Divadelní noviny > Burza Zprávy
Pulsar se loučí
V pátek 8. listopadu 2024 se ve 20 hod v Evangelickém kostele Na Doubkové 8 a v koprodukci s Komunitním prostorem Smíchov uskuteční premiéra původního projektu skladatele Jakuba Rataje a choreografky Kateřiny Stupecké KMENY s podtitulem taneční kantáta za živé. Inscenace, která se koná v rámci Roku české hudby, je zároveň poslední premiérou uměleckého uskupení a platformy Pulsar, kterou založili v roce 2017 producent Honza Malík a choreograf Michal Záhora.
Foto: archiv projektu
Při hledání tématu a na počátku tanečního projektu KMENY byl konkrétní impuls – požár v Českém Švýcarsku, který vyvolal celospolečenskou debatu a přinesl mnoho otázek o potřebě rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Přestože se konkrétní téma, ve smyslu dokumentárního přenosu, od projektu vzdálilo – silné otázky a potřeba hledat odpovědi na vztah člověka a jeho životního prostředí zůstaly přítomny: Cesta obsahu díla je velmi fluidní. Tak jak rosteme v čase, tak se prohlubují a přelévají základní témata dopadu nepokory, nenaslouchání, přehlížení, nepřítomnosti a moci. Našla jsem společného jmenovatele, kterého neprozradím, ale je to velké prosté téma, které skrývá to podstatné a které jsem se vždy bála přenést na jeviště, říká o širším kontextu tématu choreografka Kateřina Stupecká.
KMENY přinášejí několik výjimečných souvislostí. Spojení originálních konceptů dvou vynikajících českých tvůrců – choreografky Kateřiny Stupecké a skladatele Jakuba Rataje – dotváří tvůrčí setkání s nejmladší taneční generací. S Jakubem se známe dlouho a jsme přátelé. Řekla bych, že jsme profesně napojení na stejnou frekvenci. Umělecky nás protkávala stejná společnost. On má blízko k mému tanci a já k jeho hudbě. To je pevný základ. Tvořit v tandemu se skladatelem je pro mě přirozené, společně dílo roste. Co se stane s dalšími novými tóny, jak to ovlivní mé představy a jak se to propíše do samotné tvorby choreografie…, doplňuje Stupecká.
Ideovým a formativním východiskem je hudební kantáta a její jednotlivé části (óda, árie, lamentace a chorál) inspirovaly také samotné taneční dílo, choreografii i prostorovou a scénickou realizaci. Původně zamýšlené dílo pod širým nebem přineslo přesunem do sakrálního prostoru novou podobu monumentality, o níž hovoří producent a kurátor projektu Honza Malík: Nakonec jsme z plenéru vstoupili do interiéru, ne ryze divadelního – ale do prostředí chrámu. Původně zamýšlená monumentálnost krajiny se proměnila na velkolepost sakrálního prostoru. Čistý prostor, světlo, deset tanečníků, hudba… žádná jiná složka není potřeba.
Obsazení deseti mladých tanečnic a tanečníků považují Stupecká i Malík za nesmírně přínosné, inspirativní a vzácné. Pro Honzu Malíka, který projektem KMENY uzavírá činnost svého uměleckého uskupení, má spolupráce s nejmladší generací ještě další rozměr: KMENY připravujeme s tanečníky mladšími o tři dekády. S koncem Pulsaru vnímáme, že kruh se uzavírá. Procházíme určitým přerodem se symbolickým významem, protože jsme ve fázi, kdy je potřeba opět něco uzavřít, ukončit, předat dál a znovu udělat nový krok.
///
Listopadová premiéra KMENŮ bude zároveň jediným, exkluzivním uvedením v tomto roce.
Komentáře k článku: Pulsar se loučí
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
