Před příchodem tvůrčího týmu Petra Štědroně bylo Divadlo Na zábradlí v tak hluboké krizi, že snad ani nestálo za návštěvu. Štědroň a jeho lidé nejprve z brněnské Reduty převedli její autorský repertoár (Nenápadný půvab buržoazie, Korespondence V+W atd.) a novými tituly obnovili v jiné časové smyčce původní autorsko-interpretační charakter pražského divadla. Inscenace jako například Zlatá šedesátá, O Pavlovi, Mýcení, Můj boj. Zamilovaný muž včetně provokativního titulu Šedá sedmdesátá, věnovaného ve druhé půlce vražedkyni Olze Hepnarové, a ostatně mnohé další byly nejen inscenačním objevem, ale též ostrým „vpichem“ do našich myšlenkových konvencí a předsudků.