První slova nového ministra kultury
Premiér Andrej Babiš a nový ministr kultury Ilja Šmíd v úvodu tiskové konference v pondělí 18. prosince, na které byl ministr uváděn do své funkce, poděkovali odcházejícímu ministru kultury Danielu Hermanovi za velmi dobrou spolupráci a vedení resortu kultury.
Nový ministr kultury Ilja Šmíd. FOTO archiv ČT
Premiér ocenil Hermanovu práci, na kterou má nyní Ilja Šmíd navázat. Potřebujeme nadále investovat, obnovovat naše kulturní dědictví, uvedl Andrej Babiš. Zmínil se například o opravě zámku v Moravském Krumlově.
Ministr kultury Ilja Šmíd ve svém úvodním projevu řekl, že ke své misi přistupuje s vědomím, že kultura se dotýká každého z nás, je základem společnosti a celou společností prostupuje.
Mimo jiné řekl: Je mi ctí, že jsem byl pověřen v nové vládě ČR vedením resortu kultury. Uvědomuji si o jak důležitý resort ve státní správě se jedná a uvědomuji si svoji zodpovědnost. Chtěl bych slíbit panu premiérovi i našim občanům, že svoji pozici a svoje úkoly budu vykonávat s plným nasazením a s plnou zodpovědností. Ministerstvo není tvůrcem kultury – je jejím služebníkem a mělo by být inspirátorem i hybatelem všeho, co se v kultuře i ve společnosti děje. Čeká nás řada úkolů. Jedná se o to, abychom vytvářeli podmínky pro vznik nových artefaktů, abychom pečovali o kulturní dědictví, ale také abychom toto rozmanité kulturní dědictví zpřístupnili co nejširšímu okruhu našich občanů.
Ministr kultury Ilja Šmíd s premiérem Andrejem Babišem a exministrem Danielem Hermanem během přebírání funkce 18. prosince. FOTO archiv MK
Rád by zvyšoval rozpočet kultury tak, aby bez financování církví dosáhl alespoň jednoho procenta ze státního rozpočtu: Před pětadvaceti lety jsem se účastnil iniciativy pro kulturu a tam už jsme skloňovali hlavně to jedno procento na kulturu. Po pětadvaceti letech tam ani ještě nejsme. Krom dalších úkolů pak zmínil přípravu novely zákona o památkové péči. Chceme připravit systém programů, které by integrovaly stávající programy památkové péče, aby podpora památek byla naprosto systematická, řekl ministr Šmíd na závěr tiskové konference.
V diskusi poté sdělil, že personální změny v úřadu chystá, ale ne hned. Výjimkou je zúžení počtu náměstků, kdy odejde jeden politický. Také zdůraznil, že mu v rámci programů památkové péče jde nejen o jejich restaurování a ochranu – a to nejenom památky, které jsou ve vlastnictví ministerstva kultury nebo státních institucí regionálních úrovní, ale i památky, které jsou ve vlastnictví soukromníků, protože ví, že tam zákon o památkové péči řeší tyto otázky „ne úplně dobře“ – ale i o jejich zpřístupňování. Andrej Babiš v reakci na to naznačil, že jednou z trvale zpřístupněných památek by mohl být i Nosticův palác, samotné nynější sídlo ministerstva kultury. Chtěl by totiž ministerstva sestěhovat do vládní čtvrti, která by podle něj měla v Praze vzniknout. Mohlo by to být v Holešovicích, zvažuje nový premiér.
…
Ilja Šmíd. FOTO archiv MK
Ilja Šmíd (* 14. února 1952 Plzeň)
český muzikolog, hudební manažer a vysokoškolský pedagog
Vzdělání: obor český jazyk a hudební výchova na Pedagogické fakultě v Plzni (1971-1975) a hudební věda na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1977-1983), v roce 1986 rigorózní zkouška v oboru hudební věda a historie
Dosavadní funkce: pedagog na Katedře Arts managementu podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (od 2014)
Kariéra: sbormistr a vedoucí lidové skupiny Vojenského uměleckého souboru v Táboře (1976-1982), vedoucí uměleckého oddělení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze (1982-1990), šéfredaktor nakladatelství a vydavatelství Lunarion (1992-1993), spolumajitel a ředitel nakladatelství a vydavatelství Clarton (1993-2001). V roce 1994 spoluzakládal s Jiřím Bělohlávkem Pražskou komorní filharmonii, jíž byl v letech 1996-2006 ředitelem. Poté byl ředitelem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK (2006-2012). V posledních měsících svého angažmá čelil kritice zřizovatele (tj. Magistrátu hlavního města Prahy a radních), a to především pro údajně stále klesající návštěvnost a také zhoršující se ekonomické a provozní ukazatele, což ovšem popíral. Šmídovi kritikové argumentovali také jeho špatnými vztahy s uměleckou radou orchestru, stejně jako i se šéfdirigentem Jiřím Koutem.
V lednu 2013 nastoupil jako šéf operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Do funkce ho jmenoval tehdejší ředitel Jan Burian, dnes ředitel Národního divadla v Praze. Ale hned v sezoně 2014/2015 jej na pozici šéfa plzeňské opery vystřídal Tomáš Pilař. Poté byl dramaturgem Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek v Českém rozhlasu (2013-2014). Od roku 2014 je ředitelem umělecké agentury AuraMusica, jejímž hlavním projektem je od roku 2015 koncertní sezona Břevnovská hudební setkání pořádaná v Břevnovském klášteře v Praze. Současně působí jako externí spolupracovník stanice Českého rozhlasu Vltava.
Během svého působení v Pražské komorní filharmonii připravoval koncerty pro rodiče s dětmi v Rudolfinu a komorní koncerty v sále Philharmonia. I pro Český rozhlas a Českou televizi připravoval hudebně-vzdělávací pořady pro děti.
Jako dlouholetý předseda Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR byl zástupcem ČR v mezinárodní asociaci živého umění PEARLE se sídlem v Bruselu. Působil i jako expert v několika komisích EU.
Je nestraník. Na konci listopadu 2017 se stal kandidátem na post ministra kultury ČR ve vznikající vládě Andreje Babiše. Dne 13. prosince 2017 jej prezident Miloš Zeman do této funkce jmenoval.
/Z více zdrojů pro i-DN připravil hul/
Komentáře k článku: První slova nového ministra kultury
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
