Probudit Divadlo pod Palmovkou ze spánku

dovoluji si Vám zaslat ke zveřejnění projekt, kterým jsem se přihlásil do výběrového řízení na ředitele Divadla pod Palmovkou. Projekt jsem nezveřejnil z důvodů ochrany námětů na divadelní hry, které máme v plánu uvádět, dále i z důvodu jednání o spolupráci při uvádění kabaretu Blonďatá bestie.

Vzhledem k tomu, že oba tyto problémy se nám podařilo vyřešit, a také vzhledem k tomu, že rozhodnutí komise bylo odloženo, rozhodli jsme se náš projekt zveřejnit, aby – zejména odborná veřejnost – mohla nezávisle zhodnotit i porovnat naše umělecké i organizační plány, které bychom chtěli v Divadle pod Palmovkou realizovat. Případné dotazy Vám rád zodpovím.

Zdravím a přeji hezké Velikonoce

Michal Lang

///

Projekt pro výběrové řízení na ředitele

Divadla pod Palmovkou

 Předkladatel: Mgr. Michal Lang

Autoři projektu:

Mgr. MICHAL LANG

Je absolventem DAMU 1989 – 1993, magistr v oboru režie

Umělecký šéf divadel – CD94 1999 – 2002, Švandova divadla 2002 – 2005, Strašnického divadla – 2010, Divadla F. X. Šaldy v Liberci 2011 – dosud.

Michal Lang je autorem řady významných inscenací v Čechách i zahraničí: např. N. V. Gogol – Hráči v Činoherním studiu 1995, T. Letts – Zabiják Joe Činoherní klub Praha – 1996, S. I. Witkiewicz – Matka Divadlo Labyrint 1996 (N. Divíšková nominace na cenu Thálie), W.Shakespeare – Zkrocení zlé ženy 1997, John Ford – Škoda, že byla děvka – Teatr H. Modrzejewskiej w Legnicy, Polsko 1999, W. Shakespeare – Bouře CD94 – 2000 (Ivan Řezáč nominován na cenu Thálie), Moliére – Tartuffe CD94 – 2001, Moliére – Škola pro ženy 2005, převzato po D. Hrbkovi – (Ivan Řezáč cena Thálie), Caryl Churchill – Cloud Nine Loyal Marymount university Los Angeles – 2007, M. Lang – Dávníkové Švandovo divadlo na Smíchově – 2008, Denemarková, Lang – Peníze od Hitlera Švandovo divadlo na Smíchově – 2010 , J. Havlíček – Petrolejové lampy 2011, F.G. Lorca – Krvavá svatba Moravské divadlo Olomouc 2012.

TOMÁŠ SVOBODA 

Po absolutoriu režie na JAMU režíroval na mnoha českých scénách i v Polsku. Byl uměleckým šéfem divadla Rokoko (2004 – 2006) a v Městském divadle Kladno (2010 – 2012). Pracuje nejen pro divadlo, ale i pro rozhlas a pro televizi. Převážně se soustředí na autorské divadlo (Pornohvězdy, Jaromír Jágr Kladeňák, Srnky, Med…ap.) Vytvořil politický kabaret Blonďatá bestie, který se usídlil v Baráčnické rychtě. Spolupracuje s Českou televizí, pro kterou vytvořil televizní obdobu kabaretu Blonďatá bestie, která byla odvysílána začátkem roku pod názvem Blonďatá bestie v blázinci.

MgA. BARBARA TŮMOVÁ

Po absolvování oboru dramaturgie na pražské DAMU, pracovala dva roky jako dramaturgyně v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, poté až do roku 1990 byla odbornou pracovnicí divadelního oddělení NM v Praze. V roce 1991 se stala vedoucí Katedry produkce DAMU, v letech 2001-2006 též proděkankou pro zahraniční záležitosti.  Organizačně vedla několik mezinárodních projektů a zúčastnila se zahraničních stáží v UK; ve letech 2004 – 2007 členka realizačního týmu PQ 2007. V letech 2009 – 2012 PR a tisková mluvčí v Divadle pod Palmovkou, v současné době vedoucí obchodního oddělení Divadla Na Fidlovačce.

