Kolotoč vizuálních znaků a marné vzpoury
Luboš Mareček
Brněnská Reduta se v nové inscenaci režiséra Jakuba Šmída proměnila v prostor, kde se antický mýtus o zakázané vášni střetává s mrazivou estetikou luxusního moderního paláce. Švédský dramatik Per Olov Enquist ve své adaptaci s podtitulem Zatmění nehledá starověkou vznešenost tragédie, ale nabízí komorní, až intimní studii lidské slabosti a společenského rozkladu. Inscenace Jakuba Šmída, který se do Národního divadla Brno vrací po úspěšných a zdařilých Vlastencích, představuje divácky intenzivní zážitek, jenž sází na sytý vizuální rukopis a vrstvení scénických metafor. Někdy je jich možná až zbytečně přehršel…
Dominantou nápadité scény Martina Chocholouška je interiér moderní vily s výraznou trojrozměrnou rozetou na stropě a velkým zrcadlem, které místy obrazy postav i jejich vnitřních konfliktů násobí. Podobně jako používání kamery online přenášející detaily tváří na průsvitnou zástěnu před vlastním pokojem. Scénografickému řešení však vévodí především syrový a významotvorný prvek v přední části jeviště: obří výlevka, do níž ztrojená postava chůvy Oinony vylévá špinavou vodu z úklidu i královniny tělesné tekutiny a hází plastové pytle s odpadky...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory
