Recenze

Podivuhodná jízda fiatkou s urnou na střeše

Jana Machalická

Cirque La Compagnie na letošní Letní Letné okouzlil svou akrobatickou klauniádou pro pět maníků, auto a urnu s popelem s názvem Pandax. Nový projekt tohoto francouzského uskupení je totiž přesně namíchanou syntézou brilantně provedených cirkusových technik a grifů a divadelní nápaditosti, tak jak to od nového cirkusu očekáváme. Zmíněný soubor se na Letní Letné předvedl před pěti lety přímočarou groteskou, v níž stručně řečeno se čtyři chlapíci v montérských overalech vyřádili s obyčejnými modrými barely, vystřelovali se do vzduchu a metali salta.

Divoká jízda Cirque La Compagnie
Foto: František Ortmann

Nová inscenace je poetičtější, vedle humoru má i trochu nakročeno k melancholii. Do šapitó přijíždí otřískaná stará fiatka Panda a v ní je namačkaná pětice mužů - bratrů, kteří chtějí rozptýlit popel svého otce, rovněž cirkusového umělce – vrhače nožů. Pořád se přitom ale hádají a přetahují, není přesně jasné, co je jádrem sporu. Jízda se zřejmě odehrává někde v horské divočině, účelem je najít místo rozloučení a spočinout. Princip je prostý a účinný: každé akrobatické číslo je organicky vkomponované do tohoto jednoduchého děje.

Působivé je i to, že šapitó je relativně malé a všechno včetně špičkové pozemní akrobacie se děje hodně na těsno, na dotek od diváka, třeba když se autíčko divoce rozjede a hoši občas vypadnou k nohám diváků prvních řad. Jinak prolézají okny, kufrem, hašteří se, případně se na vozidle krkolomně seskupují. Je příjemné, že nejde jen o gagy a klauniády, nad vším činěním potrhlé pětice bratrů se vznáší i smutek nad ztrátou, která je potkala, na druhé straně jsou všichni tak trochu blázni, kterým stačí málo a hned startují, hádají se a zase usmiřují, pošťuchují se. Stav duše vyjadřují tělem a mezi sebou komunikují právě akrobatickými čísly.

Jízda nejdřív probíhá víceméně normálně, ale pak do cesty vběhne evidentně šílený jelen, auto je kaput a už nic nepůjde podle plánu, je třeba najít lampičky a vydat se do temného kraje. Tady přijde ke slovu hudebně - vokální trojice dam, které vyluzují i všelijaké zvířecí zvuky od bečení ovcí až po kukačku a dokonale dotvářejí atmosféru. Ovšem jejich hudební doprovod je jedním slovem skvělý, je to žánrově pestrá hudba od jazzu přes balkánské rytmy až po dechovku, podobně je to i s vokálními výstupy, dokonce nechybí ani trochu jódlování. Dámy občas sestoupí ze svého horního patra do manéže a zpěvem se zapojí se do dění, což funguje bezvadně.

Další zběsilá jízda tentokrát na motorce
Další zběsilá jízda tentokrát na motorce
Foto: František Ortmann

Tempo se stupňuje a mimořádné je to, jak pětice akrobatů inovuje některé disciplíny, třeba akrobacie na tyči je v jejich podání ohromně vynalézavá, jsou to promyšlené a perfektně provedené gagy. Stačí lampa na jejím horním konci, která se posouvá dolů a akrobata doslova pronásleduje až nakonec vybouchne, virtuosní je i to, jak se celá pětka zavěsí na tyč a jeden z nich po ní projede a doslova proletí na zem jejich náručemi. Pánové tančí s koulemi na pétanque, nakonec dojde i na házení nožů.

Další pokus dojet na určené místo je motorka, na níž se všichni nacpou a vytvářejí na ní různá seskupení, při jízdě kolem manéže třeba naskakují na tyč a podobné kousky. V gradujícím finále pak akrobaté vytáhnou vahadlovou houpačku, čili  teeterboard a opět jako před lety se pomocí ní vzájemně vystřelují do vzduchu, létají a skáčou salta. Na závěr se pak všichni na těsno seskupí na poletujícím prkně a společně zazpívají zádumčivý song. Popel je vysypán a harmonie obnovena.

Divadelní noviny

Přihlášení