///

Obsah:

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDKLADATELE PROJEKTU

DIVADLO POD PALMOVKOU

–   Historie a východiska

–   Analýza současného stavu (silné a slabé stránky)

STRATEGIE SMĚŘOVÁNÍ, PROGRAMOVÉ A DRAMATURGICKÉ LINIE

1. Filosofie koncepce směřování činohry Divadla pod Palmovkou

Charakterizace inscenačního cyklu

Dramaturgické linie

Hrdinové a antihrdinové

a/ Linie klasických děl světového dramatu

b/ Linie současného dramatu

Občan a Člověk

Člověk ve vztazích

Rekapitulace

c/ Linie autorského dramatu

Cyklus autorských dramat

Ikony Pop kultury

Lidé oslovení ke spolupráci – režiséři a herci

2. Politický kabaret

3. PalmOFFka – komunitní projekt

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

PROMĚNY DIVADLA POD PALMOVKOU

–   Právní forma organizace

–   Finanční možnosti / rozpočet

–   Umělecký soubor

–   Organizační struktura

PÁR VĚT NA ZÁVĚR

PŘÍLOHY

Strukturované CV předkladatele projektu Michala Langa

Tabulka vytíženost souboru Divadla pod Palmovkou

///

ÚVODNÍ SLOVO

V minulosti utvářeli poetiku Divadla pod Palmovkou skvělí režiséři, jako byl např. Václav Lohniský, který uvedením evropské premiéry Albeeho hry Kdo se bojí Virginie Woolfové za účasti autora učinil divadlo středem evropské divadelní pozornosti. Dále nelze nevzpomenout Jana Grossmana či Otomara Krejču. Významné inscenace zde režíroval i Jan Nebeský a další velká jména české režie. Minulost divadla zkrátka zavazuje a je zároveň i výzvou. Jsem přesvědčen, že inscenační projekty, které plánujeme, vrátí divadlu význam, který si zaslouží.

Na internetových stránkách Divadla pod Palmovkou v kapitole „Historie“ se mimo jiné píše: „Postupně se Divadlo pod Palmovkou vyprofilovalo jako divadlo stavící především na práci s hercem a na divadle velkých lidských příběhů“. Naším cílem je vrátit pravdivost této tezi a něco navíc ještě přidat – probudit Divadlo pod Palmovkou ze spánku a vytvořit z něj přední českou scénu s mezinárodním renomé.

///

DIVADLO POD PALMOVKOU

Historie

Divadlo pod Palmovkou má za sebou více jak 60ti letou historii, během níž měnilo nejen svůj název, ale prošlo i proměnami uměleckého programu a jeho směřování. Libeňské divadlo (od konce 40. let 20.st. Divadlo S. K. Neumanna) začalo jako „lidové divadlo“, ale zažilo i etapy výrazné umělecké kvality, které byly spojeny s vynikajícími režijními osobnostmi. Po dlouhá léta se do Libně jezdilo tramvají a bylo to tak trochu jako jezdit na „oblast“, kde byli zejména v 70. a 80. letech „ukryti“ skvělí režiséři, kteří tzv. „nesměli“ do Prahy. A tak se do Libně jezdilo na inscenace Otomara Krejči či Jana Grossmana. Libeňské divadlo bylo vždy v rukou výrazných režisérů – vedle již výše jmenovaných to byl jistě Václav Lohnický, Jaroslav Dudek, Ota Ševčík, Evžen Sokolovský či Pavel Háša a samozřejmě i Petr Kracik, který sem přišel jako umělecký šéf v roce 1991 a s jeho příchodem a ředitelováním je spojeno i přejmenování divadla na Divadlo pod Palmovkou.

Analýza současného stavu

90. léta byla v historii Divadla pod Palmovkou charakterizována jak výraznou dramaturgickou linkou (slavné inscenace O myších a lidech, Hamlet, Idiot, Platonov, Peer Gynt, Život je sen, Caligula…), tak i příchodem mladých herců, kteří zde zazářili: např. Jiří Langmajer, Vilma Cibulková, Mirka Pleštilová, Linda Rybová, Kamil Halbich, Miroslav Táborský, Klára Pollertová a další. Toto jsou léta, kdy stálo divadlo nejen v záři diváckého zájmu, ale těšilo se pozornosti kritiků a odborné veřejnosti.

Od jisté doby však nastal příklon k méně náročnému a více komerčnímu repertoáru. Výrazná je též proměna hereckého souboru, kdy se členové stálého souboru stali „přihrávači“ populárních hostujících herců, kteří mají přitáhnout diváky.

Silné stránky

vysoká návštěvnost, stabilní divácká obec

divadlo ve vlastní budově

divadlo po rekonstrukci zvukového parku a světelné techniky

studiová scéna

bezbariérový přístup do všech prostor divadla

snadná dopravní dostupnost

Praha 8 – městská čtvrť s více jak 100 000 obyvateli

prostory vhodné k uskutečňování doprovodných programů (foyer, kavárna)

prostor divadla vhodný k pronájmům např. mimopražským profesionálním souborům

dobře organizovaná zájezdová činnost divadla

Slabé stránky

divadlo není v centru Prahy – omezená možnost získávání finančních prostředků z reklam od firem v regionu

podfinancované divadlo – převádění investičních prostředků do provozních

slabá propagace – nedostatek financí na účinnou reklamu

herecky nevyvážený a umělecky nevytížený soubor

herecké smlouvy na dobu neurčitou

podbízivá/prodejná dramaturgie i podbízivý inscenační styl

muzikálové produkce, které do divadla tohoto typu nepatří

nezájem kritiků a odborné veřejnosti

Poznámky:

