Rodinná historie s přesahem
Na své malé antikvární scéně uvádí Dejvické divadlo lehce stylizované scénické čtení, vzpírající se všem soudobým módním trendům, a pokud se nemýlím, hraje se už dva roky bez pozornosti kritiky a publicistiky. Viděl jsem shodou okolností jeho x-tou reprízu a myslím, že stojí za zaznamenání alespoň ve stručné glose.
Jmenuje se provokativně Kuš, svině a navzdory titulu je to představení půvabné a napínavé, tak jako byly osudy dávných manželů Doulových, z jejichž dopisů je sestaveno. Byly to příběhy často dramatické a bizarní – jeden z příbuzných byl údajně v cirkusu sežrán lvy nebo snad tygry –, ale zajímají nás především proto, že přesahují osobní rovinu. Na intimních zážitcích a událostech se v nich zrcadlí doba. Od první republiky přes protektorát, padesátá léta až po téměř současnost, kdy babička Doulová byla excentrickou účastnicí uměleckých festivalů.
Kouzlo představení spočívá i v autenticitě, s níž nám jej zprostředkovávají její potomci: dcera (herečka) Hana Doulová, vnučka (herečka) Lenka Krobotová a pravnuk (muzikant) Šimon Havelka. A také zeť Miroslav Krobot, který vystupuje v roli průvodce a glosátora, a jak může, nahrazuje realitu mystifikací, kterou pak rodina musí uvést na pravou míru.
Ještě vysvětlivka k tomu mírně vulgárnímu názvu. To zvolání prý v šumavské chalupě užívala babička, když zabíjela mouchy, kterých tam býval houf.
Komentáře k článku: Rodinná historie s přesahem
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
