Průlety Letní Letnou 2013 (No. 1)
Včera, v neděli 18. srpna, začal X. ročník Letní Letné. Českou premiérou dekadentní erotické produkce (přístupná od 16 let) Rose francouzského souboru Cahin Caha u nás dobře známého performera Daniela Gulka (na festivalu byl od roku 2003 už popáté, v 90. letech hostoval na kolínském Mimoriálu a vedl dílny v ateliéru Ctibora Turby) a večerní produkcí pod širým nebem, již s českými soubory připravil principál La Putyky Rosťa Novák jr.
Letní Letná se letos bude konat do 3. září.
V představení Rose se vracím k základům cirkusu, k jeho tělesné smyslnosti, která se rozpíná mezi póly Erotu a Thanatu. Chci zasít v divácích pochybnosti, otevřené možnosti, otřást tím, co považuje za neměnné. Chci vytvořit prostor pro sdílení zážitků, pro proměnu osobnosti, zavést diváky na dobrodružství objevování, jako kdyby to byl šamanský rituál, charakterizuje Gulko svou novou produkci. Dnes mám 50. narozeniny, řekl uprostřed představení (a dostal květiny). Byla to pravda, nebyla? Těžko říct. Všechno v této performanci může být pravdou a možná je. Anebo taky nic.
Je to famózní erotická crazy produkce, která by mohla být součástí Gay Pride, jež zrovna ten den v Praze vrcholila. Výrazně nalíčený Gulko v paruce blondýny tráví většinu představení v blyštivých fialových ženských šatech, pod nimi zcela nahý. Diváky provokuje, vábí, mystifikuje. Kdo umí anglicky? ptá se. Vstaňte… Vůbec mi to není jasný. Kdo umí opravdu anglicky, ať svleče kalhoty… Anebo se zeptá: Kdo se dnes miloval? Nikdo? Tak kdo se miloval tento víkend? Zase nikdo? Co vy Češi přes víkend děláte?! Tak kdo aspoň dneska masturboval?! Nesměle se přihlásil jeden starší muž…
Svorníkem všeho dění je erotika a smyslnost jako subjekt i objekt. FOTO archiv festivalu
Svorníkem všeho dění je erotika a smyslnost jako subjekt i objekt. Gulko a čtyři performeři (dva muži, dvě dívky) procházejí řadou scén a situací. Střídají kostýmy, mění pohlaví. Jednou jsou krásnými mladými lidmi, jindy po sexu toužícími troskami, pak třeba chlípníky používajícími animální sex (nebo sex s medvídkem-hračkou?), obřími loutkami či striptéry(-kami) v pokleslých show. To vše prokládají excelentními akrobatickými čísly. Především na laně (vodorovném /houpačka/ i zavěšeném), ale také na bicyklu, na loži hřebíků či jen čísly tanečně choreografickými. Nemá smysl se nad nimi příliš do hloubky zamýšlet, nemá cenu hledat jednotnou linii či příběh. Sledujeme asociativní kabaret o erotických archetypech, sled scén, z nichž každá má svůj rytmus, barvu a vlastní svět. Ne ve formě nablýskaného pozlátkového divadla, ale syrového meziválečného kabaretu z Montmartre nebo Berlína – kde pulsoval život, smyslný, nebezpečný, odvážný, pomíjivý, divoký, lehkomyslný, riskantní… jak svou produkci Gulko charakterizuje.
Animální sex, anebo sex s medvídkem-hračkou? FOTO archiv festivalu
Dekadentní kabaret. Skrze něj se dotýká podvědomí. Dostává se k podstatě lidových – ve smyslu smyslných a vábivých, pracujících s tabuizovanou tělesností – produkcí, mezi něž právě cirkus i kabaret přirozeně patří. Je to cesta odvážného, sebevědomého intelektuála, který si s dekadencí a sexem vědomě (a chytře) pohrává a dokáže jit hodně daleko a hluboko pod (performery obvykle využívané) vrstvy. Sám sebe „vystavuje“ nejvíc. Vždycky mi říkali, že mám krásný zadek… V jistotě bezpečí a klidu však nenechává nikoho. Své kolegy ani diváky. Ty nejen slovně atakuje, ale i občas i někoho z prvních řad vytahuje či nechává vytáhnout na jeviště. Je to cesta k otevírání základních instinktů včetně strachu a – především erotického – podvědomí. K uvědomování si jich, k překonávání studu, otevírání se.
Gulkův nahý tanec s bílými pery. FOTO archiv festivalu
Po asi hodinové eroticky „vychýlené“ části představení (celkem je dlouhé asi 90 minut) přicházejí vrcholná čísla čiré krásy, čiré perverze. Jízda na kole jednoho z performerů oděného v baletní krinolínu, striptýz jedné z performerek houpající se na lanové houpačce vysoko nad hlavami diváků, Gulkův nahý tanec s bílými pery. Na úplný závěr si pak uprostřed cirku v pološeru lehají všichni performeři nazí přes sebe. Vzpomněl jsem si v tu chvíli na podobný (jen běsnější) závěr produkce Paradise Now americké skupiny Living Theatre v letech míru a lásky (a taky bojů) roku 1968. Nazí herci spolu s diváky se v něm na jevišti líbali a někteří snad i souložili. Nahota a erotika tehdy sloužila k vzpouře a revoluci. Obdobný obraz v podání Cahin Caha vyzývá k meditaci, citu a otevřenosti. Ať jsme jací jsme, naše těla nás spojují.
Ať jsme jací jsme, naše těla nás spojují. FOTO archiv festivalu
Po produkci se poblíž Hanavského pavilonu konalo Festivalové entrée, noční open air produkce českých novocirkusových performerů. Byla tam snad tisíc diváků a Rosťovi Novákovi jr., který vše dával dohromady, se zdařila. Nabídl prostor řadě různých souborů a přístupů, jež do konsistentního tvaru zcelila jeho kapela a moderátor Jiří Kohout. Nejvíc zapůsobily velké masky slona a žiraf, akrobati na zavěšených lanech, ohňová produkce Terezy Georgievové a jejího ansámblu, akrobatické veletoče několika performerů na velkém kovovém kole nebo koňský pozdrav Jiřího Berouska a jeho bělouše (ve stanu Berouskova cirkusu se odehrává Gulkova produkce a po ní v něm budou Cirkus Cirkör). Na konci přecházela nad šapita Letenské plání provazochodkyně. V bodovém světle stoupala do stromů kamsi k na nebi a zářícímu Měsíci. Všichni účastníci se průvodem vydali za ní. Jak za snem. Jak za Krysařkou. Jak za Smrtí. Letní Letná 2013 byla zahájena.
Jak řekl během večera Jiří Kohout: Kdo chce zapalovat, musí hořet. Letná bude hořet do 3. září.
Komentáře k článku: Průlety Letní Letnou 2013 (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
