Divadelní noviny > Kritika

Rok česko-ukrajinské divadelní fronty

Válka, kterou 24. února 2022 rozpoutalo Putinovo imperiální Rusko barbarským vpádem na území svobodné Ukrajiny, otřásla celou civilizovanou Evropou. Vzápětí následující příval ukrajinských běženců prověřil její lidskost a akceschopnost. Mezi prchajícími byli i divadelníci. Jejich čeští kolegové prokázali (nikoli poprvé) spontánní odhodlanost k akci „teď a tady“ a přijali své druhy na útěku s potřebnou empatií i smyslem pro praktickou pomoc.

Nesporným lídrem v přijetí ukrajinských divadelníků se stala Městská divadla pražská (MDP), a to ve všech klíčových aspektech: v rychlosti i vytrvalosti, v připravenosti a kompetentnosti, v kreativitě a toleranci i ve schopnosti komunikovat s kolegy a s veřejností. Důkazem byla i přehlídka pěti produkcí „inspirovaných“ válečným konfliktem, již MDP uspořádala k ročnímu výročí vpádu Rusů na Ukrajinu.

Není snad od věci připomenout si z ročního odstupu první projevy mobilizace české „divadelní fronty“. Byla blesková, protestní, benefiční a hned zkraje i inovačně technologická: Už 2. března 2022 rozjeli Studenti pro Ukrajinu na webových platformách a sociálních sítích 72 hodin trvající přenos – live stream Bdění pro Ukrajinu, k němuž jim nezištně poskytlo své provozní prostory pražské Národní divadlo (ND). Po úvodní debatě na téma Emergency Briefing – Ukrajina (z cyklu ND Talks) následoval nonstop proud vzkazů a rozmanitých uměleckých výstupů, završený Modlitbou pro Ukrajinu od studentů DAMU, dostupný dosud na internetu. Prosíme občany České republiky o solidaritu a aktivní pomoc lidem, kteří se v těchto momentech ocitají vlivem kremelské agrese v nesnázích či ohrožení života. Vytrvejme a nespoléhejme se na dosavadní pohodlí Evropy. Vyzýváme světové společnosti, aby finančně podporovaly Ukrajinu a s okamžitou platností zablokovaly své služby v Ruské federaci. Neusínejme! Bděme pro Ukrajinu, která bdí pro nás. Bděme pro principy svobody a budoucnost Europy! vyzývali zástupci studentské iniciativy.

Na sobotu 5. března 2022 přichystalo pražské Divadlo Na zábradlí odpolední kulturní program s vernisáží děl ukrajinských umělců a materiální sbírku s názvem Zábradlí pro Ukrajinu! V týž den k večeru odstartovala Městská divadla pražská v divadle Komedie první ze série benefičních akcí na podporu Ukrajiny – Ne válce! Snad každý z nás v těchto dnech přemýšlí, jak by mohl Ukrajině pomoci. My jsme měli poměrně brzy jasno – uměním. Oslovili jsme tedy spřátelené tvůrce, spolupracovníky a zaměstnance Městských divadel pražských, aby s námi připravili komponovaný program na podporu Ukrajiny. Všichni pracujeme a vystupujeme bez nároků na honorář, výtěžek akce bude poukázán na účet sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, uvedla programová kurátorka divadla Komedie Lenka Dombrovská. Pětihodinový blok měl těžiště v autentické ukrajinské materii – v projekci dokumentárního filmu V Kyjevě se nestřílí s následující živou rozpravou na téma Ukrajina, co se tam děje a jak jí pomoci za účasti zasvěcených debatérů; program vrcholil zpěvem ukrajinské hymny. Na konto sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa putoval i výtěžek z prodeje reprodukcí kreseb výtvarnice Dorothey Hofmeisterové z jejího ukrajinského deníku. Již zde se dalo tušit, že MDP nabírají dech na dlouhý a intenzivní běh pro Ukrajinu. A také: že pro něj mají potřebné předpoklady a energii.

