Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
REPORÁŽ: Pod kůží Ostravy číhá sen (No. 6)
Pátý den ostravského festivalového radování jsem hned dvakrát stál před osudovou programovou volbou a pokaždé jsem volil výrazně komornější projekt. Pravidelně vyprodávaným (a v srdci moravskoslezského kraje i bouřlivě aplaudovaným) inscenacím Simly Simplicus aneb Svatá prostoto! (Geisslers Hofcomoedianten) a Brácha (Ungelt) se tedy na zoubky podíváme někdy jindy. Tentokrát ovšem, mládí v před!
Slovenská classroom play Čaute! Činohry Slovenského národního divadla. Foto: archiv festivalu
Stylově ve třídě 1st International School of Ostrava byla uvedena slovenská classroom play Čaute! Činohry Slovenského národního divadla. Zkušený herec Robert Roth se výtečně osvědčil i jako režisér a ve spolupráci s dramaturgem Máriem Drgoňou, a dvěma mladými aktéry Alexandrou Lukáčovou a Kristófem Melecskym sugestivně adaptoval text Terezy Trusinové jako bezprostředně komunikující scénickou miniaturu, jejímž ústředním tématem je krize identity, a postupný rozpad jednoho přátelského vztahu. Přímočarou, leč nepatetickou produkci doplnila následná, pregnantně vedená diskuse.
Velmi dobře odposlouchaný a neformálně prezentovaný jazyk aktuální generace teenagerů spolu s plastičností hereckého tandemu, který se hravě převtěluje do několika různých charakterů, jsou hlavními nástroji dialogu mezi umělci a jejich vnímateli. Divadlo, jež ze zlatých portálů sestoupilo do prostředí přirozeného dospívajícím lidem, aby jim pomohlo pojmenovat a následně i řešit jejich problémy. Emoce zadřené pod kůží jak štěrk po prvních pádech z jízdního kola (kéž by podobně slastné šrámy zase jednou způsobovala i jízda na SKUTRu…). SND i Dream factory se nebojí příkladně pracovat s novými trendy. Chvála!
Režisér Michal Fedorov úsporně, leč efektivně rozehrává motivy Vyrypajevovy hry Iluze. Foto: archiv festivalu
Čas večerní pak ve Studiu G patřil studentkám a studentům třetího ročníku Katedry činoherního divadla. Režisér Michal Fedorov úsporně, leč efektivně rozehrává motivy Vyrypajevovy hry Iluze, která je objektivně určena pro mnohem starší herecké obsazení, prostřednictvím typově pestrého zvoleného kvarteta. Základním problémem jinak sympatického pokusu jsou nezáměrná vybočení z nastaveného stylu. Zejména Iveta Hlubučková opakovaně ztrácela koncentraci a pak se zbytečně neústrojně, coby k záchrannému kruhu uchylovala k přehrávání a nouzové aplikaci osvědčených činoherních postupů, pro něž ale ve výchozí poetice textu není a nesmí být místo. Vzrušující partnerská křížovka tak byla tajemství i atmosféry průběžně zbavovaná. Dost líto mi jest!
///
Dokončení příště!
///
Další díly seriálu naleznete zde.
Komentáře k článku: REPORÁŽ: Pod kůží Ostravy číhá sen (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
