Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
REPORTÁŽ: Cirkusový Montréal (No. 6)
Létem rozpálené ulice centra města i periferie kanadské metropole současného cirkusu již popatnácté přivítaly festival Montréal Complètement Cirque. Severoamerická křižovatka umění snoubícího se s riskem žila po jedenáct dnů přehlídkou cirkusových disciplín i premiérami věhlasných souborů. Živelná energie proudila velkoměstem kultury, a dokonce vyzývala vyzkoušet si, co na první pohled vypadalo neskutečně lehce a elegantně.
GÉANTE. Foto: Kenan Albo
O pouličním programu a exhibicích dokonalosti…
První polovina července nepatří v Montréalu jen cirkusu, ale také jazzu, soulu, africké kultuře, komedii, burlesce, i venkovním výstavám a mnoha jiným událostem, které dokážou příjemně ozvláštnit dny. Četnost akcí současně napomáhá předcházet pocitům ztracení se ve víru velkoměsta, protože při hledání jednoho se dá objevit něco zcela nečekaného, jako se například zatoulat na výborný bubenický workshop, kde došlo na okamžité přidělení bubnu a nezbývalo než na skupinový rytmus naskočit. Ale nazpět k cirkusu, který, vyjma lokality TOHU na okraji Montréalu, v centru spolu se zahradami Gamelin a Place Ville Marie opět ovládl především třídu Saint-Denis. Běžně rušná ulice se na celou dobu konání festivalu proměnila v pěší zónu s ostrůvky pro obdivování fyzických výkonů, workshopy a koncerty. Ať se postupovalo od Place de la relève u metra Berri-UQAM směrem vzhůru, nebo opačně, stále bylo u čeho se zastavit, obzvlášť ve dnech pracovního volna byl program sytější než ve všedních. Ve zmiňovaném úpatí u kostela s maskotem, obrovskou nafukovačkou slona ve slunečních brýlích, se nacházela dlouho do nocí pulzující základna Cirque Easy, která zahrnovala bar i podium pro živé hudební produkce, a také napnuté provazochodecké lano, teeterboard či čínskou tyč nebo ze stromu svěšené šály a další náčiní pro vzdušnou akrobacii. Nedílnou součástí prostoru byl koberec určený pro pohybové dílny, kde všem zájemcům o akrobacii, žonglování a jiné disciplíny s trpělivostí asistovali lektoři. Ulici přepažovaly konstrukce pro vis a zaplňovaly je také vyvýšené platformy, jako například rozměrný červený stůl s mnoha židlemi okolo. Ten sloužil jak k bezpečnému ohraničení, tak zviditelnění akcí, jakými byl třeba duet hadích žen, hand to hand akrobacie, ekvilibristika na balančním žebříku, skupinová pozemní akrobacie či handstands na stálkách. Nedaleký rozprašovač vodní mlhy navíc z místa činil oblíbenou oázu ochlazení.
Le CIRQU’EASY Loto-Qué. Foto: J. F. Savaria
Ulice brázdili animátoři na chůdách, nebo komici připravení okamžitě rozehrát skeč či skočit salto z místa, karnevalové masky, ale také se ve výšinách houpali artisté na šálách, kruhu, prověšeném vertikálním laně, hrazdě… Open-air program zahrnoval vysoký počet čísel ze široké škály disciplín, a i u těch nejvíce ve středoevropském kontextu známých (např. kruh, šála, hrazda…) se objevovaly prvky nečekané, riskantní, ve finále virtuózní. A ještě jedna pozoruhodná věc mě zaujala. Všechna pouliční vystoupení od délky pěti do deseti minut, která jsem potkala, vykazovala vysokou dávku koncentrace bez ochuzení publika o přímý a vřelý kontakt a dále obdivuhodně kvalitní techniku napasovanou na funkční gradaci aktu. Měřítka montrealského publika jsou vysoká a tito mladí profesionálové, s velkou pravděpodobností studenti a čerství absolventi cirkusových škol, skvěle vládli svým tělem, prostorem i komunikačními dovednostmi. Zejména energičtí a entuziastičtí artisté, kteří měli opravdu co nezvyklého nabídnout a čas svého vystoupení si opravdu užívali, přitahovali publikum jako magnet. Na předměstí Montréalu v cirkusovém komplexu TOHU se také, byť méně často, zato ve formátu krátkých představení, odehrával cirkus pod širým nebem. A taktéž je doplňovaly animační programy se zaměřením na cirkusové disciplíny.
Montreal Complement Cirque Saint Denis. Foto: archiv festivalu
Vrcholem open-air programu festivalu Montréal Complètement Cirque se již potřetí v rámci festivalu stal GÉANTE! Na Place Ville Marie umístěný šestnáctimetrový kolos s obrovskou obručí okolo sebe tentokrát umělecky oživil soubor 7 Fingers v čele s režisérkou Gypsy Snider. Uprostřed mrakodrapů se na akrobatické konstrukci vyjímalo jedenáct artistů a tanečníků včetně desetileté dívky Adeline Cruz v hlavní roli. Fenomenální tanečnice stylu Krump se stala nezapomenutelnou průvodkyní příběhem o naději vkládané do nastupující generace, pro kterou se svět stal nelehkým místem k žití. Třicetiminutová show dvakrát denně přilákala davy přihlížejících.
Montreal Completement Cirque Rue Saint Denis. Foto: J. F. Savaria
Montrealské ulice žhnuly nejen slunečním svitem, ale také vitalitou vystupujících a zvídavostí a obdivem návštěvníků. Nabízely přehršel, opravdu pestrou mozaiku inspirace a přehled o oboru a pro nemálo kolemjdoucích jistě i motivaci zastavit se, poznat a vyzkoušet si. Venkovní program byl za mě zcela plnohodnotným partnerem výpravným a početným produkcím hlavní dramaturgické sekce. O nich v následujícím díle zápisníku z Montréalu…
///
Psáno z festivalu Montréal Complètement Cirque, který se konal ve dnech 4. až 14. 7. 2024.
GÉANTE! Režie: Gypsy Snider, účinkují: 7 Fingers & Adeline Cruz, choreografie: Jr Maddripp, light design: Julie Basse, hudba: Colin Gagné, hlas: Sarahmée, Frannie Holder, kostýmy: Camille Thibault-Bédard. Premiéra 4. 7. 2024, Place Ville Marie, Montréal
Výjezd na festival Montréal Complètement Cirque byl realizován za finanční spoluúčasti Evropské Unie – Next Generation EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury ČR v rámci programu podpory Arts Institute Prague – Divadelního ústavu Praha a programu Go & See 2024.
///
Seriál Hany Strejčkové navazuje její na loňskou návštěvu festivalu Montréal Complètement Cirque, proto pokračujeme pořadovým číslem 6.
Komentáře k článku: REPORTÁŽ: Cirkusový Montréal (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
