Protest/Rest aneb Včera, dnes a zítra
Zásluhou režiséra a ředitele Švandova divadla Daniela Hrbka se na pražskou scénu vrací Havlův (neprávem opomíjený) dramatický dialog Protest (1978). V „undergroundových“ prostorách Studia smíchovské scény se konfrontuje s prvotinou Marka Hejduka Rest (2011), který se dosud dočkal pouze scénického čtení v Divadle v Řeznické. Oba tituly spojuje nejen postava disidenta Ferdinanda Vaňka, jak je zvykem v jednoaktovkách, tzv. vaňkovkách. Havel i další autoři sledují stejné dramatické schéma: návštěva Vaňka u prorežimního spisovatele Staňka (resp. naopak), návrh k angažovanosti, dilema a důsledky z něj pramenící.
Robert Jašków a Tomáš Pavelka FOTO ALENA HRBKOVÁ
V Havlově případě se muži setkávají za účelem sepsání petice za vězněného písničkáře. V Hejdukově porevoluční variaci je svede dohromady nabídka zavazujícího postu šéfa nejmenovaného Úřadu (rozumějme pro studium komunismu). Robustní psací stůl opticky vyvažuje diagonálně postavený konferenční stolek s křesílky. Výpravu obou her odlišuje pouze obrácená perspektiva. Jednoduchá divadelní metafora výstižně odkazuje k novému úhlu pohledu na základní situaci v proměněných společenských poměrech. V režimu adaptovaný scénárista nyní profituje z lobbingu, zatímco „podzemní“ bojovník za lidská práva nemá do čeho píchnout. Každá z hříček se vypořádává s výstavbou zápletky a prokreslením charakterů po svém. Kde ovšem Havel našel účinné nástroje sebevyjádření, Hejduk ještě hledá…
Havlův Vaněk, autorovo alter ego, je katalyzátorem dění. Jeho mlčení nutí okolí, aby mluvilo. Neslyšně komunikuje sílu i slabost, vážnost i sebeironii. V podání Roberta Jaškówa neustále svírá na kolenou položenou aktovku s peticí. V tomto obranném gestu lze také číst signál morální nadřazenosti. Při svém vyčkávání má ve tváři vepsaný otazník. Nechápavý, přesto laskavý údiv naznačuje pozdvižením obočí nad blahosklonným úsměvem. Odpor mu jeho shovívavá zdrženlivost zapovídá projevit. Jašków ho aspoň utápí v dlouhých locích vnucovaného drinku. Přešlapuje ale na místě. Vývojem prochází jen postava Staňka – jakkoli zcela v intencích absurdní poetiky opisuje kruh. Havel jí vkládá do úst bohatě vrstvené repliky, kterými se jí stejnou měrou vysmívá i s ní soucítí. Tomáši Pavelkovi tak umožňuje rozložit celé leporelo výrazových poloh. S lahví v ruce, zdeptán a rozčilen, svádí reálný zápas o svou materiální a duchovní existenci. Havlovy rétorické kotrmelce na téma podepsat, či nepodepsat petici přecvičuje s racionálním kalkulem. Teprve postupně v něm převáží přiopilá emotivita hraničící s agresí. Přestože (nebo právě proto, že) však jevištní podání pokorně slouží textu, spoléhá hlavně na sílu slova, jak by si asi dramatik přál, nevtáhne natolik, nakolik by si sám dialog zasloužil.
Jestliže Protest akcentuje jakousi naléhavost sebeospravedlnění, očištění se (skrze Vaňka ve vlastních očích) od amorálního systému, Hejdukův dramatický dovětek na něj zavěšuje ještě další konotace. Zesoučasňuje ho, zatímco se k němu vztahuje jako k mementu. Obě aktovky vedle sebe přitom působí koherentně, nenásilně. Rest napodobuje Havlovu předlohu totiž i po formální stránce práce s jazykem. Zachovává si však svá specifika. Původní lomené charaktery zplošťuje. Chce ukázat, že plytká doba plytkých dramat formuje i plytké charaktery? Staňka už ani nenapadne připouštět si jakékoli skrupule, když může ze situace těžit. A Vaňka autor nezvykle postaví do centra svého zájmu, aby se konečně také vypovídal z vlastní (tvůrčí) krize. V Hrbkově nastudování poznamená jeho kritický distanc únava, podlomené zdraví i všeprostupující banalita. A tato ukolébaná ostražitost mu (a nejen jemu!) nakonec srazí vaz. Jako v případě postav je zde ovšem oslaben i dramatický konflikt, nebo je spíš méně obratně strukturován. Extremistická hrozba ucpávající póry všeobecné letargii i nesplaceným dluhům z minulosti by jinak mohla představovat velmi silný námět…
Švandovo divadlo – Václav Havel/Marek Hejduk: Protest/Rest. Režie Daniel Hrbek, dramaturgie Lucie Kolouchová, výprava Jozef Hugo Čačko. Premiéra 25. dubna 2015 ve Studiu.
Viz taky recenze Marcely Magdové.
Komentáře k článku: Protest/Rest aneb Včera, dnes a zítra
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