Inscenátoři jdou vstříc divákům až přespříliš. Inscenační styl, který v současné době v Divadle pod Palmovkou převažuje, je silně zasažen podbízivostí na úkor osobitosti a originality. V dramaturgii divadla jednoznačně převažují bulvární komedie bez ambicí definovat téma. Jsou sice vyvažovány náročnými tituly jako je Oidipus nebo Mefisto, ale chybí kvalitní střed, který udrží stabilní divácké jádro, a ze kterého pak lze podnikat dramaturgické výboje k náročnějšímu repertoáru.

Další problémy vidím ve vytíženosti souboru. Kvalita hereckého souboru je zahalena tajemstvím. Soubor disponuje určitě některými kvalitními hráči, jako je například Radek Valenta, Jan Konečný nebo Zuzana Slavíková a patrně se najdou i další, ale kromě nich je zde řada herců, kteří jsou v pracovním poměru, ale hrají velmi málo. Nemluvě o jejich kvalitách. 

///

NAŠE STRATEGIE – SMĚŘOVÁNÍ DIVADLA POD PALMOVKOU

Prostor Divadla pod Palmovkou chápeme jako místo veřejné kulturní služby, která má být dostupná co nejširšímu počtu diváků, za přijatelnou cenu. Stávající oslovovaná skupina diváků, kterou samozřejmě nechceme ztratit, očekává od divadla kvalitní činoherní repertoár, který budeme nově koncipovat na základě vlastních inscenačních východisek.

Vedle toho klademe důraz na získávání nových mladých diváků, pro které vytváříme linii „politického kabaretu“ a linii „autorského divadla“(viz dále). Na programu zůstane jistě i spolupráce s Klubem mladého diváka, ale zároveň chceme, aby náš kontakt s mladými diváky byl aktivnější. Nezapomínáme ani na staršího diváka, kterému chceme věnovat co tři sezóny jeden titul (viz Rekapitulace).

1. FILOZOFIE KONCEPCE SMĚŘOVÁNÍ ČINOHRY DIVADLA POD PALMOVKOU

Smyslem umělecké koncepce Divadla pod Palmovkou je vybudování divadla s osobitou poetikou a má základ v těchto předpokladech.

Charakterizace inscenačního stylu

A. Architektura významů inscenace není budována vnějšími nápady, ať už inscenačními nebo výtvarnými, které existují samy o sobě bez další komunikace s ostatními inscenačními složkami. Zvolená interpretace – architektura významů inscenace – je realizována především hereckým jednáním, spolu s výtvarnou a hudební složkou inscenace a realizačními nápady v jednom celku, kde vše souvisí se vším a neustále spolu komunikuje.

B. Vytváření předpokladů pro vznik mimořádných hereckých výkonů a výjimečné herecké souhry. To sice nelze zaručit, ale lze k těmto cílům vědomě směřovat.

Dramaturgické linie

Dalším předpokladem pro vytvoření osobitého stylu divadla je promyšlená dramaturgie.

Repertoár Divadla pod Palmovkou koncipujeme v několika dramaturgických, vzájemně se provazujících liniích pod společným jmenovatelem.

Hrdinové a antihrdinové

Je to náš úhel pohledu na budoucí dramaturgii Divadla pod Palmovkou. Naše vstupní dveře k uměleckým koncepcím jednotlivých inscenací. Jednotlivé dramaturgické linie se vzájemně koncepčně doplňují. Navržené tituly spolu dávají význam v rámci dané sezóny a zároveň v rozpětích tří až čtyř sezón – např. v rámci cyklu – Klasika na velké scéně bude uveden  Shakespearovský cyklus. To znamená jedna Shakespearova hra každou druhou sezónu.

V každé sezóně také plánujeme uvedení dvou titulů, zabývajících se podobnými tématy v rámci společného Projektu. Výsledné inscenace se vzájemně doplňují a také propagují, k čemuž jsou uzpůsobeny i propagační materiály.

a/ linie klasických děl světového dramatu.

