Za socialismu bylo v areálu zámku v Litni řemeslnické učiliště a Jednotné zemědělské družstvo, včetně kravína. Porevolučními restitucemi získali liteňský majetek zpět potomci operní pěvkyně Jarmily Novotné a Jiřího Daubka. Jenže žili a žijí v Americe. Později ho prodali, protože návrat do Litně neplánovali.

Moc nescházelo, aby se z místa uprostřed městyse stal uzařený luxusní hotelový resort. Logicky navázaný na nedaleký karlštejnský golf. Připravený podnikatelský záměr však zhatila finanční krize v roce 2008 a odstoupení investora. Pro celý areál liteňského zámku i pro přilehlý zámecký park to bylo jednoznačně naštěstí.

Zakoupili ho totiž manželé Leidlovi. Co bylo původně finanční investicí, stalo se významným počinem z hlediska rozvoje kultury. Klimbající genius loci se probudil, spojil se se zájmem Ivany Leidlové o historii místa a jeho lidí – především o operní pěvkyni Jarmilu Novotnou, která zde s manželem Jiřím Daubkem ve 30. letech 20. století žila.

Péčí Ivany Leidlové se ze zámeckého areálu stal opět kulturní prostor, jakým byl nejen za první československé republiky, ale i dávno před ní, ještě v 19. století. Prokoukl park i zámek, hudba se vrátila na nádvoří, do barokní Čechovny (otec Svatopluka Čecha byl v Litni správcem panství a Svatopluk tu prožil dětství, k Litni se vrací jeho báseň Ve stínu lípy), do zrekonstruované saly terreny i jinam. Vznikl, mimo jiné kulturní aktivity, Festival Jarmily Novotné. Před představením Prodané nevěsty připomněl patnáctiletou historii festivalu a uplynulé roky obnovy liteňského zámeckého areálu krátký filmový dokument. Připomněl i práci na rozvoji odkazu operní hvězdy Novotné, včetně, například, vzniku její biografie od spisovatele Pavla Kosatíka, nazvané Baronka v opeře, kterou vydala neziskovka Zámek Liteň v roce 2015.

Kultura se na zámek vrátila a s ní lidé

„Ucpaná Liteň, tolik návštěvníků nepamatuje,“ napsal den po Prodané nevěstě Berounský deník. Pravda, většina lidí do městyse za kulturou zamířila autem. Byla ale také nevídaná radost pozorovat, jak i z lokálky, která Liteň spojuje se Zadní Třebaní na hlavní vlakové trati, vystupují lidé v oblecích a společenských šatech. Venkovní Prodanku provázelo příjemné počasí. Na rozdíl od Rusalky Antonína Dvořáka, uváděné v zámeckém parku s jezírkem před pěti lety, která se tehdy, v chladném srpnovém večeru, jen tak tak vyhnula slejváku.

Prodaná nevěsta byla v Litni pojatá velkoryse. Spojila 60 hudebnic a hudebníků Orchestru Národního divadla, 60 sboristek a sboristů Sboru Národního divadla a osm sólistek a sólistů. Klobouk dolů, jak se je na rozlehlém nádvoří všechny podařilo nazvučit. Ústřední roli Mařenky (kterou mívala ve svém pěveckém repertoáru také sopranistka Jarmila Novotná) a Jeníka zpívali Kateřina Kněžíková a Daniel Matoušek. Adam Plachetka se zhostil Kecala, další role zpívali Raman Hasymau, Lukáš Bařák, Tamara Morozová, Jan Hnyk a Jarmila Vantuchová. Průřez operou měl osmnáct částí, od předehry a sboru Proč bychom se netěšili, po závěrečný zpěv Dobrá věc se podařila, dirigoval ho Robert Jindra a dramaturgicky večer podpořil Beno Blachut ml.

Scénické režie se ujal Michal Caban – a to byla mírná slabina večera. Videomapping na třech obrazovkách, nad a po stranách pódia, s folklórními motivy, kytičkami, malebnými chalupami, srdíčky, perníčky, pentlemi a obrazy ze socialistické Prodanky s Gabrielou Beňačkovou působily dohromady poněkud neústrojně, zčásti nelogicky a trochu kýčovitě. Ještě že to bylo koncertní provedení... Nicméně na úspěchu večera, jehož centrem byly hudba a zpěv, vizuální pel mel nic moc neubral.

Vydupali krásu z trosek

Z hlediska kulturního rozvoje soukromých venkovských zámků a jiných historických sídel je liteňský zámek určitě lídrem ve Středočeském kraji. V jeho blízkém okolí jsou však i další místa, která se podařilo vzkřísit z popela a od dlouhého chátrání vrátit zpět k životu. Například na zámku v nedalekých Svinařích je kromě restaurace a ubytování i lokální výstavní galerie, také nedaleký Dvůr Všerad zase dispojuje muzeem Magdaleny Dobromily Rettigové a připomíná jím všeradickou rodačku. Všude tady srdcaři a srdcařky, ať už z řad starousedlíků nebo „náplav“, vydupali svým silným záměrem a svou vůlí krásu z trosek - a to většinou doslova.

Dobrou zprávou je, že po mnoha rekonstrukcích a obnovách, které už v liteňském zámeckém areálu i v parku proběhly, dojde výhledově také na samotný zámek, v 17. století barokně přestavěný z mnohem starší tvrze. Jak sdílí Ivana Leidlová, zámek slibuje potřebné větší zázemí pro rozrůstající se kulturní aktivity. A to zní jako výborná zpráva pro Liteň i pro tuzemskou, nejen hudební, kulturu.