Putovní konference (No. 1)
V těchto dnech – 4. až 15. června – se ve státech Visegrádské čtyřky koná putovní konference PACE.V4 s podtitulem Transport a infrastruktura ve scénických uměních zemí V4. Tato – oficiálním názvem – PACE.V4 – Touring Conference zprostředkovává mezinárodní setkání nejen pro účastníky ze zemí V4, ale také z Činy (Hongkongu), Tchaj-wanu, Moldavska a Ukrajiny. Během deseti dní je naplánován program v Budapešti, Topoľčanech, Žilině, Olomouci, Ostravě, Katovicích a Krakově. Účastníci konference mají příležitost potkat t přímo profesionály z oboru a diskutovat s nimi, porovnat své zkušenosti a získat potřebné kontakty. První taková příležitost se naskytla v Budapešti mezi 4. a 6. červnem.
Tato – maďarská – část programu zahrnovala návštěvu části města, tzv. „budapešťskou Broadway“, a jeho významných divadelních budov jako jsou Divadlo Radnóti Miklós, Thália nebo Budapešťské operetní divadlo. Pro účastníky byla asi nejzajímavější prohlídka nového Národního divadla, sídlícího nedaleko centra. Otevřeno bylo v roce 2002. Ze staré budovy z 19. století, zdemolované v roce 1913, a i té pozdější, kam se Národní divadlo přesunulo, zbylo kromě kostýmů jen židli, lavici a kusy opony. Nový interiér, včetně na míru šitých koberců a originálního nábytku, snad právě z důvodu určité kompenzace za zničené původní vybavení působí honosně, místy snad až příliš. Přesto na mně zanechaly prostory svou – vpravdě divadelní – velkolepostí silný dojem. Současné prostory tedy kromě hlavní scény pojmou také studio a přidáním open-air prostoru se kapacita všech tří scén dostává na číslo 619 (možných) diváků.
V další části „putovní konference“ se uskutečnilo setkání se skupinou KOMA, zabývající se divadlem zaměřeným na konkrétní společenské skupiny a individuální životy jedinců. Tito umělci, kteří působí v méně bohaté čtvrti Budapešti (obvod č. 15), jež se potýká se sociálními problémy, spolupracují na jednotlivých projektech výhradně s místními mladými lidmi. Na základě konkrétních příběhů a zkušeností těchto „dětí“ a s jejich pomocí za použití herecké improvizace postupně fixují jednotlivé scény i text. Kromě této mimoškolní aktivity pro ně připravují i sociální a psychologické poradny, diskuse a organizují praktické dílny, jež jim umožňují realizace jejich uměleckých nápadů a představ. Pro většinu z účastníků se právě spolupráce na těchto akcích stává motivací pro pozitivní změny v jejich vlastních životech.
Promenád – Urban Fate Tourism. FOTO archiv souboru
Zážitek s prací ve veřejném prostoru pak připravila skupina Stereo Akt spolu s režisérem Martinem Borossem a producentkou Anikó Racz. Diváci jsou usazeni do soukromého autobusu, nasadí si sluchátka a skupina hraje za za plynulé jízdy na ulicích jakousi reality-performanci. Sledujeme zdánlivě reálné dění, kdy se na ulicích za oknem autobusu lidé-performeři dostávají do podivných mikrosituací a cestující v autobuse může jen velmi krátkou chvíli pozorovat jejich příběh/osud stejně, jako je tomu při opravdové cestě dopravními prostředky. Při projíždění bočními ulicemi, se do uší ozývá hlas průvodce a za zvuku hudby se postupně již povědomí lidé za okny objevují na jiných místech, v jiných interakcích a s jinými příběhy. Anebo možná stejnými, jen v čase posunutými? Vedle nich se prochází náhodní kolemjdoucí, kteří se v tu chvíli stanou rovněž hrdiny „vašeho“ i „jejich“ života. A pokud onen již známý člověk do autobusu přistoupí, v tu chvíli se vše protíná a i vy jste součástí hry. Performance se jmenuje Promenád – Urban Fate Tourism.
Od těchto nevšedních zážitků vrátila účastníky konference zpět do reality diskuse se zástupci zmíněných projektů nezávislých divadel, kteří musí složit velice složité situaci při žádání o jakýkoli finanční příspěvek na tyto typy netradičních produkcí. Někteří dokonce zmínili termín „černá listina“, na nížse údajně mohou nacházet konkrétní osoby, které nemají šanci dostat peníze ze státního rozpočtu. Stejně tak ani zastupitelé jednotlivých obvodů nemají valnou ochotu na tyto projekty přispět. Z debaty vyplynulo, že pokud se nejedná o zavedenou skupinu či známé jméno, není šance dotace získat a tak nezbývá, než podávání grantových přihlášek zkoušet znovu a znovu a žít a tvořit mimo oficiální struktury.
Příští zastávka: Topolčany
///
Více na i-DN: Kultura, politika, nebo umění?
Komentáře k článku: Putovní konference (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