Klasická díla světového dramatu jsou kulturní pamětí lidstva a tedy nutnou součástí dramaturgie repertoárového divadla. V moderně pojatých inscenacích budou tvořit stabilní střed repertoáru Divadla pod Palmovkou. Cílová skupina – stávající divák a nový divák:

DRAMA                                                        KOMEDIE                                             

A. N. Ostrovskij – Bez věna                    Heinrich von Kleist – Rozbitý džbán

Moliére – Don Juan                                   A. Schnitzler – Fink a Fliederbusch

Friedrich Schiller – Loupežníci             Edmund Rostand – Romantikové

John Webster – Bílá ďáblice                  Alfred Jarry – Král Ubu

Tennessee Williams – Noc s leguánem J. M. Synge – Hrdina západu

x                                                                         Oscar Wilde – Ideální manžel

V rámci linie klasických děl světového repertoáru uvedeme již zmíněný Cyklus Shakespearovských her – každé dvě sezóny jeden titul:

W. Shakespeare – Romeo a Julie, Marná lásky snaha, Coriolanus… Hudba vyřčených slov.

Martin Hilský svými tlumočeními W. Shakespeara znovuzrozuje český jazyk v jeho prapodstatě: zvuk vyřčeného slova vyjadřuje jeho smysl. Práce s jeho překlady bude mít stěžejní vliv na herecký styl souboru Divadla pod Palmovkou.

Romeo a Julie W. Shakespeara a Romantikové E. Rostanda budou uvedeni v rámci Projektu pod názvem Milenci.

b/ linie současného dramatu

Jedině současné drama dokáže plně rezonovat s divákem a definovat stav jeho bytí.

1. větev – Občan Člověk

Cílová skupina – publikum, vyhledávající určitou exkluzivitu:

John Hodge – Spolupracovníci

a

V. Klimáček – Dr. Gustav Husák

Tyto dva tituly budou uvedeny v rámci Projektu na velké scéně Divadla pod Palmovkou a ve studiovém prostoru pod názvem Diktátoři.

Zoltán Egressy – Modrá, modrá, modrá

2. větev – Člověk ve vztazích

Cílová skupina – mladé a středové publikum:

Sarah Kane – Faidra                                Dean Craig – Horší než smrt

Ingmar Bergman – Nevěra                    Caryl Churchill – Cloud Nine

Barfüs – Sexuální neurózy našich rodičů Tracy Letts – Nejlepší koblihy

3. větev – Rekapitulace

Cílová skupina starší divák, který je pravidelným hostem Divadla pod Palmovkou

Miro Gavran – Lásky George Washingtona

Ronald Harwood – Kvartet

c/ linie autorského dramatu

1. větev – Cyklus autorských dramat.

Témata se týkají zatím příliš nekomunikovaných událostí z naší minulosti, které mají šanci vyvolat velkou pozornost a zahýbat stojatými vodami:

Tomáš Syrovátka – Hitlerův učitel tělocviku

Scénické cvičení na motivy kariéry K. Henleina. Na pozadí kariéry tělovýchovného vůdce Konráda Henleina, který se vypracoval až na vrchol hierarchie sudetoněmeckého hnutí a stal se významným mužem Třetí říše, se rozehrává obecnější výpověď o životních osudech pokořených a zneuznaných jedinců, deroucích se až na posty vůdců. Inscenační scénář stojící na metafoře, která politické a válečné kolbiště zobrazuje jako tělocvičnu a protagonisty jako cvičence – ostatně náplň tehdejších tělovýchovných oddílů často připomínala spíš vojenskou přípravku. V prostoru tělocvičny se rozehraje příběh sudetského Němce přehlíženého postupně jak rakouskými Němci, Československou republikou a nakonec paradoxně i Třetí říší, která ho postavila do světla reflektorů. Scénář nabízí prostor pro artikulaci i málo známých skutečností a souvislostí dodnes živého a politiky zneužívaného tématu sudetoněmecké historie…

Michal Lang – Vražda ředitele Bejšovce-Kotnovského

Drama z českých dějin. Matka a Syn. Zcela náhodou, takřka mimochodem se Syn od jednoho ze svých přátel dozví znepokojující informace, týkající se minulosti jeho Matky. Dotyčný má informace od svého dědečka. Syn po návratu domů na Matku udeří. Posléze je    mu sdělena následující historie: v padesátých letech poskytla u sebe v pokoji na vysokoškolských kolejích azyl agentu chodci. Před jeho emigrací byli milenci. Jednoho dne však na dveře jejího pokoje zaklepe mladý policista a celá záležitost je vyzrazena. Agent je uvězněn na dlouhá léta v komunistickém kriminále. Jeho zdraví a psychika jsou navždy podlomeny. Jako viníka označí Matka nyní světové proslulého spisovatele, někdejšího zaníceného komunistu – předsedu kolejní rady studentů. Matka ovšem netuší, že Syn rozpoutá světový skandál. Je konfrontován s utrpením, které stále trvá a chce spravedlnost. Spisovatel je v tisku označován nejostřejšími výrazy, zvedne se velká vlna nenávisti. A pak jednoho dne zaklepe na dveře bytu, kde bydlí Matka a Syn, starý muž. Je to někdejší mladý      policista, který zatýkal agenta chodce. Přišel připomenout Matce, jak to doopravdy tehdy bylo. Matka musí s pravdou ven. Otázka je, jak se s pravdou vyrovná Syn.

