Rok české hudby 2024
Série koncertů, operních a tanečních představení i edukačních pořadů zahajuje Rok české hudby 2024. Zahraniční část oslav odstartuje newyorský recitál tenoristy Petra Nekorance. Napříč Českou republikou se do Roku české hudby zapojilo již přes šest desítek institucí. V první polovině ledna proběhne oficiální vyhlášení výsledků veřejného výběrového dotačního řízení Ministerstva kultury. Koncerty a výstavy chystají také Česká centra a zastupitelské úřady v Evropě, Asii i USA. Vedle jubilanta Bedřicha Smetany připomene letošní rok i plejádu českých skladatelů a interpretů, kteří zanechali výraznou stopu v české hudební kultuře a podíleli se na jejím úspěchu v zahraničí. Klíčovým tématem Roku české hudby 2024 je také hudební současnost, která se do dramaturgických plánů orchestrů a divadel promítá skrze skladby současných autorů.
Série koncertů, operních a tanečních představení i edukačních pořadů zahajuje Rok české hudby 2024. Foto: Rok české hudby
Na propagaci Roku české hudby doma i v zahraničí se bude podílet také šestice ambasadorů – dirigent Jakub Hrůša, pěvci Gabriela Beňačková a Pavel Černoch, choreograf Jiří Kylián, houslista Josef Špaček, pianistka Klára Gibišová a Pavel Haas Quartet. Vedle klasické hudby se pořadatelé zaměří také na jazz, folklórní či alternativní hudbu. Všechny události připomínající Rok české hudby jsou zařazeny do rozsáhlého kalendária na webových stránkách rokceskehudby.cz. Profily Roku české hudby fungují také na sociálních sítích Facebook a Instagram.
V Roce české hudby 2024 chceme poukázat na šíři a pestrost všech žánrů hudby, jež vznikla či teprve vzniká na našem území. Rádi bychom překročili nacionalisticky orientované chápání domácí hudební minulosti a pojali pojem česká hudba více teritoriálně. Dříve se často zapomínalo například na existenci hudby slovenské, která byla vždy přirozenou součástí našeho kulturního prostředí. A poukázat bychom chtěli také na to, že v českých zemích působili hudební umělci pocházející např. z kulturního prostředí židovského či jazykově německého, upřesňuje smysl letošního Roku české hudby jeho kreativní ředitel Aleš Březina.
Koncert Petra Nekorance v Českém národním domě v New Yorku představí 4. ledna písňovou tvorbu Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. Zahraniční program doplní 12. ledna také koncert Veroniky a Petra Jarůškových v dánském Muzeu Louisiana. Společně s klavíristou Borisem Giltburgem přednesou Smetanovo Trio g moll op. 15. Lednové dny přinesou také sérii operních představení. Národní divadlo uvede Dvořákovu Rusalku či Smetanova Dalibora, v Národním divadle moravskoslezském zaznějí Smetanovy opery Čertova stěna, Dalibor a Dvě vdovy. V Ostravě uvedou také jednoaktovou operu terezínského skladatele Viktora Ullmanna Císař Atlantidy aneb Odepření smrti. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabídne Prodanou nevěstu a Dvořákovu Armidu. Se svojí Prodanou nevěstou se k oslavám připojí také Divadlo pod Palmovkou.
Velmi nás těší intenzivní zájem pořadatelů o zapojení do Roku české hudby. Cílem koordinačního týmu je poskytnout jednotlivým projektům dobré komunikační a marketingové zázemí. Zapojit je do mediálních výstupů, které plánujeme na celostátní i regionální úrovni, stejně jako je dostat do povědomí uživatelů sociálních sítí. Hudbu jako nedílnou součást české kulturní identity i každodenního života představí vedle divadel a symfonických orchestrů také muzea, amatérské pěvecké sbory, taneční spolky či soukromí pořadatelé. Již teď máme v kalendáriu přes 300 událostí. Další budou přibývat po zveřejnění výsledků grantového řízení Ministerstva kultury a během jara budou postupně odtajněny plány jednotlivých institucí na sezonu 2024/2025. Všem zájemcům o spoluúčast na Roku české hudby doporučuji navštívit webové stránky rokceskehudby.cz, kde se dozvědí vše podstatné, doplňuje koordinátor Roku české hudby Marek Šulc.
Nadcházející měsíce přinesou řadu operních premiér. Národní divadlo Brno uvede Smetanova Dalibora v režii Davida Pountneyho, Rusalku i novou operu Ľubicy Čekovské Here I am, Orlando. Pod režijním dohledem Jiřího Nekvasila vzniká v Národním divadle moravskoslezském nová inscenace Braniborů v Čechách, izraelský choreograf Itzik Galili tamtéž připravuje Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Národní divadlo v Praze do konce této sezony čekají ještě nová nastudování Rusalky a Smetanova Tajemství. Jedním z vrcholů první poloviny Roku české hudby bude také koncert Pražského filharmonického sboru, který ve Španělském sále Pražského hradu zazní pod taktovkou Lukáše Vasilka.
Neoddělitelnou součástí hudebních produkcí je také tanec. Proto byla vyhlášena soutěž pro amatérské soubory Proč bychom si netančili. Účastníci se přihlásili se svými choreografiemi na polky Bedřicha Smetany. Během ledna a února probíhají krajská kola, finále se uskuteční 11. května v pražské Divadle Archa, dodává Šulc.
Českou hudbu zařadily na svůj letošní repertoár také symfonické orchestry. Česká filharmonie uvede Sukovu symfonickou báseň Zrání pod vedením Jakuba Hrůši. Hlavní hostující dirigent orchestru připraví také koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky a Smetanovy Libuše. Na jarním evropském turné za řízení Semjona Byčkova uvedou čeští filharmonici tři vrcholné symfonie a sólové koncerty Antonína Dvořáka. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou uvede českou premiéru skladby Miroslava Srnky Standstill pro cembalo a orchestr. Na květnovém koncertu Jihočeské filharmonie zazní mimo jiné Studie pro smyčce Pavla Haase a Symfonie č. 4 „Desiderata“ Jaroslava Krčka.
Ministr kultury Martin Baxa oficiálně zahájil Rok české hudby na Novoročním koncertu České filharmonie, který proběhnul pod taktovkou Jakuba Hrůši. Národní divadlo uvedlo slavnostní představení opery Libuše, jazzově laděný večer nabídnula Moravská filharmonie Olomouc. Díla Smetany, Dvořáka, Suka a Nedbala uvedla na Nový rok Severočeská filharmonie Teplice a stejný program zopakuje ještě 2. ledna v Městském divadle v Jablonci nad Nisou.
Komentáře k článku: Rok české hudby 2024
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
