Divadelní noviny > Blogy Kontext

Průniky skrz naskrz (No. 21)

První kolo voleb českého prezidenta je za námi. Pro mě je důkazem, že česká společnost je v pasti. Ne celá, ale zhruba dvoutřetinově. A to je vlastně celá, protože v té jedné další třetině zůstávají ti, kteří se nechtěli jakkoliv angažovat (na volby se vykašlali, takže nevím, jestli jsou to taky ti „pasťáci“), anebo ti, kteří tak řečeno prohráli.

Jsem pro, aby i v české společnosti se víc myslelo na hledání cest k míru, a proto jsem spolupodepsal výzvu Matěje Stropnického a spol. Mír a spravedlnost.

Militarizace se mně jeví jako příliš nebezpečná. Na tu v Česku vsází příliš mnoho lidí, často dokonce velice agresivně. Takže mně byla sympatická i odvaha Jaroslava Bašty „jít do toho“ a držel jsem mu palce. Rozhodně to nesouvisí s jakýmikoliv jeho a Okamurovými výkřiky proti EU, respektive proti demokracii. Jen jeho odvaha mluvit o potřebě míru, ale taky jeho autentické chování po celý život: už od doby jeho revolučních časů, kdy ho jako mladýho kluka po osmašedesátým na dva roky zavřeli, byl v base. Hledal holt vždycky možnosti, jak prosazovat své názory, respektive, jak se o něco zasazovat. Ale bohužel už to taky trochu přešlo do ne příliš moudrého zviditelňování, což ovšem podle mě není jeho cílem. No, ale to všechno dnešní společnost vůči němu stejně nehodnotí pozitivně. Je jí to málem tak odpudivé jako jeho věk, ba možná i způsob mluvy.

Paní Nerudová…, tu jsem chápal jako zajímavý experiment a držel jsem jí palce. Čekal jsem, že dopadne percentuálně líp. Jest pro mě zajímavým a snad i perspektivním fenoménem české politiky. Projevovala se jako jediná středová kandidátka, skoro jsem měl místy pocit, že je de facto jedinou kandidátkou vymizelé levice, i když samozřejmě velice usazené ve středu společenského spektra.

Jinak byli všichni prostě a jasně pravičáci. Včetně Babiše, který si hraje na lva dnešních světových salonů… Jenže je to všechno hrozná hra, to si myslím už po léta.

No a teď následuje souboj dvou alfasamců, a Nerudová se přiklání na stranu Pavla. Jednoznačně. Nedivím se, že už vícekrát řekla o Babišovi, že je zlo, nebo snad dokonce peklo. Jenže pozor, tady je slabina. A proč? Pro mě jsou totiž peklem oba. Jen Petr Pavel je – každopádně zatím – na oko ve výhodnější pozici. Podle mě ale jedině tím, že se dosud ani nemohl zprotivit velké části společnosti. Až do předvolebního období jí nebyl moc na očích.

A Nerudová? Svou jednoznačnou podporou rozvědčíka Varšavské smlouvy a vojáka (nebo taky rozvědčíka?) NATO vklouzla do pasti, ve které vidím českou většinovou společnost. Jak Babiš, tak Pavel jsou hoši, kteří v osmdesátých letech stáli jasně na pozicích režimu. Částečně kvůli tomu, že tak byli vychováni rodiči (prorežimně), částečně proto, že k této výchově také patřila bezpáteřnost a zařazení se do masy kariéristů, pragmatiků. V osmdesátkách už byli sakra dospělí a nesli zodpovědnost sami za sebe. Je až dojemně trapné, jak dnes za generálem Pavlem stojí někteří kolegové divadelníci (taky moji kamarádi) či ti, o nichž se mluví jako o pražské kavárně. Dostali se do pasti jakýmsi ovíněním, magií, hledáním dobra, a podporují tak zlo. Stali se pro mě vlajkovou lodí bezpáteřnosti, na jaké stavěl režim před 89. rokem. Probrali se k boji proti Babišovi (nic proti tomu) a bodují za Pavla (není mně z toho dobře, vlastně je mně z toho docela dost nanic).

Můj bráška (aby měl klid, ne kvůli kariéře) vstoupil „za Husáka“ do KSČ. Nikdy jsem mu to neodpustil, i když jsem rád, že jsme si byli na jeho smrtelné posteli schopni zaklesnout prsty rukou a v tomto zaklínění nějakou chvíli setrvat.

Biologicky je pravděpodobné, že Pavel odejde z tohoto světa dříve než Nerudová. Pokud Danuše navštíví Petra u jeho smrtelného lože, pochopím to jako velkorysost a milosrdenství. Ale obávám se, že svojí dnešní podporou Petra Pavla v prezidentském zápolení jen spolupečetí setrvalost české společnosti v pasti bezpáteřních pohrobků husákovské normalizace. Myslím, že lidi, kteří nejsou politikáři nebo trošinku oblblí blouznivci, nemohou dát hlas ani Andrejkovi, ani Petříkovi.

Vídeň, 18. 1. 2023

• Autor: Ludvík Kavín
• Publikováno: 22. ledna 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Průniky skrz naskrz (No. 21)

1. Josef Herman

   

   Pane Kavíne,
   nemyslím, že web iDN je vhodný pro politické komentáře. Už jsem vám to jednou sdělil. Od toho jsou jiná média. Třeba v Parlamentních listech by vaše názory jistě rádi otiskli. Nám napište něco moudrého o divadle…

   22.01.2023 (14.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Vladimír Hulec

   

   Nejsem si jist,
   zda pouštět do veřejného prostoru tuto úvahu či jiný pohled, ale pro vyrovnání redakčního názoru na publikování blogů českých divadelníků na i-DN mám potřebu se textu pana Kavína zastal. Mohu s ním nesouhlasit a v řadě ohledů nesouhlasím, ale je myslím jak pro českou společnost, tak pro Divadelní noviny dobře, otevírají-li se i jim nepříjemným pohledům a názorům českých divadelníků různých životních zkušeností a postojů a nezapouzdřují se samy do sebe, do svých názorových bublin. V tom jsem si Divadelních novin vždy vážil a vážím – že se neuzavírají pouze do světa divadla a jednoho estetického a názorového proudu, ale skrze divadlo a umění a zkušenosti z nich se snaží mapovat i svět kolem nás. A to z různých pohledů a životních východisek.
   Po voltairovsku: Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale vždy budu bránit vaše právo to v Divadelních novinách publikovat.

   22.01.2023 (15.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Josef Herman

     

     Nejde o pluralitu názorů, ale o téma, které nám nepřísluší.

     23.01.2023 (11.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Jan Dehner

   

   Krátce:
   pan Kavín přesně popsal volební situaci v ČR, akorát bych k tomu přidal už mockrát vyslovené: přímá volba presidenta ČR je holý populismus, jak se stále dokazuje.
   Tahle volba je téma obecné, pokud jinde nezaznívá, je MOC dobře, že se objevuje (aspoň) v DN!

   11.02.2023 (16.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