Šumavské horory na Kašperku
Jana Machalická
Nápad Jakuba Špalka hrát na hradě Kašperk je pěkně starý a pořád báječně funguje, Kašpaři tu odehráli spoustu inscenací, třeba Shakespearovy tragédie starému hradu uprostřed šumavských lesů perfektně sednou. Teď tu Kašpaři připravili večer s názvem Plíčky, což je název jedné hrůzostrašné šumavské pověsti.

Hraje se v komorním prostoru hradního sklepení a Plíčky představují typ vyprávěcího divadla, které je postavené na atmosféře, slovu a schopnosti probouzet diváckou představivost. A to mají herci Kašparu v malíčku, minimalistické pojetí jim vyhovuje, umí z něj vykouzlit dramatické situace a ještě je pospojovat vlastním ironickým komentářem. Ve sklepení starého purkrabství praská oheň v krbu, na stolcích svítí petrolejky a podává se melta, která se vaří na kamnech. A když pak divák vyjde o pauze na nádvoří otevře se mu scenérie hor se zapadajícím sluncem.
Trojice herců Jakub Špalek, Eva Elsnerová a Štěpán Coufal ve společné režii vyprávějí strašidelné pověsti a příběhy ze Šumavy, především z oblasti Kašperských hor. Ale nejde jen o zábavné a hrůzostrašné vyprávění, je to prokomponovaný trojhlas, který se nápaditě proměňuje, vzrušené emoce i gesta se střídají s ironií a zcizujícím odstupem. Tři interpreti se ještě mimo vlastní vyprávění trochu popichují a povzbuzují a také umí výborně navázat kontakt s diváky, rodí se sdílený prostor, společný imaginární svět. Před diváky se vynořují nejrůznější strašidelné bytosti od přízraků přes čerty, obry, vodní žínky až po trpaslíky. Nechybí ani divoká honba, poklady, bludičky. Ti všichni zasahují do lidských životů, odměňují hodné a trestají špatné. Nejpůvabnější v tomto vyprávění jsou lehce výsměšné koncovky a rázná ukončení horových vyprávěnek, lehce výsměšné pointy vracející napnutého diváka do reality.

Výběr pověstí pochází z knihy Prst trpaslíka Hanse Kollibabeho, která vyšla před dvěma lety v nakladatelství Kodudek v překladu Vlasty Reitererové a je beznadějně rozebraná. Kollibabe byl kašperskohosrký ochotnický hudebník a divadelník, regionální historik a folklorista, který více než třicet let zaznamenával lidová vyprávění obyvatel Šumavy, pověstí nasbíral víc než sedm set a také je vydal. Výběr pro Plíčky klade důraz na zvláštní až absurdní ráz šumavských pověstí, na jízlivost, s níž referují o lidské pošetilosti. Ta a ještě porušování přírodních zákonů hlavně bývají příčinou záhuby, nikoliv kouzelné bytosti. A pak je tu ještě i krutost, která souvisí s drsností kraje. A v tomto duchu inscenace přirozeně graduje a v závěru a ve strašidelné tmě řádně přitvrzuje a Jakub Špalek diváky hezky naladí na zpáteční cestu lesem k parkovišti.
Plíčky se na Kašperku hrají ještě dnes od 16 hodin, 3. října (18 hodin) a 4. října (16.15 hodin).