Prof. Petr Oslzlý: Divadlo ovlivňuje společnost jen výjimečně
Petr Oslzlý se stal v září laureátem Pocty Živoucí poklad, kterou uděluje festival …příští vlna/next wave…
FOTO archiv
Odůvodnění udělení Pocty znělo: za vše, co vykonal pro brněnské Divadlo Husa na provázku, včetně festivalu Divadlo v pohybu a založení Centra experimentálního divadla, dále za odvahu při formování hnutí studiových divadel a osobní přínos mezinárodní divadelní spolupráci, jakož i za mnohaleté pedagogické působení (zejména na Divadelní fakultě JAMU) a nekompromisní prosazování otevřeného divadla od dob Jazzové sekce po dnešek. Chybí tam něco?
Ta formulace je stručná a zároveň obsáhlá. Slova – vše, co vykonal pro brněnské Divadlo Husa na provázku – v sobě ukrývají nesmírnou různorodost a bohatost aktivit. I když bych napsal pouze „pro Husu na provázku“, protože tento název zahrnuje Husu, Divadlo na provázku i Divadlo Husa na provázku. Startovně byla pro můj umělecký život hodně důležitá práce ve skupině Quidam, ale nechybí tam, protože spadá pod ono prosazování otevřeného divadla nebo mezinárodní divadelní spolupráci. Její výslovné jmenování by bylo rozvádění stručné formulace do detailů.
Která z těchto aktivit byla – a je – pro vás nejdůležitější?
Samozřejmě ta práce v Huse na provázku, která je pro mne „divadlem mého života“. S ní je také vše, co jsem dělal ve sféře divadla, svým způsobem více či méně propojeno, či se z ní přímo odvozuje. Důležité jsou pro mne samozřejmě také životní aktivity ve sféře výtvarné, pedagogické a především občanské, ty však již patří mimo oblast, kterou chce pojmenovat odůvodnění Pocty, i když též byly většinou „alternativní“.
Je současné české divadlo svobodné?
Pokud jde o svobodu divadelní výpovědi, je nesporně zcela svobodné. Neznám téma, které by bylo v českém divadle zapovězeno. Omezení jsou zde pouze etická, ale to souvisí zcela s privátním hodnotovým systémem a svědomím toho kterého tvůrce. Pokud jde o oblast takzvaně statutární, je také – podle mne – zcela svobodné. Dnes můžete založit divadlo kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv. Omezeni jste pouze hmotně. Potřebujete samozřejmě nějaký prostor, kde byste mohli začít pracovat, a základní finanční prostředky, abyste přežili. Takže by se dalo říct, že přece jen české divadlo v této sféře hmotné zcela nesvobodné není. Divadelníci – a to v divadlech všech typů – musí vynakládat velké množství energie i času na shánění hmotných či finančních prostředků na svou činnost. Nikdy by však tvůrci žádného divadla neměli připustit, aby ten, kdo jim tyto prostředky – veřejné či soukromé – poskytuje, jakkoliv omezoval svobodu jejich umělecké práce a výpovědi. Byl bych ovšem naivním a také před realitou oči zavírajícím, pokud bych tvrdil, že se nic takového neděje. S tou svobodou divadla je to jako s demokracií, která je podle Vladimíra Čermáka „neustálým bojem za demokracii“. Proto i my lidé divadla – bez omezení věkem či mírou zkušeností – bychom měli bít při jakémkoli pokusu o toto omezování na poplach a být spolu navzájem solidární. A je dobré, že se to děje, jak ukázal případ ústeckého Činoherního studia. Nikdy v tom však nesmíme polevit.
Má umělecká tvorba moc ovlivnit, či alespoň oslovit, společnost?
V případě divadelního umění je nesporně oslovování společnosti – či jejího segmentu – posláním. Složitější je to s ovlivněním společnosti. To se divadlu daří jen výjimečně za dramatických – ale zároveň tomuto ovlivnění příznivých – historických okolností, jaké nastaly pro české divadlo v listopadu 1989.
Kam se může ubírat alternativa dnes? Nebo – lépe řečeno – co je dnes divadelní alternativa?
Divadelní alternativou je vždy a kdekoli ten typ tvorby, který na okraji hledá jiné formy divadelního výrazu a výpovědi, než jsou ty, které tvoří a dominují hlavní pole. Takže v současnosti, kdy především mediální, ale v jistém smyslu i celé kulturní prostředí naší společnosti dominuje více či méně prázdná konzumní zábava, bych od mladé alternativy čekal vážnou, nesmlouvavou a pod povrch společenských problémů pronikající výpověď. Čistou alternativou – i když ne divadelní, ale performerskou jistě – je pro mne například aktivita skupiny Ztohoven.
Komentáře k článku: Prof. Petr Oslzlý: Divadlo ovlivňuje společnost jen výjimečně
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