Cesta do neznáma

Přiznejme si na rovinu: Co jsme před loňským 24. únorem věděli o současném ukrajinském divadle? Za sebe soudím, že pramálo. Zatímco krizová situace na politické scéně (krvavé potlačení Euromajdanu v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014 a násilná ruská anexe ukrajinského Krymu a území Donbasu na jaře 2014 a další) budila i na dálku silné zneklidnění, situace na divadelní scéně zůstávala dlouho mimo naši pozornost.

Zpětně nazřeno je třeba vzdát upřímný hold jasnozřivým iniciátorům a dramaturgům mezinárodního festivalu Pražské křižovatky, kteří (pod záštitou ND a nadace Vize 97) upřeli již v roce 2016 pozornost na postsovětský východ. Díky festivalu se u nás tehdy z Ukrajiny poprvé vynořily osobnosti, jejichž tvorba – v podobě hostujících produkcí – patřila k vrcholným zážitkům současného ukrajinského programu MDP: Vladislav (Vlad) Trojickij – tehdy s world music kvartetem Dakha Brakha z Kyjevského centra současného umění Дах (Dach neboli Střecha, pro export Dakh) a Natalia Vorožbyt – tehdy s autorským projektem Divadla přistěhovalců, kde mohli vyprávět své příběhy uprchlíci z Donbasu. Již v říjnu 2016 jsme měli příležitost poznat vitální kvality současného ukrajinského divadla: emocionálně silnou a temperamentní múzičnost a muzikálnost, opřenou o vlastní folklor (v daném případě originálně mixovaný s hudbou exotických etnik i současnou arteficiální hudbou) a naléhavou sugestivitu autentických výpovědí, zdokumentovaných v dramaticky vypjatých reálných životních situacích.

Ředitelem nultého ročníku Pražských křižovatek byl tehdejší ředitel Činohry ND Michal Dočekal, v současné době umělecký šéf MDP. Náhoda!? Anebo lépe: Náhoda přeje připraveným?

Tak či tak je zjevné, že MDP v čele s ředitelem Danielem Přibylem, Michalem Dočekalem a jejich silným uměleckým a produkčním týmem svůj náskok nepromarnila. S pozoruhodnou rychlostí se zorientovala v situaci (například časopis Moderní divadlo přinesl již v čísle na březen/duben kvalitní materiál o Ukrajině od šéfredaktora webzinu My a Ukrajina Bohdana Zilynského), zmobilizovala kolegiální kontakty (vedle DAMU také Česká centra, zejména to v Kyjevě), aktivovala své mezinárodní vazby (MDP jsou jako jediné české divadlo členem mezinárodní networkingové platformy Unie evropských divadel – UTE) i reálné možnosti svých tří scén (z nichž divadlo Komedie je programově předurčeno pro projektovou tvorbu) a s odzbrojující razancí uvedla do bojové pohotovosti svůj princip otevřené, činorodé a společensky angažované kulturní instituce: Již v květnu 2022 vyhlásila dlouhodobý program Imagine UA a vydala Otevřenou výzvu pro ukrajinské umělce a jejich spolupracovníky. Koordinátorkou všech česko-ukrajinských aktivit MDP se stala ukrajinská režisérka a bývalá spolupracovnice ČC v Kyjevě Anna Turlo.

Ještě před závěrem sezony, 17. června 2022, se konala druhá velká benefiční akce Ne válce!, jež českým i ukrajinským dětem a dospělým předestřela jazykově i hudebně pestrou a objevnou plejádu interpretů – od loutkového divadla Toymachine přes multifolklorní vokální kvartet Milanosz, koncert Jidiš ve třech až ke skvělému vystoupení ukrajinské herečky a akordeonistky Veroniky Pozniak, od podzimu 2021 studentky autorského herectví na DAMU.

