dorazily četné slovanské delegace a lze ji považovat za nejmasovější český politický mítink 19. století. Hlavní proslov v tomto duchu měl Karel Sladkovský. Dnes delegace ze všech zemí skupiny V4 daly v podtextu najevo, že by bylo dobré opustit Evropskou unii… Poučme se v historii.
Komentáře k článku: Připomenutí
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
