Rejžek píše Justovi
Milý Vladimíre,
dnes začnu další, pro mě neblahou zprávou. I zavolalo si mě dvouhlavé vedení Lidových novin (ředitele dělá Veselin Vačkov, šéfredaktora István Léko, ještě tam chybí umělecký šéf a šéf baletu…), že od začátku března končí v tomto listu má stálá rubrika Nekrology. Jenže jako na potvoru záhy umřel oblíbený karikaturista Jaroslav Kerles, pak jeho kolega z oboru Karel Trinkewitz, takže jsem jejich profily stejně psal… no, nerozumím této rušící strategii, a ani nechci rozumět.
Jak jsem Ti již naznačoval v prvním letošním dopise, za přituhujícího publikačního stavu jsem se tedy plně oddal pouti po klubech českých a moravských a jako Jiráskův páter Vrba rozvážím při poslechovkách dle mého soudu takovou muziku, kterou Duhanův Radiožurnál nezahraje, ani kdyby ho kousla do hlavy.
Já, který málokdy vytáhl p…, totiž paty z pražské kavárny, při těch cestách jenom nadšeně zírám, jak se vzhled země pozvedl. Z oken autobusů a vlaků dojatě pozoruji všechny ty nádherné vesničky, malebná maloměsta, opravené kostelíčky, zametené návsi, krámky soukromníků, tam hospůdka, zde kavárna, onde penzión, a nevidím už moc velkých rozdílů mezi idealizovanými rakouskými a německými Dörfchen a námi. Ano, píšu to střízlivý a vlastenecky hrdý. Žijeme v krásné zemi. Až na nádraží v Ústí nad Orlicí.
Sděluji Ti to hlavně proto, aby mi někdo, nejlépe poslankyně Marta Semelová, konečně vysvětlil, kde je ta strašlivá krize. Houby s octem! Kamkoliv přijedu, potkávám se vesměs s fantastickými, nadšenými, vzdělanými lidmi, kteří ve svém regionu oživují společenský a kulturní život, pořádají všelijaké akce a nespokojí se s tím, že se doveze za těžké prachy do kulturáku z Prahy nějaký ten zájezdový kabaret nebo Michal David do sokolovny. A jak obvykle z následné debaty vyplyne, nikdo z nich nikdy nevolil žádného zpovykaného nácíčka Okamuru, natož estébáckého uzenáře. Tomu říkám sůl země!
Takže je pravidlem, že mezi návštěvníky mých pořadů sedí místní honorace, pan učitel či paní profesorka, místostarosta, lékárník, dámy z knihovny a ovšem pokaždé rocker senior, který se mi obvykle rozpláče na rameni při vzpomínce na starou zlatou Melodii. Nechci nic idealizovat. Někdy vinou nulové propagace dorazí jen pár nadšenců, ale i tak je každé setkání cenné a jako za bolševika si posluchači dychtivě opisují názvy kapel, že si je musí sehnat.
Poslední silný zážitek jsem měl nedávno ve Vsetíně. U kalíšku jsme po akci seděli s dramaturgem filmového klubu Jurou Fialou a Milanem Kostelníkem, ředitelem Domu kultury, a oba mi s rozzářenýma očima líčili na počátek dubna připravovaný festival nové černohorské kinematografie v kině Vatra. Věřil bys tomu? Zatím nejemotivnější dojem jsem si však přivezl z Uherského Brodu. Tak kulturní město abys pohledal! Napřed mě vlídní pořadatelé, manželé Marie a Petr Rosenfeldovi dovedli do podniku Ulité kafe, kde mladí kavárníci stále organizují nějaká čtení, vernisáže a koncertíky. Program jsem měl v podvečer v jejich Café Clubu, kam přišlo skvělé publikum a v něm skororodák, exilový sochař Lubomír Janečka, autor busty Václava Havla v sídle Rady Evropy. Báječný večer.
To pekelcování má výhodu i v tom, že na trase učtu knížky, na něž bych v metropoli nenašel čas. Teď vyrážím na další minišňůru do milé Třebíče a za panem notářem Ladislavem Vondrákem do Havlíčkova Brodu, který si udělal klub doma v podkroví, a beru s sebou dva díly statí Jana Grossmana Mezi literaturou a divadlem, jež právě vydal Torst. Kde a kdy je zvládneš Ty, chachá !?!
TVŮJ JAN REJŽEK
Komentáře k článku: Rejžek píše Justovi
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Magda Kejíková
Dobrý den,
co dodat? přikloním se k tomu pozitivnímu, bylo nám s Vámi v Café Clubu dobře, děkujeme, že jste přišel, a jsme moooc rádi, že i Vám bylo dobře s námi, v Uherském Brodě. Přeji vše dobré a hodně pěkných setkání.
Magda
14.04.2014 (20.45), , Trvalý odkaz komentáře,
Anna Spěváčková
Pane Rejžku,
byl jste vloni u nás v Neratovicích. Moc vzpomínám na krásný večer s Vámi v Jazzovém klubu, který jako všechno v Neratovicích většinou zeje prázdnotou, tj. nenabízí zhola nic. Vinou špatné propagace a obecně nízkého kulturního povědomí nás v klubu sedělo snad deset, ale lepší pár nadšenců než houf zabedněnců. Už se na Vás těším, že 29. dubna v rámci putování po vlastech českých a moravských na chvíli zakotvíte v našem chemickém, poněkud nudném městě.
23.04.2014 (13.59), , Trvalý odkaz komentáře,