Dne 20. června se v Komedii uskutečnilo vůbec první hostování ukrajinského divadla u nás od začátku války. Kyjevské divadlo „Left Bank“ (celým názvem Kyjevské státní divadlo dramatu a komedie na levém břehu řeky Dněpr) navštívilo Prahu v rámci šňůry „Kulturní fronta Evropy“ (cestou z Lotyšska a Litvy do Německa) a MDP si mohla připsat jednoznačné plus: hra Na špatné cestě od výše zmíněné dramatičky, scenáristky, režisérky a kurátorky divadelně-sociálních projektů Natalie Vorožbyt vznikla v roce 2014 jako reakce na okupaci východoukrajinského území Donbasu ruskou armádou a vyjevuje dramata, jež vnáší válečná agrese do duší i vztahů lidí z obou stran fronty. Světovou premiéru měla v roce 2017 v londýnském Royal Court Theatre. Kyjevské divadlo ji uvedlo v roce 2019, po změně vedení, v režii nové šéfky Tamary Trunové. Apelativní text umocnila imaginativní režie za pomoci scénografie (hlavní element: vysoká mříž oddělující hrací plochu od předscény a hlediště), odvážného aranžmá a přesně dávkované práce s hereckými emocemi v intenzivní divácký zážitek, na jehož opravdovost u nás nejsme zvyklí. Inscenace navíc připravila předpolí pro aktuální témata, jež budou obehrávána v dalších domácích produkcích MDP.

Měsíc Ukrajiny v MDP

Divadelní prázdniny si MDP zjevně odepřela, jak svědčí nástup do divadelní sezony 2022/2023. V rozpětí jediného měsíce – od 10. září do 9. října 2022 – se v rámci programu Imagine UA uskutečnily hned tři premiéry. Jelikož jsem zhlédla až jejich reprízy v rámci Měsíce Ukrajiny letos v únoru a březnu, dovolím si malou vsuvku: 13. listopadu 2022 se v divadle Rokoko uskutečnilo unikátní setkání z vlasti vypuzených odpůrců Putinova režimu: scénické čtení hry Artura Solomonova Jak jsme pohřbívali Josifa Vissarionoviče (Stalina) svedlo na pražské jeviště ruskojazyčnou tvůrčí elitu v čele s excelentním publicistou a satirikem Viktorem Šenderovičem, jenž vynikl již na nultém ročníku Pražských křižovatek. A v prosinci 2022 mohly ukrajinské rodiny zavítat na Malou scénu ABC na vánoční speciál Vertep (Koledujeme si), přichystaný ryze ukrajinskými silami, a společně si připomenout tradiční ukrajinské písně, zvyky i kuchyni.

Z pětice inscenací tvořících program Měsíce Ukrajiny v MDP se všechny tak či onak tematicky vztahují k aktuální situaci válkou zmítané Ukrajiny a k násilně, fatálně vychýleným životům jejích obyvatel. Značně se ale liší způsobem, jímž o tom vypovídají, a pro běžného českého diváka jsou někdy dosti neobvyklé jak svým prostorovým řešením, tak požadavkem, aby na představení aktivně participoval.

Hodinový audiowalk Rizni/Různí lidé, připravený pro MDP kyjevskými průkopníky imerzivního divadla Uzahvati, sympaticky zpřístupňuje autorská, režijní i produkční vnímavost a šetrnost k virtuálním i živým účastníkům originálního formátu, situovaného do prostoru pražského hlavního nádraží. Na základě třiadvaceti hodin rozhovorů s Ukrajinci, kteří se vydali do neznáma, vytvořili autoři Anna Bilenka, Jurij Solonec, Roman Varyvoda a režisérka Polina Baraničenko promyšlenou zvukovou montáž pro patnáct, respektive třicet hlasů. Autentické útržkovité vzpomínky, úvahy, obavy, postřehy, plány a otázky, vyvstávající před běženci v momentech volby každého dalšího kroku, provázejí diváky prostřednictvím sluchátek (v ukrajinštině nebo češtině) od venkovního vstupu na nádraží, cestou k úschovně zavazadel, k jízdenkovým pokladnám, k průchodu k nástupištím s tabulí s odjezdy vlaků, na ochoz u Fantovy kavárny s průhledem na Památník rozloučení Wintonových dětí. U něho nakupená skrumáž současných cestovních zavazadel, plyšáků a dětského kočárku je trpkou historickou paralelou. Matka s děckem, která tudy právě prochází, je nejspíš Ukrajinka na útěku… Poslechová procházka končí na prvním nástupišti, kde se cesty a osudy rozcházejí. O kus dál lze tušit sochu Nicholase Wintona s jeho dětmi. Štěstí je cesta, zní poslední věta ve sluchátcích. Kéž by…

