Divadelní noviny > Kontext Názory – Glosy Zprávy
Rozdělování veřejných peněz v Brně
V Brně se po roce 1989 pomalu a s obtížemi tvořil systém, který je úřední řečí popsán ve třech dokumentech, dostupných na webu města (www.brno.cz). Systém se dále vyvíjí, neboť současné vedení města chápe, že kultura není jen žrout peněz, ale vytváří image města, láká movité turisty a formuje podhoubí uměnímilovných obyvatel, kteří plní kulturní sály. A to nemluvím o jedenácti příspěvkových organizacích v kultuře, které město zřizuje a financuje, ale o nezávislých subjektech žádajících o dotace v grantových řízeních.
Objem finančních prostředků se letos v rozpočtu města ztrojnásobil na třicet milionů, o které se soutěží v deseti vypsaných dotačních programech: audiovizuální tvorba (film) a nová média (audiovize) – divadlo, performance a cirkus – hudba – klubová činnost – kulturněvzdělávací a zájmová činnost – literatura – umělecká řemesla a lidové tradice (folklor) – tanec – výtvarné umění, fotografie, design a architektura – významná kontinuální víceletá kulturní činnost a kulturní akce velkého rozsahu. Lze žádat o jednoroční i o čtyřletou podporu, která zajišťuje kontinuitu jako benefit, který nemají ani příspěvkové organizace. V roce 2017 bylo podáno 437 žádostí, 425 jich bylo hodnoceno, z toho 32 žádostí o čtyřleté dotace. Letos bylo podpořeno nejvíc projektů v celé porevoluční historii Brna.
Došlé přihlášky nejprve posoudí po formální stránce odbor kultury Magistrátu města Brna. Poté je v prvním kole hodnotí jednotlivé komise, které jsou jmenovány pro příslušný dotační program ve složení dva odborníci pro danou oblast a jeden člen Komise Rady města Brna pro kulturu, tedy politik (mezi nimi však jsou i profesionálové z různých oborů kultury, třeba brněnský knihkupec a nakladatel, výtvarnice, znalec folkloru a hudby, pedagog ekonomiky kultury, hudební a divadelní kritik a kulturolog). Tyto komise projekty hodnotí pomocí bodů přidělovaných podle detailních kritérií (přínos a invenčnost projektu, historie a úspěšnost žadatele apod.). V druhém kole projekty hodnotí celá Komise Rady města Brna pro kulturu, jedná především o ekonomice a navrhuje výši podpory. Návrh ve třetím kole posuzuje Rada města Brna, která do hodnocení spíše nevstupuje a postupuje materiál zastupitelstvu. Zastupitelé požadují vysvětlení případných pochybností, a pokud je odůvodnění přesvědčí, návrh na dotace schválí.
Každý systém má své slabiny a může dojít k nesrovnalostem. Poslední slovo patří politikům, což Brno kulturní, platforma hlídající spravedlivé a transparentní rozdělování veřejných peněz na kulturu, kritizuje. Ovšem jedině volení zastupitelé jsou ze zákona odpovědní za rozdělení veřejných prostředků. Proto vedení města zavedlo tzv. individuální dotace, jimiž zastupitelé mohou účelově podpořit některé aktivity. Jen namátkou uvedu provoz Českého filharmonického sboru Brno, o. p. s., který je profesionálním tělesem, ale není příspěvkovou organizací. Dále například Jazzfest, Mezinárodní soutěž L. Janáčka, Mezinárodní folklorní festival Brno, Moravia Music Fest, Měsíc autorského čtení a další. Patří sem i Majáles či Čarodějáles, což jsou akce pro široké spektrum návštěvníků a jde o marketingové aktivity města. Důležité je, že finance na tyto akce jdou mimo rozdělovaných 30 milionů na dotační systém.
Po schválení zastupitelstvem jsou s žadateli sepsány smlouvy a po ukončení projektu dodají žadatelé podklady pro vyhodnocení a vyúčtování dotace. Je to proces zdlouhavý, a proto nepříjemný, ale požadavek na transparentnost a zákonnost využití veřejných prostředků je neúprosný i v oblasti kultury.
Karla Hofmannová
Autorka je zastupitelkyní města Brna a předsedkyní Komise Rady města Brna pro kulturu
Komentáře k článku: Rozdělování veřejných peněz v Brně
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Bohumil Nekolný
A jsme stále stejní!
Poslední slovo patří politikům, píše paní zastupitelkyně… Ten vtip spočívá v tom, že ve slušné Evropě, když už radnice či ministerstvo rozhodne jinak než expertní orgán, musí to veřejně zdůvodnit a obhájit. O „individuálních dotacích“ mimo grantové systémy se mi už nechce ani psát. Přesto přiznávám Brnu pokrok v Haškově duchu mezí zákona.
16.06.2017 (9.36), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin Bernátek
Pozor,
Brno kulturní kritizuje neférovost a netransparentnost nedávného rozdělení dotací, konkrétně a) rozšíření individuálních dotací, b) veřejnosti a hodnotitelům neznámé II. kolo k rozdělení zbylých prostředků, c) protekcionismus vůči jednomu neúspěšnému žadateli, NE to, že o dotacích ve finále rozhodují politici. Ti v této aktuální kauze (viz odkaz níže) měli první, nikoliv poslední slovo.
Slabiny navíc nemají jen systémy, ale i lidé. Z toho, že zastupitelé jsou zákonně odpovědní za rozdělování prostředků navíc logicky nevyplývají žádné důvody pro existenci individuálních „zastupitelských“ dotací, jak je sugerováno. Domnívám se, že smyslem článku je vytvořit jen „kouřovou clonu“.
Podrobněji zde: http://www.brnokulturni.cz/netransparentnost-a-neferovost-dotaci-pro-kulturu-v-brne/
19.06.2017 (22.11), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Článek
nemá být kouřovou clonou, jen dává možnost zástupcům donátorů (MKČR, radnic) vyjádřit své stanovisko, a tedy také možnost na jejich tvrzení reagovat, jak jste učinil a jak učinil i pan Nekolný.
Děkuji za ohlasy.
19.06.2017 (22.42), , Trvalý odkaz komentáře,