Autor v jednání – Beneš a Fierlinger

Drama z českých dějin. Příběh dvou velkých přátel, kteří si v Sezimově Ústí postavili domy, aby si byli nablízku. Beneš Fierlingerovi důvěřoval přespříliš, jak ukázaly dějiny, kterým Fierlinger běžel vstříc až přespříliš. Příklady dvou obrazů – obraz první : píše se rok čtyřicet osm. Beneš stojí v pokoji svého domu v Sezimově Ústí, oknem se dívá směrem k domu někdejšího přítele a cedí skrze zuby: Ten vlastizrádce. Vlastozrádce. Měl by viset. Viset. Poslední obraz – Fierlinger v sedmdesátých letech mezi pionýry.

Autor v jednání – Hašek a Švejk

Hořká komedie. (Slova a Ticho) Ticho a smích, Sylvie Richterová. Kniha této autorky odhaluje půdorys románu Švejk Jaroslava Haška jako příběh Ježíše Krista. Ne náhodou se npr. Lukáš jmenuje tak, jak se jmenuje. Výklad Sylvie Richterové by se měl stát jedním z inspiračních zdrojů k napsání scénáře o J. Haškovi a jeho slavném hrdinovi Švejkovi. Příběh, ve kterém se prolínají osudy autora a jeho hrdiny. Hrdina nebo antihrdina?

J. K. Tyl + autor v jednání – Drahomíra a Hrdinové

Tragikomedie. V jednom českém divadle během okupace zkouší režisér s ansámblem Tylovu Drahomíru. Spor Václava a Boleslava o pojetí politiky a vztahu k Němcům budí mezi herci rozporuplné emoce. Zatímco režisér plane, někteří kolegové nenápadně připomínají, že mají rodiny. Hrdinství a antihrdinství v Čechách za 2. světové války. Příběh vrcholí atentátem na Heidricha a popravou nevinného kolegy.

Michal Lang – Škrt

Černá komedie ze současnosti z divadelního prostředí. Děj se točí kolem slavného českého dramatika, od 80. let minulého století v emigraci, který zanevřel na svou vlast. Řediteli divadla v Čechách se přesto podaří osobně se s ním telefonicky spojit a přesvědčit ho, aby mu onen slavný, Nobelovou cenou za literaturu ověnčený autor, slíbil práva na uvedení jeho divadelní hry ve světové premiéře. Během procesu zkoušení ovšem vyjde najevo, že děj hry, vycházející ze skutečných událostí, se týká osob, které jsou dosud naživu a navíc zastávají v české kulturní společnosti významná postavení. Situace je navíc komplikovaná faktem, že slavný autor sice přislíbil práva, ale jeho agent není k sehnání. A premiéra se blíží. Aby těch potíží nebylo málo, jistý vlivný muž, jehož se inkriminované události ve hře popisované týkají, přesvědčí ředitele, aby ve hře provedl jeden zásadní škrt, který popisuje událost, jehož je on hlavním záporným hrdinou. Jeho vztah k řediteli má charakter otce a syna. Během generálkového týdne ovšem nečekaně dorazí autor  a tajně shlédne zkoušku. Když zjistí, co mu s jeho textem inscenátoři provedli, odmítne poskytnout autorská práva. Ředitel je zdrcen. Investoval do projektu nemalé finanční prostředky a tohle znamená jeho konec. Pozdě večer sedí zdrcen v parku, když v podroušeném stavu jde náhodou kolem autor. Když uvidí ředitele, vysměje se mu a pronese monolog na téma české povahy. Odjíždí a už se nikdy nemíní do vlasti vrátit. Ředitele ale chytne amok a milého autora umlátí kamenem. V zoufalství požádá o pomoc jistého vlivného muže, který se dostaví s několika přáteli, hovořícími se silným ruským přízvukem a o mrtvolu se postarají. Hra končí premiérou autorovy hry. Pronášejí se slavné děkovné řeči. Během večírku, na kterém nechybí ani jistý vlivný muž, ředitel, pochutnávaje si na výtečném stejku, zjistí, že člověk, který mu jej servíruje, mluví se silným ruským přízvukem.

2. větev – Ikony Pop Kultury

Linie aktuálního divadla, vycházející ze současné pop kultury.

