Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
ProcesProces (No. 1)
Na pražské DAMU se od pondělí 30. 1. do čtvrtka 2. 2. 2023 konal klauzurní festival Katedry alternativního a loutkového divadla. Studenti i absolventi zde uváděli autorské inscenace, klauzury, ale také výstavy a koncerty, a to ať už v místním Divadle DISK nebo v jednotlivých ateliérech katedry. Jedná se o první ze dvou Procesů tohoto akademického roku – další se koná na konci letního semestru.
Foto: archiv DAMU
Den první
Naši návštěvu na klauzurním festivale jsme začali představením 57′ 12″ – pohybovou inscenací založenou na tématu času a časovosti. Diváci seděli v kruhu společně s performery – Lucií Hrzalovou, Marií Machovou a Lukasem Blahou Blissem. Neustálým ťukáváním byly odpočítávány jednotlivé činy budoucí. Tato pravidelnost vyeskalovala do basových zvuků a navodila až tísnivý pocit úzkosti. Cykličnost byla přerušena na samotném konci. Po přibližně padesáti pěti minutách byl kruh přerušen a přestavení tak muselo skončit. Nebo taky možná stále pokračuje…
Následovala autorská adaptace příběhu o Louskáčkovi – Louskáček, zeleninový posváteční balet primárně v režii Darii Gostevy, které společně s Anastázií Dobrodinskou využily notoricky známých melodií P. I. Čajkovského. Na malé scéně tančili česneky, lilek, zázvor, oříšky a myška, jakožto jediný rušivý, ale hravý element.
Hrnečku vař propojilo jak studenty z KČD, tak z KALDu – a možná i omylem rozpoutalo spousty silných emocí a debat primárně mezi studenty a pedagogy. Patrik Možíš s Alexandrou Reljicovou přizvali Julii Stejskalovou a Janka Madarase a navzájem až místy stereotypně vyzdvihovali specifika obou kateder. Spor by se mohl zdát nezajímavým, ale vzhledem k tomu, že se jedná o klauzurní festival, tak je naprosto validní cílit témata inscenací právě na specifické publikum, které jej navštěvuje.
Večerní program nabídl inscenaci Pláž od Karola Fily, Tobiáše Nevřivy a Viktora Prokopa. Inscenace popisující bizarní chování společnosti rekonstruující přírodu, kterou před tím sama zničila, ať už vytvořením falešné pláže nebo nafukovací palmou. Po celou dobu panuje velmi pomalé tempo akcí propojené s mikro příběhy a doplněné o projekcí s fakty, ať už o vzniku inscenace nebo klimatické krizi. Scénografií, kostýmy i tématem se jedná pravděpodobně o jednu z nejenviromentálnějších inscenací Divadla DISK. Nakonec po sobě herci vše uklidí a stopy po proběhlém představení zůstávají minimální.
Den druhý
V úterý jsme navštívili poutavě pojatou povídku Roalda Dahla Skopec na porážku. Scéna tvořená z polystyrenových panelů posloužila k vytvoření uši rvoucích zvukových efektů. Velmi rychle se dostavila stísněnost a na ni navozující pocity až fyzické bolesti ze vzájemného lidského odloučení. To vše na pozadí v zásadě humorné povídky o „dokonalé vraždě“, kde vražedná zbraň záhadně zmizí vyšetřovatelům přímo pod nosem.
Za zmínku též stojí představení CHEAP IMITATION (MA DOT). Šest zahraničních studentů si připravilo šest různých, ve své podstatě velmi intimních, zvukových kompozic. V malé místnosti, kde se tísnilo několik desítek diváků – posluchačů, každá z nahrávek přinášela specifickou atmosféru. Prezentovány byly digitálně upravené nahrávky prchlivých momentů, vzpomínek na dětství, snění, cestování či na koupání v moři.
Úterní večer zakončilo představení RAF RAF RAF na scéně Divadla DISK. První část se věnovala prezentaci faktografických dat o dvou různých skupinách se shodnou zkratkou RAF. Možná místy až příliš chaotická dramatická performance se spletitými motivy byla s nadsázkou ilustrována na válečném stole s malými domečky a letadly z lega a igráčky. Druhá část představení se na druhou stranu obešla zcela beze slov: jen za použití lidských těl a pohybu stylizovaného do gest zápasu o holý život.
Komentáře k článku: ProcesProces (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
