První vydražené NFT v Česku
Zátiší s černou kytarou a ovocem od Emila Filly vydražené za 19 220 000 korun kralovalo ve čtvrtek 8. prosince večerní aukci v Arthouse Hejtmánek v Praze 6 – Bubenči. Dílo z roku 1932 se tak dostalo mezi desítku nejdráže prodaných obrazů v tuzemských aukcích tohoto roku. Tuzemský aukční rekord si připsal sochař a malíř Miloslav Hájek, tvůrce originálních variabilních reliéfů Radoslav Kratina a naivistický malíř Libor Vojkůvka: jeho obraz V éteru (2014) byl prodán za 3 720 000 korun.
Jsem opravdu spokojen, téměř vše bylo nakonec prodáno. I náš nejvýše vyvolávaný obraz, Zátiší s černou kytarou a ovocem, který je jedním z nejhezčích Fillových obrazů 30. let, se vydražil tak, jak si zasloužil, uvedl Tomáš Hejtmánek, majitel aukční síně. Foto: René Volfík
Nových autorských rekordů dosáhli i sochaři Jiří Beránek a Petr Holeček, malíři Milan Janáček, František Bukeš a Martin Šárovec i se sklem pracující umělec Johan Pertl. Poprvé bylo na tuzemské aukci prodáno i dílo vytvořené technologií NFT. Pod názvem Magna Mutatio / Yamaneko (2022) se jím na domácí aukci úspěšně uvedl Kryštof Brůha, vydraženo bylo za 86 800 korun.
Aukce se uskutečnila živě i online a nabídla celkem 240 položek z oblasti výtvarného umění, starožitností i designu. Ceny jsou uvedeny s aukční přirážkou. Úspěšnost aukce byla 84 % s celkovou dosaženou cenou 56,6 milionů korun.
Jsem opravdu spokojen, téměř vše bylo nakonec prodáno. I náš nejvýše vyvolávaný obraz, Zátiší s černou kytarou a ovocem, který je jedním z nejhezčích Fillových obrazů 30. let, se vydražil tak, jak si zasloužil, uvedl Tomáš Hejtmánek, majitel aukční síně.
K nejdráže prodaným dílům se vedle obrazů Filly a Vojkůvky zařadil ještě Václav Špála, jehož Kytici na Sázavě (1935) odklepl licitátor za 1 364 000 korun. Téže sumy dosáhl v aukci i modernisticky pojatý Akt (1958) sochaře a malíře Miloslava Hájka, který se tak prodal v novém autorově rekordu.
Zářivě barevná Letní krajina s povozem sena (1908-1910) Václava Radimského vystoupala k sumě 868 000 korun. Tatáž částka znamenala autorské maximum pro Radoslava Kratinu, tvůrce originálních variabilních reliéfů s barevnými otočnými prvky: objekt Barevné pruhy (1966) z polychromovaného dřeva se prodal za 868 000 korun, což činí z vyvolávací ceny nárůst o 977 procent.
Dražitele zaujala i Baletní scéna (1945), obraz z volné tvorby Jiřího Trnky zachycující magii divadla (992 000 korun). Kvalitní obraz z rané tvorby Antonína Slavíčka, Motiv od Staré Boleslavi (1890) získal nový majitel za 744 000 korun.
Podle Tomáše Hejtmánka na večerní aukci dobře pořídili i ti, kteří nepřišli nakupovat umění rovnou za jednotky či desítky milionů korun. Majitelé těch nejdražších děl v této době spíše vyčkávají a snaží se neprodávat. Příležitost tak přeje kupcům, kteří si chtějí pořídit díla ve střední cenové kategorii od 100 000 do půl milionu korun, případně mají na nákup i částky v řádech desítek tisíc korun, vysvětlil Hejtmánek.
Nárůsty zaznamenaly rovněž staré mapy a tisky. Například Kronika česká (1541) Václava Hájka z Libočan se z vyvolávací ceny 36 000 korun vyšplhala až na 235 600 korun.
Z oblasti raritních starožitností a designu se dražitelé utkali o barokní kovaný trezor vyrobený v Itálii počátkem 18. století (471 200 korun). Kubistické servisy (1912) od Pavla Janáka, jehož keramika se na aukcích Hejtmánků objevuje pravidelně, se tentokrát prodaly za 260 400 a 372 000 korun.
K hranici půl milionu korun se těsně přiblížil obraz Rozkvetlá louka (okolo r. 1900) Antonína Hudečka. Z vyvolávaných 160 000 korun se dostal až na 496 000 korun. Malba Sedící dívka (okolo r. 1900) od Aloise Kalvody, později známého krajináře, dosáhla sumy 434 000 korun.