Tato linie vychází z autorské zkušenosti Tomáše Svobody, který stojí za projekty Jaromír Jágr Kladeňák (Městské divadlo Kladno 67 repríz) a Pornohvězdy (Roxy a Divadlo Petra Bezruče). (napsáno s Petrem Kolečkem). Tato dramatika si bere jako téma jistý jev, postavu či událost ze současného světa Pop kultury, kterou dál zpracovává jako dramatický materiál.

Tímto způsobem, bychom chtěli zpracovávat náměty, které k nám přináší naše současnost  ze sportu, politiky, showbusinessu ap. například:

Bratři Pospíšilovi (obraz konce ČSSR prizmatem sportovního úspěchu na poli okrajového sportovního odvětví)

Život a smrt Karla Svobody (muzikál z písní K. Svobody – reflexe konce 90-tých let skrze úspěch hudebního skladatele. Úspěchy a traumata)

Slavie (inscenace věnovaná vývoji klubu pražské Slávie)

Mrázek (gangsterka)

LIDÉ

Důležitou podmínkou vytvoření osobitého stylu divadla jsou lidé. Ze zkušenosti vím, že poetiku divadla může vytvářet úzká skupina spolupracujících umělců. Ne dav. Z tohoto důvodu budeme spolupracovat s poměrně úzkou skupinou režisérů i výtvarníků.

Co se týká režie, oslovili jsme tři hostující režiséry, jejichž inscenace mají společného jmenovatele – staví na hereckém jednání. Kromě toho jsou všichni výrazné režisérské osobnosti. Spolupráci nám přislíbili – Michal Dočekal, Ivan Krejčí a Janusz Klimsza. Z mladých režisérů máme v záloze Mikuláše Tyce, Braňo Holíčka a Kateřinu Duškovou.

Na realizaci scénografie a kostýmních řešení budeme spolupracovat především s Milanem Davidem a Tomášem Kyptou.

Herci, kteří s námi chtějí spolupracovat: Igor Orozovič a Tereza Dočkalová patří spíše k mladší generaci.

Matěj Hádek, Jan Zadražil, Ondřej Veselý, Ondřej Volejník, Martin Hruška, Zdeněk Kupka, Viktor Limr, Miroslava Pleštilová jsou generací třicátníků a čtyřicátníků.

Vilma Cibulková, Mirek Etzler, Igor Bareš, Aleš Procházka jsou generací padesátníků.

Ze starší generace přislíbila spolupráci Marie Málková. V pánské části souboru Divadla pod Palmovkou je tato generace silně zastoupena.

2. POLITICKÝ KABARET

Garant Tomáš Svoboda

První scénické čtení z odposlechů okolo Kristýny Kočí vzniklo v březnu roku 2011. Herci Ondřej Pavelka, Lukáš Příkazký, Barbora Poláková, s dramaturgickou pomocí Karla Steigerwalda a v režii Tomáše Svobody, vytvořili během několika zkoušek představení, které dosáhlo během dvou měsíců neuvěřitelných 20 repríz.  V březnu roku 2012 tatáž skupina, Kabaretu Blonďatá Bestie, zpracovala kauzu Víta Bárty a Jaroslava Škárky a propojila jí s kauzou odposlechů Romana Janouška a Pavla Béma.

Skupina se se svým představením přesunula z intimního Rubínu do většího sálu Baráčnické rychty. V květnu skupina obohatila svůj kabaret o nové situace a gagy, které glosovaly situaci okolo zatčení Davida Ratha.

Naposledy 5. ledna 2013 byla realizována rekapitulace roku 2012 v pořadu ČT 2 “Bestie v blázinci.”  Po této zkušenosti o pravidelný kabaret v měsíčním cyklu projevila zájem Česká televize. Nabízí se spojení s pravidelným natáčením v divadle a s tím spojený profit divadla ekonomický a propagační. Kabaret na jaře 2013 začíná připravovat měsíčník pro Českou televizi.

3.  PalmOFFka – KOMUNITNÍ PROJEKT

Garant Braňo Holiček

V této linii chceme poskytnout domovský přístav autorským projektům mladých tvůrců:

– KABARET CALAMBOUR –  Milan Šotek, Igor Orozovič, Jiří Suchý z Tábora, Klára Klepáčová, Lucie Polišenská, Ivan Lupták j.h.  Autorské divadlo, ke kterému si od roku 2008 odskakují absolventi činohry DAMU z velkých ansámblových divadle. Soubor získal v letech 2010 a 2012 cenu Český Tučňák v kategorii Mladé divadlo.

Hra Borůvčí byla oceněna v rámci užšího finále Ceny Evalda Schorma 2008. V červnu 2012 pak česká televize pořídila záznam Čertovské kvidoule (Borůvčí) v rámci cyklu Zveme vás do divadla. 19. února 2013 má ve Studiu Ypsilon premiéru nová hra Plejtvák.

