Nuda v Olomouci
Uvedením Rozbitého džbánu chtěl Peter Gábor ukázat Kleista jako inspirativního a zajímavého autora – jak praví tisková zpráva. Prokázal mu ale spíš medvědí službu. Už dlouho jsem v divadle tak intenzivně nemyslela na staré známé cimrmanovské: Nedělat přestávku, jinak utečou. A při psaní se mi snad ještě nikdy nevybavovalo pouhé jedno slovo: nuda. Pro olomouckou inscenaci je to bohužel jediná výstižná charakteristika.
Peter Gábor a dramaturgyně Markéta Machačíková Kleistův text vybrali pro živost, humor a možnost interpretovat jej několika způsoby. Sami ale žádný neakcentovali a spokojili se s vlastním přesvědčením, že text ani po dvou stech letech nezestárnul a dokáže oslovit současného diváka. Jenže on zestárnul a diváka měli oslovit hlavně tvůrci. Nepovedlo se to nejspíš právě proto, že nedokázali zdůraznit to aktuální, co v textu nalezli. Kleistova satira má prý být i zrcadlem naší společnosti: poukazovat na zkorumpované a prolhané politiky, nedokonalost justice a zákonů. V Olomouci ale nic nezrcadlí ani neodhaluje.
V podstatě celý příběh se odehrává u soudu v malé holandské vesnici a mnoho prostoru pro akci v něm věru není. Pro napětí taky ne, protože divák ví od začátku, že pachatelem je sám soudce. Jeho snahy to zastírat jsou vtipné poprvé, možná i podruhé, ale rozhodně ne podvacáté. Také ostatní postavy stále jen nekonečně krouží kolem téhož. Úpornou snahu o komiku reprezentuje hlavně podlézavý písař Světlík a dvě děvečky, mňoukající při každém vyslovení slova „kočka“. Rozesmát publikum se ale dařilo jen velmi ztěžka. Je naprosto výstižné, že upřímné pobavení vyvolala mezi diváky až replika: Vás už, pane, neunavuje tento vleklý případ?
Celé provedení je klasičtější než klasické a hlavně zoufale nijaké. Týká se to scény, kostýmů, hudby i hereckých výkonů. Stohy úředních dokumentů po stranách jsou právě tak vysoké, aby dokázaly zaplnit velký prostor olomouckého jeviště, kostýmy akorát tak dobové a holandské, abychom poznali, že se ocitáme kdysi dávno v jedné holandské vesnici… Mezi herci nikdo nevyčnívá, nikdo nezáří, nikdo neselže. Stanislav Šárský prostě hraje starého oplzlého soudce, Ivana Plíhalová rozlícenou vdovu, Vendula Fialová její zamilovanou dceru a tak dále. Jako podle učebnice…
V Moravském divadle tentokrát vznikla prázdná inscenace, po vzoru klasiků by měli při dalších reprízách raději zamknout hlavní vchod.
Moravské divadlo Olomouc – Heinrich von Kleist: Rozbitý džbán. Režie Peter Gábor, překlad Jindřich Pokorný, dramaturgie Markéta Machačíková, scéna David Bazika, kostýmy Marta Roszkopfová. Premiéra 17. ledna 2014. (Psáno z reprízy 7. února 2014.)
Komentáře k článku: Nuda v Olomouci
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
