Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Putovní konference (No. 2)

    Již v průběhu cesty vlakem se ukázalo, že každý národ řeší problémy dle vlastního stylu, a pokud se náhodně objeví indičtí spolucestující s problémem, situace vypadá asi takto: (s humorem) Češi registrují, pozorují a ujišťují se, že konflikt nezavinili, případně se jich netýká, a dokud se situace nevyhrotí, nezasahují. Slováci reagují obdobným způsobem nebo se snaží z povzdálí participovat. Maďaři překládají a zklidňují rozhořčené Poláky, kteří okamžitě s velkou dávkou emocí situaci řeší.

    Zde končí odbočka a vraťme se ke slovenské části konference. Na účastníky PACE.V4 – Touring Conference čekaly dvě zastávky ve slovenských městech Topoľčany a Žilina.

    První z nich – ON_OFF walking circle – se účastnilo kolem třiceti místních teenagerů (a jeden pes) pod vedením choreografky a performerky Petry Fornayové. FOTO Facebook

    Podchodem v pravidelných intervalech procházejí v různých formacích a za měnícího se rytmu děti, jedno za druhým, stále dokola. FOTO Facebook

    Topoľčanský multimediální prostor přímo v místě frekventovaného podchodu na vlakové a autobusové nádraží s názvem Nástupiště 1-12 nabídl dvě site-specific představení. První z nich – ON_OFF walking circle – se účastnilo kolem třiceti místních teenagerů (a jeden pes) pod vedením choreografky a performerky Petry Fornayové. Podchodem v pravidelných intervalech procházejí v různých formacích a za měnícího se rytmu děti, jedno za druhým, stále dokola. Mění svůj pohyb, mění partnery, mění směr, ale kruh je stále uzavřený a tok pohybujících se osob nekončí. Na místě dnešního podchodu dříve stála židovská čtvrť, po které zbyl dnes jen poslední dům, vedla tudy cesta z Byzancie do Nitry a také kolem řeky neustále putovalo mnoho lidí. Pohyb odněkud někam probíhá již tak dlouho… Stal se inspirací pro tento projekt.

    Třicet místních teenagerů. FOTO Facebook

    Třicet místních teenagerů. FOTO Facebook

    Jako druzí se představili Fero Király a Zuzana Žábková v duu Botulus se zvukově-kinetickou akcí zahrnující i jejich pohybové kreace. Zpočátku ve stanu za doprovodu originálních zvuků a následně ve spacácích po podlaze podchodu. Smyslem této performance bylo poukázat na určitý typ nomádského způsobu života a opouštění domova, což se samozřejmě pojí s aktuálními problémy Evropy.

    Jako druzí se představili Fero Király a Zuzana Žábková v duu Botulus se zvukově-kinetickou akcí zahrnující i jejich pohybové kreace. FOTO Facebook

    Jako druzí se představili Fero Király a Zuzana Žábková v duu Botulus se zvukově-kinetickou akcí zahrnující i jejich pohybové kreace. FOTO Facebook

    V další zastváce – v Žilině – se téma proměnilo. Stal se jím palčivý problém Slovenska, jeho aktuální politická situace, jež má přímý dopad na kulturní dění. V několika prezentacích stejně jako ve společné diskusi v nezávislém kulturním centru Stanica její účastníci mnohokrát skloňovali jméno Mariána Kotleby. Jeho působení na politické scéně jako hejtmana Banskobystrického kraje způsobilo velké problémy tamnímu tanečnímu a loutkovému divadlu, která po jeho zásahu nedostalo potřebné finanční prostředky. Silně fašistizující tendence jsou bohužel některým Slovákům sympatické, a proto se Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko dostala v posledních volbách až do Parlamentu. Velkým problémem současné situace je nemožnost jakékoli diskuse či konfrontace přímo s Kotlebou, takže umělci využívají různých meetingů a performancí pro prezentaci a osvětlení své opozice. Jedním z příkladů byla divadelně-politická akce „pohřeb umělecké kreativity“, přičemž konečnou stanicí pro rakev se stala hala před Kotlebovou pracovnou.

    Večerní program zajistil choreograf a tanečník Jaro Viňarský se svou taneční produkcí Butticula – fool´s figures. FOTO archiv

    Večerní program zajistil choreograf a tanečník Jaro Viňarský se svou taneční produkcí Butticula – fool´s figures. FOTO archiv

    Večerní program zajistil choreograf a tanečník Jaro Viňarský se svou taneční produkcí Butticula – fool´s figures, již prezentoval v prostoru Stanice. Výprava k ní byla vytvořená s minimálním rozpočtem. Samotná scéna se skládala z přepravek od piva, ze slámy a hlíny. Celkový koncept performance se zakládal na z poloviny improvizovaných částí doprovázených Viňarského komentáři, jež pronášel stále stejnými větami, pouze s měnícím se slovosledem, čímž zároveň měnil i význam oněch vět. Je dekadentní vidět nahého tančícího muže? / Je nahý tančící muž, co je viděn, dekadentní?

    Juraj Gábor: Optická pyramida. FOTO archiv

    Juraj Gábor: Optická pyramida. FOTO archiv

    Následující dopoledne dostali účastníci konference příležitost spočinout chvíli v krásné slovenské přírodě výstupem  k instalaci Juraje Gábora Optická pyramida. Velká dřevěná konstrukce ve tvaru položené pyramidy umístěná na kopcích nad vesnicí Súľov přináší návštěvníkům úkryt, místo k relaxaci a skrz úzký otvor na konci i svérázně orámovaný pohled do krajiny. Lidé by se mohli na tomto místě cítit například jako v bunkru, ale současně mohou všemi smysly zakusit materiál dřeva, z něhož je pyramida vytvořená, a zároveň se soustředit na sebe, do svého nitra. Jako by se ocitli v nějaké svatyni.

    Jako by se ocitli v nějaké svatyni. FOTO archiv

    Jako by se ocitli v nějaké svatyni. FOTO archiv

    Příští zastávka: Olomouc a Ostrava

    ///

    Více na i-DN: Kultura, politika, nebo umění?

    Předchozí díl reportáže: Putovní konference (No. 1)


    Komentáře k článku: Putovní konference (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,