– DIVADLO FXKALBY – autorské divadlo, v jehož centru stojí herec a autor Divadla F. X. Šaldy v Liberci Tomáš Dianiška  a režisér Braňo Holiček („punková odnož    libereckého divadla“), Tituly: Googling and Fucking, Přísně tajné: Hrubá nemravnost nebo Mickey Mouse je mrtvý.

– dále plánujeme vznik Projektu studentského divadla, jehož iniciátorem a spolutvůrcem bude Tomáš Svoboda. Projekt bychom chtěli trvale uvádět ve   studiové scéně Divadla pod Palmovkou. Jedná se o dílnu inspirativního přemýšlení o divadle a o možnostech, jak divadlo může reflektovat naši současnost. Předpokládáme, že oslovíme studenty gymnázií, či středních škol (přednostní na Praze 8) s dotazem co vás trápí, o čem byste chtěli vidět divadelní hru? Téma hry vzejde z besed se studenty, kdy studenti přinášejí náměty ze svého okolí, které dramaturgie divadla poskládá do dramatické struktury a vytvoří hru, a posléze inscenaci, na kterou pozveme zejména mladé diváky, studenty a jejich hosty.

Projekt je možné samozřejmě dále rozvíjet, domýšlet atd. V začátku předpokládáme realizaci 1x ročně.

– do divadelní nabídky pro středoškoláky chceme zařadit doprovodné programy k vybraným činoherním titulům – zájemci z řad mladých diváků dostanou možnost zúčastnit se přípravy divadelního představení, setkání s tvůrčím týmem, herci. Zde je můžeme navázat na dva podobné projekty, které v Divadla pod Palmovkou  organizovala Barbara Tůmová k inscenacím Rain Man a August August, august.

Realizací obou těchto studentských doprovodných programů chceme rozvíjet zájem mladých lidí o divadlo, rozvíjet tvůrčí schopnosti mladých lidí a v neposlední řadě považujeme tento druh spolupráce s mladými diváky za velmi inspirativní pro nás samotné. V této souvislosti chceme požádat jak o finanční příspěvek Městskou část Prahy 8, tak budeme žádat o grant z MŠMT.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Ve výhledu příštích sezón plánujeme projekt s mezinárodní účastí, který má pracovní název Theatre Three. Projektu by se mělo účastnit kromě Divadla pod Palmovkou jedno polské divadlo (Wroclaw, Kraków) a jedno německé divadlo (Zittau, Mnichov). Výsledkem spolupráce divadel těchto tří zemí by měl být společný putovní festival pod již zmíněným názvem Theatre Three, a také vznik společných představení na téma evropské integrace a povah našich národů. První takovou inscenací by například mohla být Bílá ďáblice Johna Webstera. Vzhledem ke kontaktům, které mají Tomáš Svoboda v Krakově a předkladatel projektu ve Wroclavi a v německém Zittau či Mnichově, je projekt velmi dobře realizovatelný. V současné době je v jednání.

Inspirací je podobný projekt realizovaný Divadlem F. X. Šaldy v Liberci (kde je v současné době předkladatel uměleckým šéfem) společně s divadlem  – Teatrem im. Cypriana Kamila Norwida v Jelení Hoře v Polsku a s německým divadlem Gerhart Hauptmann Theater Görlitz-Zittau. Projekt se jmenuje JOŠ a v jeho rámci již probíhají společné festivaly   a společné realizace. Na 16. února 2013 je plánovaná premiéra v Zittau, za účasti herců všech tří zmíněných divadel, v režii ředitele divadla v Jelení Hoře – Bogdana Kocy. Projekt má v plánu dosáhnout na evropské granty.

PROMĚNY DIVADLA POD PALMOVKOU

PRÁVNÍ FORMA

Již několik let se v Praze diskutuje téma pražských divadel. V současné době pracuje expertní skupina odborníků na harmonogramu transformace, který by měla předložit na konci března. Divadlo pod Palmovkou je příspěvková organizace hl. m. Prahy a součástí pražské divadelní sítě, takže se ho uvedená problematika bezprostředně týká. Nechceme se v tuto chvíli vyjadřovat k možnostem (i problémům), které transformace pro divadla (a tedy i pro Divadla pod Palmovkou) přinese. V roce 2014 navíc vstoupí v platnost nový občanský zákoník, který jistě přinese další změny i výzvy. Z našeho současného pohledu je příspěvková organizace možná forma fungování divadla, v níž se lze dobře pohybovat i uskutečnit i mnoho pozitivních změn – které, dle našeho názoru Divadlo pod Palmovkou potřebuje.  Navíc asi bude platit – že každý vítěz vzešlý z toho výběrového řízení, bude na začátku svého vstupu potřebovat nabrat dech, seznámit se situací. Jsme si ale vědomi toho, že během našeho funkčního období může vzniknout požadavek na změnu právnické osoby a systému financování – tedy, že proběhne tzv. transformace Divadla pod Palmovkou. Tuto změnu jsme samozřejmě připraveni akceptovat a uskutečnit.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA DIVADLA POD PALMOVKOU