Zajímavý nárůst zaznamenala i malba Václavské náměstí (1924) Milady Marešové. Obraz zachycující velkoměstský ruch s typickou postavou ženy v popředí, upírající svůj zkoumavý pohled na diváka, ze 180 000 korun vystoupal až na 620 000 korun. Sugestivní Paní ve smutku (1931) od téže malířky byla vzápětí prodána za 396 800 korun.
Aukce nabídla i plátno Minky Podhajské, jíž v Arthousu uspořádali v roce 2021 retrospektivní výstavu. Umělkyně známá především jako zakladatelka moderní české hračky byla i nadanou malířkou. Zimní chaloupky (1931), líbezný výjev ze zasněžené horské krajiny, byly vydraženy za 62 000 korun a staly se tak autorčiným nejdráže prodaným obrazem na tuzemské aukci.
Svého kupce našel i oboustranný obraz Továrna/Melancholická krajina (1916 a 1918) Otakara Nejedlého (496 000 korun), velkoformátový olej Rybník (1952) od Oty Janečka (483 600 korun) či figurativní plátno Citový život I. (1965) Jana Koblasy (595 200 korun).
Pozoruhodná tvorba Běly Kolářové byla na aukci zastoupena asambláží z drobných kovových předmětů, do jejíhož středu umístila Kolářová fotografii spartakiády. Srovnaný svět (1976) se z vyvolávací ceny 140 000 korun vyhoupl až na úctyhodných 806 000 korun. Hned poté se papírová chiasmáž Jablko (70. léta 20. stol.) básníka a malíře Jiřího Koláře prodala za 334 800 korun.
Z kvalitně zastoupené kategorie soch a plastik zmiňme Bohumila Kafku, jehož plastika Po koupeli (1918) byla prodána za 310 000 korun. Nového majitele našla i Přemýšlející (1925) Břetislava Bendy: ten ženu zachytil v lyrizující harmonii s křivkami Thonetovy židle, na níž svou modelku usadil (124 000 korun). Ještě vyšších částek však dosáhly dvě monumentální barevné sochy Olbrama Zoubka inspirované keltským uměním: modrá Šipka (2001, 882 000 korun) a zelená Přezka (2001, 1 240 000 korun). Suma 86 800 korun za dílo Zrození (80. léta 20. stol) znamenala nový autorský rekord pro vzácně nabízeného sochaře Jiřího Beránka.
V široce zastoupené kategorii kreseb a grafiky se licitovalo o díla Alfonse Muchy (včetně např. plakátu pro Slovanskou epopej z roku 1928, na němž je zachycena malířova dcera Jaroslava – 248 000 korun), tři suché jehly Bohuslava Reynka (Třikrát mě zapřeš, 50. léta 20. stol, 322 400 korun) či o kresbu Mlhovina teček (1980) Václava Boštíka (248 000 korun).
Rekordní prodej v oblasti grafiky zaznamenal se sérií osmi leptů nazvané Sny (1985) Albín Brunovský (260 400 korun). Očekávaný boj se strhl o barevné litografie Adolfa Borna, z nichž nejdražší, Zimní radovánky (2000) získal nejvytrvalejší dražitel za 105 400 korun, což představuje doposud nejdražší prodané Bornovo grafické dílo. Poprvé byly v tuzemské aukci vydraženy i dva pastely architekta a divadelníka Davida Vávry (14 880 a 27 280 korun).
NFT Magna mutatio Yamaneko Kryštova Brůhy. Foto: Arthouse Hejtmánek
Rekordy padaly i v samotném závěru aukce. Ta nabídla práce současných autorů, včetně originálního NFT autora Kryštofa Brůhy. V díle Magna mutatio / Yamaneko (2022) zprostředkoval Brůha pomíjivý jev: tropický cyklón nad oceánem, který vzniká a mizí bez lidské účasti či přičinění. Umění existující pouze virtuálně v podobě nezaměnitelného tokenu se prodalo za 86 800 korun a stalo se tak vůbec prvním vydraženým NFT na českém aukčním trhu.
Úspěšnou aukční premiéru (a s ní i autorský rekord) si zapsal malíř František Bukeš, umělec ovlivněný surrealismem, s obrazem Prenatální syntéza II. (1989, 80 600 korun). Poprvé a hned úspěšně na aukci obstál i Johan Petrl se stolkem Utopia (2022) vytvořeným z křišťálového skla. Pozoruhodná rukodělná práce s přesahem do umění i designu byla vydražena za 93 000 korun. Autorského rekordu dosáhl u Hejtmánků také současný český portrétista Martin Šárovec s velkoformátovým portrétem Stardust 2/ Sigmund Freud (2022, 148 800 korun). Z tuzemského aukčního rekordu se mohl těšit rovněž osobitý současný sochař Petr Holeček žijící a tvořící v Irsku. Jeho víc než čtyřmetrová poeticko-ironická plastika Quack – quack (2018) inspirovaná skákajícím žabákem byla prodána za 372 000 korun.
Komentáře k článku: První vydražené NFT v Česku
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
