Divadelní noviny > Kontext Kritika Názory – Glosy
Průvodcovský třesk
Na přelomu ledna a února uskutečnilo Divadlo D21 pod záštitou svých dvou autorských projektů další „třesk“. Tentokrát nechalo potřikráte (formou premiéry, reprízy a derniéry) dramaticky zaznít povídku Průvodce Jakuba Hauberta, vítěze prvního letošního kola Otevřené knihy Divadla D21, v níž je dáván prostor literárním nadšencům a jejíž vítězná povídka je oceněna právě jevištním zpracováním.
Mariana Čížková a Petr Pochop v projektu Průvodce FOTO ARCHIV DIVADLA
Haubert polemizuje se společností, s jejími současnými a minulými požadavky na jednotlivce a odkrývá ideologičnost každé doby. K tomu mu slouží postava uvědomělého komunisty, který se vynucenými okolnostmi ocitne v podzemních chodbách pod městem a v důsledku nedostatku jiných vjemů má čas přemítat o svém údělu. Pouhé mluvení k sobě samému chápe jako bláznovství, a tak si svoje myšlenky zapisuje. Zažije vnitřní vzpouru, přerod i odmítnutí. Nechce se nadále podílet na zrůdnosti systému a rozhodne se zůstat v podzemí. Jeho zápisky nalezne po letech průvodce… A příběh se opakuje. Průvodce, který dennodenně zakouší banalitu a stereotypnost své profese a v důsledku toho i své existence je tímto setkáním otřesen: Chodím vždy po osvětlených vyznačených cestách, nebo se odvážím zabočit do tmy, v níž jsou kostýmy zbytečné, a mé repliky už nemá, kdo by slyšel kromě mě samého?
Průhledné až podbízivé metafory i zřetelná nepřekvapivá analogie údělů obou hrdinů se podle mého stávají podnětné až v divadelní realizaci. Na skromném prostoru povídky lze vše zprostředkovat pouze schematicky. Prolínání jednotlivých monologů a vzájemné převlékání obou postav tento motiv zvýrazňují, vrstevnatí a vynáší na světlo další rovinu: Vnímá divák pouze postavu, nebo také herce, který reflektuje svou roli, či dokonce člověka, jehož „povoláním“ je herectví? Kolik masek může člověk mít? A nalezne sebe sama, když jednu odhodí? (Ne)lidskost akcentovaná v inscenaci je sympatická. Ostříleným a lhostejným průvodcem podzemí je kocour, průvodcovský učeň se musí převlékat do hornické kutny – pro obnaženého člověka tu totiž místo není.
Rezonování týchž dialogů, které se několikrát v různých kontextech odrazí o stěny podzemí, působí kafkovsky absurdně a současně povědomě. Tento krátký divadelní tvar apeluje na každodenní zkušenost a svléká ji z nánosu masek. Přesto do ní člověk na začátku představení skáče rovnýma nohama – kocour provede návštěvníky-diváky sklepem divadla a dostane je do šedi běžného „výletu“. Nevšední začátek však zaniká v následném dění a smysl pochopí divák až na konci. Převrácení perspektiv (existenciální příběh průvodce a poté jeho zapuštění ve stereotypu) mohlo ve výsledku promlouvat důrazněji. Na druhou stranu si ocenění zaslouží zejména herci: Mariana Čížková a Petr Pochop rozehráli hru, v níž bylo naprosto indiferentní, zda jsou žena či muž, šlo o lidský úděl a hledání cest a o to, zda je ještě vůbec nějaká cesta možná.
Divadlo D21 – Velký třesk na Malé scéně – Jakub Haubert: Průvodce. Režie Tereza Karpianus, výprava Radka Josková. Premiéra 23. ledna 2015 na Malé scéně Divadla D21. (Psáno z reprízy 5. ledna 2014.)
Komentáře k článku: Průvodcovský třesk
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
