Divadelní noviny > Názory – Glosy
Říjen, měsíc posvícení divadla
Čas od času je vyhlášen konkurz na nového provozovatele (či nájemce) divadelní budovy. Vzápětí se rozhoří debaty, kdo je tím nejlepším. Téměř nikdy se neprotnou názory „úplně normálních“ diváků (pokud je to vůbec zajímá), kulturní veřejnosti, úředníků a politiků. Vzplanou líté boje, obviňování a urážení. A závěr takových debat a pří končí povzdechem – A co mladí? Mají kde hrát?
Mají. Protože jsou schopní, protože se nevymlouvají, protože riskují. Obsazují nejrůznější továrny, lodě, byty, autobusová a vlaková nádraží, ulice a parky, galerie, hospody, kavárny i kluby. A co více – v říjnu otevřeli v Praze dva nové divadelní prostory. Vilu Štvanice nyní oživují dva soubory – Tygr v tísni, který vstoupil do širšího povědomí díky site-specific projektu Golem, vytvořenému právě pro toto místo, a „oprašovači“ barokního divadla Geisslers Hofcomoedianten. Ve Venuši ve Švehlovce se střídají rovnou tři: 11:55 – absolventi katedry alternativního divadla DAMU, kteří z DISKu přenesli Hodné chlapce a Regulaci intimity, Depresivní děti Jakuba Čermáka – těžko zařaditelné sdružení (vtipné, provokující, pokoušející), které vytváří autorské inscenace, a Chemické divadlo Vojtěcha Bárty a spol., jež své místo pod divadelním sluncem teprve hledá, ale už nyní lze říci, že miluje poezii a pokusy. Na začátek listopadu je naplánováno otevření multifunkční scény Jatka78 v areálu Holešovické tržnice, kde jsou zatím naplánována představení již etablovaných (ne však umělecky vyhořelých) tvůrců – Cirku La Putyka, SKUTRU, 420PEOPLE, VOSTO5.
A nezahálí ani Brno. Důkazem budiž i volby – Brno přece žije! Přesně před rokem zakotvilo divadlo II. pád v Café Soma. Na začátku října letošního roku otevřela dramaturgyně, dramatička a divadelní podnikatelka Simona Petrů Studio Paradox – stagionu, která bude uvádět autorské inscenace, školní projekty, budou se zde konat literární večery apod. Ve výčtu bychom mohli pokračovat a dostat se i k jiným, (méně) kulturním městům. (Například o prvním očekávaném divadelním počinu Činoheráku Ústí v kině Hraničář píše Dominik Melichar na straně 5.)
Není smutnějšího zjevu než mladý pesimista; leda ještě starý optimista, prohlásil Mark Twain. Situace na české divadelní scéně se zdá veselá, všude kolem je dosti mladých realistů. Přesto se však neobejdou bez (nejen) finanční podpory, aby nemuselo platit motto Činoheráku Ústí: Zlu navzdory!
A hlavně se neobejdou bez diváků. Sezona je již v plném proudu, zkuste však letos něco nového – běžte se podívat na divadelní počiny, které vznikají z nadšení a potřeb tvůrců. Objevujte nová místa a nové tváře. Zpochybňujte je, kritizujte je, ale neignorujte.
Komentáře k článku: Říjen, měsíc posvícení divadla
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
