Psychedelický exkurz do islandské mytologie
Duchovní hloubka skandinávské mytologie, sepjatost člověka s přírodou či extrémní stavy mysli – tyto i další motivy vytváří v inscenaci Skugga Baldur (Syn stínu) hutnou emocionální scénickou kompozici protkanou množstvím symbolů a metafor. Východiskem se pro režisérku Kamilu Polívkovou, autorku konceptu Terezu Hofovou a dramaturga Jana Horáka stal román současného islandského spisovatele Sjóna, vlastním jménem Sigurjóna Birgira Sigurđssona.
Herečka Tereza Hofová sugestivně převádí diváky ledovým světem… FOTO JAN DVOŘÁK
Tvůrci vsadili na vyprávění, které je v našich divadelních vodách jen málo využívaným postupem. Archaický jazyk předlohy a napínavé dávkování příběhu, navíc přerušované videoprojekcí, vytvářejí natolik silné vnitřní napětí, že by mu jenom stěží mohly konkurovat otevřené dramatické střety. Dle autorů se v příběhu setkávají i míjí tři postavy, reprezentující odlišné světy a životní přístupy – démonický pastor Baldur proměňující se v temnou bytost skugga-baldura, dívka postižená Downovým syndromem Abba a evropsky vzdělaný přírodovědec Fridrik. Jejich vzájemné vztahy jsou ale jenom naznačené, větší část inscenace tlumočí jakousi abstraktní, mystickou či až archetypální podstatu těchto postav (či spíše filosofických tezí) a věnuje se zdánlivě nesouvisejícímu motivu honu.
Herečka Tereza Hofová sugestivně převádí diváky ledovým světem, ve kterém se nachází lovec a liška. Byť na jevišti nic z toho nevidíme, její slova diváka do tohoto prostředí pohltí. Tento ústřední motiv symbolizuje naprosté soustředění, odhodlanost, vytrvalost i sebekontrolu a souboj dvou principů. Zároveň slouží jako východisko pro tlumočení duchovního rozměru inscenace, ve kterém se zrcadlí pominutelnost a věčný návrat. Tereza Hofová dokáže zcela ovládnout všechna tato témata bez zbytečné excentričnosti. Podmanivě si hraje se slovy, i při vstupech mezi diváky působí nevtíravě, drží si od svého narativu jakýsi odstup. Zároveň se ale dokáže ve vteřině proměnit z cynické vypravěčky na divoké zvíře zmítané pudy.
Její dominanci na scéně režisérka podpořila i technikou – Hofová pouští hudbu, parostroj, natáčí na kameru detailní záběry sebe a rekvizit. Záznam těchto detailů se promítá v reálném čase na obrovské obrazovce, a vytváří tak intimní blízkost s hledištěm. Působivý záběr přípravy čaje ukazuje všudypřítomnou magii přírody – tak jednoduchá věc, jakou je pohyb vroucí vody a postupné uvolňování barvy z čajových lístků, je jedním z nejzajímavějších vizuálních motivů inscenace.
Promítají se i filmové záznamy, které doplňují některé pasáže o konkrétnější reference, byť ve velmi psychedelickém duchu. Rozmazané záběry s doplněnou animací představují postavy, o kterých Hofová mluví, ale žádné z nich se nepodíváme do tváře. Brání v tom malované primitivní masky či rozostřený obraz. Záběry jsou spíš jakousi halucinací, k čemu přispívají i textové odkazy na drogy.
V inscenacích Studia Hrdinů je již samozřejmostí výrazný výtvarný koncept a jinak tomu není ani v Skugga Baldur. Trojice výtvarníků (Antonín Šilar, Jón Sæmundur Auðarson a Sindri Ploder) bohatě využívá barevné tvářové masky a primitivní malůvky, které evokují tísnivou, až hororovou mystiku přírodních národů. Kostýmy Terezy Hofové (Zuzana Formánková) ilustrují živočišnost, ale i jakési čarodějnické rituály.
Byť se dějová linie předlohy koncentruje kolem kriminální zápletky, je tento motiv v inscenaci spíše podružným prvkem. Indicii diváci dostanou v obálce před představením, ale otevřít ji mohou až doma. Inscenace je tedy jakýmsi emocionálním a filosofickým podhoubím, do kterého si ex post můžeme, ale nemusíme dosadit děj. I bez tohoto zhmotnění abstraktních a neurčitých odkazů je inscenace plnohodnotným a vzrušujícím exkurzem do duchovního světa předlohy.
Studio Hrdinů, Praha – Sjón, Kamila Polívková, Tereza Hofová: Skugga Baldur. Překlad Helena Březinová, režie Kamila Polívková, scéna Antonín Šilar, kostýmy Zuzana Formánková, hudba Ryan van Kriedt, Jón Sæmundur Auðarson, dramaturgie Jan Horák, projekce Antonín Šilar a Jón Sæmundur Auðarson. Premiéra 26. února 2016.
Komentáře k článku: Psychedelický exkurz do islandské mytologie
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
