Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
ProcesProces (No. 2)
Ve druhé části festivalu začalo na scénách výrazně přibývat loutek a objektů. Přes jistou únavu na straně organizátorů, kterou ovšem na sobě nedali příliš znát, kvalita programu těchto dnů jen gradovala, až vrcholila fascinující derniérou III. Nádvoří 48/2 a následnou karaoke party.
Foto: archiv festivalu
Středa
První z pohádek na téma Veliká řepa poukázala na potřebu člověka vše poznat a zanalyzovat. Proti této lince inscenátoři zapojili téma přírody. Ta s tímto antropocentrickým přístupem nemusí vždy souznít, ale nemá tolik nástrojů, jak se bránit. Pokud se nejedná o řepu, která jde sjednotit všechny ostatní řepy a potrestat lidi. Primárním aktérem se zde stává právě zmíněná zelenina ve všech podobách: ať už nastrouhaná, rozsekaná nebo v celku. Tvůrčí tým Josefína Holcová, Ana Nežmah, Danny Takieddin a Michaela Čajkovičová se věnovali propojení zvuků s textem, herců s objekty. Pohádce nechyběl humor a na konci ani naléhavost, což docenilo i přítomné publikum.
An Essay on Pleasure je performance, kde se lidé za pomoci masek mění v neurčitá antropomorfní stvoření. Snad jen díky maskám si tak mohou beztrestně na jevišti dovolit to, co by za normálních okolností bylo považováno za amorální zhýralost. Pohyby těchto postav jsou velmi pomalé a veškeré činnosti vykonávají až s rozkošnickou pečlivostí. Zdá se, že časoprostor během potírání se všemožnými barevnými, lepkavými i aromatickými substancemi a nikdy nekončící plezír nemá začátek ani konec.
Atmosférická pohádka Var o předmětech z dílny v režii Josefa Neudekera se scénografií Anny Hubené. Předměty vodili Sára Maďarová a Martin Mlčouch, kteří s loutkami i diváky komunikovali pouze skrze citoslovce, za doprovodu hudby na scéně, která přímo reagovala na hereckou akci. V zamotaném příběhu bylo dominantní vytvořit kouzelnou a děsivou atmosféru a dát předmětům život.
Climax: imerzní work-in-progress chystaná inscenace se odehrála v prostorách půdy nedaleko od Václavského náměstí. Diváci se ocitli na party, do jejíž dění byli někdy zapojeni, ale spíše přihlíželi probíhajícím dialogům o vztazích, studiu a drogách. Ve určitých chvílích jsme prožívali lehce nekomfortní smalltalk, zároveň participace dotvořila atmosféru party, kterou jsme všichni někdy zažili.
Čtvrtek
Představení leitmotivem v názvu Manducat vypráví poměrně hrozivý příběh ze světa, kde je každá těstovina balena s individuální péčí a největší možnou precizností. Manducat je přitom alfou i omegou celého výrobního procesu, je to tajná přísada, která dělá tyto těstoviny těmi nejpopulárnějšími a nejchutnějšími na celé planetě. Představení hravě a s nadhledem skýtá mnoho skrytých i očividných momentů, kdy se schválně parodují konvenční zvyklosti. V představení nechybí ani komerční přestávka, kdy je možné zakoupit těstovinové módní doplňky, pytlík se směsí vybraných druhů těstovin, nebo jen individuální těstovinu, která právě vyšla z výrobního procesu.
Objektová performance Ř.I.P. byla další ze série s námětem příběhu o veliké řepě. Pomocí sady trubic a řep různých velikostí od malinkých po opravdu obří se odhalil svět vlastního ekosystému. V tomto originálním životním prostředí vládne politika věčného soupeření, nekonečného růstu do velikosti a vylepšování technik sklízení a ruku v ruce s tím technik obrany před sklizením.
Jednou z posledních pohádek na programu byla Byl jednou jeden domeček na motivy známé říkanky Byl jednou jeden domeček v podání inscenačního týmu Valentýny Mužíkové, Bibi Stevens a Zuzany Suché (také režie) ve scénografii Štěpána Klinkovského. Skromná scéna s třemi loutkami a spousty židličkami vtipně zinscenovala absurdno současného konzumu společnosti a za použití krátkých dialogů navodila pocit nekonečného, skoro až mezigeneračního, střetu.
Pásmo představení festivalu Proces ukončila derniéra velkolepé inscenace III. Nádvoří 48/2 v Divadle DISK. Naposledy byl prostor inscenovaného chrámu okupován nejrůznějšími nájemníky a naposledy z krypty pod oltářem vystoupili zpět na denní světlo přízraky zařizující si zde svůj obýváček. Večírek, kterým představení končí se plynule přelil do bujaré závěrečné party, kde následoval koncert dua Hihihaholky, studentek herectví na KALD Aleny Novotné a Štěpánky Todorové a po koncertě se roztančené publikum přesunulo na afterparty do foyer Divadla DISK, která se nesla v duchu karaoke.
Komentáře k článku: ProcesProces (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