Inscenace Language barrier equal (Bez jazykových bariér) vznikla soudě programového letáčku jako nápad a posléze projekt studentů Katedry loutkového a alternativního divadla DAMU (Tobiáše Nevřivy, Karola Fila a Romana Poliaka), hlásících se k iniciativě Studenti pro Ukrajinu a k potřebě reflektovat aktuální téma války v dialogu se studentkami z divadelních škol v Charkově, Kyjevě a ve Lvově, které ve válečné situaci našly azyl na DAMU. Překonávání jazykových bariér v procesu společného zkoušení určilo výslednou podobu „participativního setkání“, k němuž poskytlo podzemní prostory divadlo Komedie: na hloučku maximálně patnácti diváků si studentky postupně vyzkoušejí různé možnosti mírné aktivizace. Setkání začíná v horní pasáži, míří do temných spodních pater mezi divadelní haraburdí obklopující jeviště a končí v nábytkem zařízené místnosti s TV retro programem a dlouhým stolem, na němž krouží elektrický vláček, rozvážející divákům, rozesazeným mezi herci, drobné úkoly. Zásadní jsou však vstupy ukrajinských studentek herectví, jež se v soustředěných monolozích svěřují se svými niternými zážitky a svou opravdovostí vskutku ruší jazykovou bariéru. Pro všechny zúčastněné smysluplná návštěva.

Inscenace Nezlamni/Nezlomní – Deník z Ukrajiny (uvedená v premiéře v prostoru Divadla X10 a poté přenesená na scénu divadla Komedie) má ve srovnání s předchozími projekty okázale velké aspirace, takže snáze podléhá kritickým výhradám vůči textové i inscenační přebujelosti a odstředivosti, za nimiž stojí coby garant týmově vznikající textové předlohy i jako režisér, doposud student režie na DAMU Kostiantyn Zhyrov. Jeho talent, energie, schopnost získat pro hru a souhru jak ukrajinské, tak české herce, jasná orientace v čase a prostoru a také v morálních hodnotách jsou však nesporné a lze mu jen přát, aby měl dostatek příležitostí všechny své dispozice dále tříbit. Že pro hudební spolupráci objevil a získal jedinečného běloruského muzikanta Alexandra Yasinského, je nadějný bonus.

V Rokoku uvedený původní autorský kabaret Oleksije Doryčevského Jak umět krást aneb Příručka mezinárodní zlodějny se bohužel natolik minul s živým, natožpak vtipným, či dokonce satirickým divadlem, že je lépe o něm pomlčet. Stává se.

Absolutní, katarzní vrchol mezi vším, co MDP na téma války v Ukrajině dosud nabídla – drásavě apelativní temný kabaret Danse Macabre ženské hudebně-herecké skupiny Dakh Daughters a jejího fenomenálního lídra Vlada Trojického –, bude do konce války sotva překonán. Snad se přece brzy dočkáme.

P. S.: V pravdě heroická pomoc ze strany Cirku La Putyka studentům Kyjevské cirkusové a divadelní akademie si zaslouží zvláštní pozornost.

• Autor: Vlasta Smoláková
• Publikováno: 17. dubna 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Rok česko-ukrajinské divadelní fronty

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