RECENZE: Panda vyslankyní míru
Díky dramaturgické synergii pražských scén se v Česku během jednoho měsíce představily hned dvě produkce kosovské nezávislé skupiny Qendra Multimedia. Na festival Palm Off Fest dorazil Projekt Handke aneb Spravedlnost pro Peterovy blbosti tematizující společenskou odpovědnost umělce, a to na konkrétním případu nobelisty Petera Handkeho. Ten v devadesátých letech 20. století otevřeně podporoval režim Slobodana Miloševiće a zpochybňoval genocidu muslimských Bosňanů v Srebrenici. V divadle Komedie měla českou premiéru inscenace Míroví vyjednavači, koprodukce kosovského divadla, Městských divadel pražských a dalších sedmi zahraničních subjektů. Právě mezinárodní koprodukce, jež skupině Qendra Multimedia spolu s anglickým jazykem, v němž hrají, zajišťuje zahraniční pozornost, je jednou ze spojnic jejich v Praze představených prací. Pod oběma je podepsána autorská dvojice, dramatik Jeton Neziraj a režisérka Blerta Neziraj.
Foto: Atdhe Mulla
Vzhledem k předpokládanému exportu směrem na západ volí Neziraj takové náměty, jež mají šanci rezonovat a v ideálním případě potvrzovat politickou orientaci Kosova na mezinárodním poli. Odpovídají zároveň představě o aktuální dramaturgii reagující na současné společenské a především politické dění. Polemika okolo prosrbského Petera Handkeho podprahově připomíná kosovskou autonomii v rámci Srbska a jeho proevropskou orientaci včetně jeho žádosti o členství v EU loni v prosinci, tedy v roce vzniku inscenace. Novější Míroví vyjednavači přicházejí s groteskním obrazem jednání o příměří mezi dvěma protivnými stranami, jimž předsedají ke konfliktu apatičtí, avšak navenek profesionální zástupci OSN. Předobraz tohoto tématu není vzhledem k více než rok probíhající válce na Ukrajině třeba dlouho hledat. Znovu aktivovaný konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás pak inscenátorům jen výhodně zahrál do karet. Z historické perspektivy reflektují Míroví vyjednavači také jugoslávskou válku (mimochodem Daytonský mír je v inscenaci přímo vzpomínán) či pozdější o něco mladší jednání mezi Kosovem a Srbskem.
Foto: Atdhe Mulla
Fikce, kterou tu a tam protne reálná faktografie, je jednou z autorských nedůsledností, jež spolu s dalšími postupy včetně citací Shakespearových děl zapleveluje jinak docela nosnou ideu. Vlivem autorovy posedlosti děj motivicky vrstvit se v závěru události mírové konference stávají materiálem filmařů, kteří o nich hodlají natočit hollywoodský trhák. Jeho součástí bude pravděpodobně i panda v nadživotní velikosti, která se divákům představuje mimo kontext už v samotném začátku.
Foto: Atdhe Mulla
Vrstvení nápadů a rozličných scénických postupů je metoda, již si osvojila i režisérka Blerta Neziraj. Ačkoli se zdá, že je dobře obeznámena s aktuální podobou divadla, nedokáže tyto principy ve svých inscenacích funkčně a smysluplně využít. To potvrzují i Míroví vyjednavači. Zvláště frapantně působí kolektivní choreografie, kde se tvůrci pravděpodobně snaží dynamizovat jinak na slovu postavený scénický tvar a zbytečně nadužívané obrazy jakési erotické stylizace, které namísto lascivity vyvolávají pocit koncentrované trapnosti. Musí se vysocí političtí pohlaváři opravdu zcizovat prostřednictvím latexu, kůže a obnažených těl? A co má v látce tohoto typu symbolizovat postava obrovské plyšové pandy? Pokud měla kosovská travestie zdůraznit absurditu dnešního světa, mohla to učinit srozumitelnějšími prostředky, ne jen laciným výprodejem soudobých trendů. V důsledku totiž pouze reprezentuje velmi živou větev grantové tvorby, jejíž existence je z hlediska uměleckých ambic a výsledků značně sporná.
///
Qendra Multimedia, Kosovo a Městská divadla pražská (Komedie) – Jeton Neziraj: Míroví vyjednavači. Režie Blerta Neziraj, dramaturgie Mina Milošević, scéna Agata Skwarczyńska, kostýmy Blagoj Micevski. Světová premiéra 16. října 2023, Teatri ODA, Priština (psáno z české premiéry 13. listopadu 2023 v Komedii).
Komentáře k článku: RECENZE: Panda vyslankyní míru
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