Z předchozích stránek a našich plánů je zřejmé, že chceme v Divadle pod Palmovkou změny. Ale zároveň si uvědomujeme, že je bude nutné postupovat spíše evoluční cestou. Nelze ihned vše rozbourat. Nicméně k uskutečnění našich programových a dramaturgických plánů budeme potřebovat proměnit jak soubor, tak i obměnit organizační strukturu divadla. Toto platí zejména  v souvislosti s realizací projektů, které máme zařazeny do dramaturgického plánu. Ty budou vyžadovat i jistý druh projektového řízení, které začleníme do organizačního schématu

Zároveň chceme změnit pracovní smlouvy herců – tedy pracovní poměr na dobu neurčitou změnit na termínované smlouvy s možností dalšího prodlužování. Stejně tak uskutečníme i změny v počtu pracovníků, kteří spadají do oblasti obchodního oddělení, či jevištního provozu s tím, že i zde bychom přecházeli na externí spolupráci.

Nezbytné bude posílit komunikační linku – tedy PR divadla. A to nejen ve vztahu k divákům, ale i ve vztahu k odborné veřejnosti.

Při případné diskuzi na toto téma při výběrovém řízení můžeme vysvětlit naše zamýšlené nové organizační schéma řízení divadla.

SOUBOR

Divadlo pod Palmovkou disponuje poměrně velkým, ale nevyrovnaným souborem. Z rozhovorů s některými členy souboru jsem vyrozuměl, že v divadle je celá řada herců, kteří mají chuť pracovat i si uvědomují nutnost změny. Jaké jsou ale skutečné kvality souboru, to lze poznat, dle mých zkušeností, teprve při konkrétní práci na inscenaci.

Zcela zřejmý je ovšem fakt, jak plyne z tabulky vytíženosti hereckého souboru, kterou přikládáme, že podstatná zátěž, co se týče hlavních rolí, leží na bedrech hostů. To je dnes jistě trend. Na druhou stranu postrádám mezi vytížeností souboru a vytížeností hostů rovnováhu.

Dle mého názoru, i vzhledem k faktu, že řada kvalitních herců dnes v Praze odmítá angažmá, se musí herecký soubor zeštíhlit a pravděpodobně obměnit. Předpokládám soubor, který má ve svém středu větší počet kvalitních hereckých osobností, než je tomu dosud. Osobností, které mají potenciál přitáhnout pozornost publika. Ty lze určitě najít v Praze a také v mimopražských divadlech, kde existuje řada výrazných herců, ještě „nezkažených“ hlavním městem, kteří budou mít zájem o angažmá.

Proměna hereckého souboru Divadla pod Palmovkou bude v každém případě citlivou záležitostí, kde bude nutno postupovat velice obezřetně.

Cílem je sedmnáctičlenný soubor s pracovními vztahy řešenými smlouvami na dobu určitou.

FINANCOVÁNÍ DIVADLA POD PALMOVKOU

Jak vyplývá z dostupných materiálů, je Divadlo pod Palmovkou trvale podfinancované, a tak musí převádět investiční prostředky do provozních prostředků, čímž je omezená možnost přirozeného obměňování základních prostředků, které slouží především ke zkvalitňování technologie jevištního provozu.

V této souvislosti se budeme snažit posílit výnosy vedle příjmů z reklam i o příjmy z pronájmů hostujících souborů, či z dalších aktivit jako například pronájem divadelních prostor divadla České televizi v souvislosti s natáčením dílů Blonďaté bestie. Také chceme rozvíjet dobře fungující zájezdovou činnost divadla. Je možné uvažovat o znovunavázání kontaktů s Přehlídkou České divadlo.

SLOVO NA ZÁVĚR

Jsem přesvědčen, že náš program dává možnost zachovat stávající procento návštěvnosti a zároveň rozšiřuje repertoár divadla o atraktivní dramaturgii i o další aktivity zacílené na nové skupiny diváků.

Palmovku bychom rádi viděli jako hrdou  dámu, která Pražanům dokáže nabídnout večer plný vášně, noblesy a krásy. Femme Fatale, kterou stačí jednou potkat a už ji nepustíte z hlavy.

V Praze dne 14. února 2013

Michal Lang

///

Více o stávajícím konkursu na ředitele Divadla pod Palmovkou (včetně všech dostupných projektů) na i-DN:

Palmovka hlásí 7 vyzyvatelů

Hledá se ředitel. zn. komunitní