Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 14)

    Věděli jste, že si můžete vytvořit mýdlo ve tvaru vaší ruky, to si pak přilepit nad umyvadlo v koupelně a ruce si umývat tak, že si potřesete rukou s touto mýdlovou dlaní? Já bohužel ano. Mé sociální sítě doslova zaplavují tato „do it yourself“ videa, která jsou často tak bizardní, že odmítám věřit, že to jejich autoři myslí vážně. Přesto od nich nemůžu odtrhnout oči.

    Foto: archiv MI

    Fenoménem různých životních „zlepšováků“ či tzv. life hacků je zřejmě fascinovaný i kolektiv PYL, který se jím nechal inspirovat pro vytvoření inscenace How to Just Do It. V této scénické koláži poskládané z absurdních, život neskonale zjednodušujících vychytávek, se například dozvíme, jak si vytvořit epesní nehty z mušlí (nevypadaly úplně pohodlně), vykouzlit pohodlnou židličku z bambusových tyčí, cihly a krabice od pracího prášku nebo třeba jak si zaplavat, aniž bychom se namočili. Pochybuji, že ten den někdo přišel domů moudřejší než obecenstvo Alfreda ve dvoře.

    Tvůrčí tým dobře vyhmátl podbízivou estetiku těchto videí a její prvky s humorem a nadsázkou v inscenaci vyhání do extrému: vyumělkovanost, zářivé barvy, „herectví“ s výraznými stylizovanými gesty a mimikou, to vše za doprovodu hypnotizující lo-fi hudby. Synteticky znějící hlas ve stylu google překladače pak v poetice marketingových textů scénky rámuje do příběhů a podsouvá nám tím, jak jsou předložená řešení skvělá, efektivní, a o kolik bude náš život lepší, když se jimi budeme řídit.

    Scénografie pak tkví především v práci s různými materiály a objekty. Ústřední klíč zde představuje konfrontace přírodního a umělého, živého a mrtvého a oživování neživých objektů, které se vedle performerů stávají rovnocennými aktéry: robotický vysavač vozící uschlou květinu, větrák s připevněnou fotkou fretky nebo kávovar připravující kávu. Významy, které objektům přisuzujeme, závisí čistě na naší představivosti. Což platí jak pro metodu DIY, tak i pro divadlo samotné. Pokud nás kýčovitý pohled na moře zachycený na plastovém koupelnovém závěsu přenese na pláž, můžeme si zaplavat. Pokud uvěříme, že tyč, cihla a krabice mohou být židlí, můžeme si na ně sednout. A není právě tohle podstata divadla?


    Komentáře k článku: REPORTÁŽ: Jdeš na Malou? (No. 14)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,