Pantomima mluví přímo k srdci diváka, k jeho duši…
Jana Soprová
Jsou dva: Vojta Svoboda a Anička Kukuczková – mimové a performeři, kteří se po absolutoriu HAMU rozhodli založit vlastní soubor. A tak vznikl Kozel ve fraku… Dnes tento soubor současného nonverbálního divadla po deseti letech existence vstupuje do další etapy své tvorby. Výroční večer 24. září 2026 představí nejen ohlédnutí za první dekádou, ale především plány do budoucna. Jedním z jejich vrcholů bude dosud největší autorský projekt souboru vznikající ve spolupráci s francouzským režisérem Lionelem Ménardem, žákem Marcela Marceaua. Večer se uskuteční od 18 hodin v sále Vilemína v Kavárně Anežka, v areálu Anežského kláštera v Praze.

Jak vaše skupina vznikla?
Jako studenti jsme se potkali na Katedře pantomimy pražské AMU, kde jsme spolu vytvořili naší první inscenaci s názvem Absurditky. Poté jsme oficiálně založili spolek, začali tvořit další inscenace, hrát na festivalech v ČR i v zahraničí. No, a nyní slavime už 10. narozeniny Kozla ve fraku.
Jaká představení nabízíte?
Inscenací máme více - jak pro děti, tak pro dospělé. Snažíme se obsáhnout celou stylovou šíři našeho žánru, takže u nás najdete styl klasické pantomimy, klaunérie, fyzického divadla, hry s maskou, a nevyhýbáme se ani mluvenému slovu. Zvlášť v posledních inscenacích Buřty v medu a Jak se dělá pantomima propojujeme zvuk a slova s fyzickou akcí a jsme tedy někde na pomezí žánrů divadelní show a stand up. My tento styl nazýváme Moderní pantomima.
Co už máte za sebou?
Za deset let vytvořil deset autorských inscenací, odehrál stovky představení a hostoval na čtyřech světových kontinentech. Od roku 2023 na své domovské scéně v Divadle BRAVO! v Praze uvádíme autorské inscenace pro děti i dospělé. Kromě toho nás můžete vidět i na různých festivalech, a to divadelních i pouličních nejen v Čechách, ale i ve světě. Hráli jsme například ve Francii, USA, Německu, Polsku, Arménii nebo na Filipínách. Letos jsme vystupovali v Ekvádoru a možná se do Jižní Ameriky budeme ještě vracet.
Začali jsme spolupracovat s Kavárnou Anežka u Anežského kláštera, kde se v krásném prostoru sálu Vilemína odehraje náš jubilejní večer. A protože jsme umělci na volné noze, tak kromě našich domácích představení Kozla ve fraku, nás můžete vidět například i na scéně Státní opery nebo Národního divadla v Praze.
Pantomima není úplně běžným žánrem, je spíše menšinová. Nicméně, díky nonverbální komunikaci je sdílná i mezinárodně. Pro jaký typ diváků koncipujete svá představení?
Snažíme se hlavně oslovit současného diváka. Hodně lidí si myslí, že pantomima je starý žánr nebo podívaná pouze pro děti. Ale moderní pantomima mluví k dnešnímu divákovi. V našich inscenacích ukazujeme různé styly našeho žánru a boříme zažitá klišé o mimovi s bílou tváří, pruhovaným tričkem a bílými rukavičkami. Ač ctíme tradici našeho řemesla, tak řešíme témata dnešního světa a ukazujeme pantomimu moderní svým pojetím, tématem, vizuálem, hereckou i technickou stránkou.
A ano, pantomima je univerzální jazyk, kterému rozumí lidé skoro na celém světě. Mluví přímo k srdci diváka, k jeho duši. Je krásné sledovat, že lidé z různých částí světa, s různým kulturním a sociálním zázemím, reagují na naše inscenace úplně stejně.
V nedávno době jste navštívili Jižní Ameriku. Jak k tomu došlo, co jste tam hráli a jaké byly ohlasy?
Navštívili jsme Ekvádor s naší inscenací Stvoření světa. Probíhá zde krásný festival La Alegría del Silencio, v rámci kterého jsme odehráli tři reprízy. Na festival jsme narazili vlastně náhodou a přihlásili se na vypsaný Open Call. Vybrali nás a díky cestovní výzvě Go and See od Národního institutu pro kulturu (NIK) a dotaci od magistrátu hl. m. Prahy, jsme mohli vyrazit. Byl to nádherný zážitek, Ekvádor je krásná země a místní publikum bylo naprosto skvělé. Inscenace tam sklidila velký úspěch, a tak už máme pozvání na příští ročník festivalu. Inspirativní bylo i setkání s dalšími účastníky např. z Chile nebo ze Španělska. Lze myslím říci, že v mezinárodním srovnání je naše evropské pojetí pantomimy na vysoké úrovni.
Pro rodinné publikum je určen váš projekt Jak se dělá pantomima. Jak vznikl a co se v něm diváci mohou dozvědět?
Tento projekt je první z naší dílny, který vznikl hlavně pro mládež, především pro 1. a 2. stupeň ZŠ. Je určený nejen školám, ale i do divadla nebo na festivaly jakožto rodinné představení. Chtěli jsme mladému publiku ukázat krásu našeho žánru. To, že je tvárný, moderní, zajímavý. A zároveň vysvětlit, co to pantomima vlastně je a jak ji lze číst. V tomto představení představujeme ukázky různých stylů pantomimy, mluvíme k publiku i s publikem a hravou formou vzděláváme (nejen) malé diváky. Inscenace je lehce převozitelná, nenáročná na prostor a nabízíme ji i s praktickým workshopem.
Z našeho pohledu předáváme pochopení a lásku k našemu oboru, motivujeme a vychováváme mladého diváka, aby se pantomimy nebál a dokázal ji lépe pochopit. Je to taková investice pro náš obor a jeho budoucnost.
Co dalšího chystáte?
Ke konci roku 2026 chystáme premiéru inscenace Léčba dynamitem s francouzským režisérem Lionelem Ménardem. Jde o jednoho z předních režisérů evropské pantomimy a zároveň studenta legendárního mima Marcela Marceaua. Tako inscenace bude zcela nonverbální. Věříme, že bude hojně reprízovaná jak v Čechách, tak v zahraničí. Spolupráce s touto osobností je takový malý dárek, který jsme si nadělili k 10. narozeninám Kozla ve fraku. V roce 2027 pak chystáme projekt s českou klavíristkou žijící ve Štrasburku Jitkou Štěrbákovou. Bude se jednat o kabaretní inscenaci, ve které se kromě pantomimy a živé hudby objeví i několikajazyčný zpěv a vyprávění. Máme i další plány, ale to bychom si zatím nechali jako překvapení.
A průběžně nás diváci mohou vidět v Divadle BRAVO!, nově také v sále Vilemína Kavárny Anežka nebo na různých festivalech. A mohou sledovat naše stránky nebo sociální sítě pod heslem Kozel ve fraku.
A jak vidíte budoucnost?
Deset let pro nás není cíl. Je to okamžik, kdy máme možnost poděkovat lidem, kteří byli u naší cesty, a zároveň ukázat, kam chceme jít dál. Chceme dál rozvíjet současné nonverbální divadlo, které propojuje pantomimu, pohyb a silné příběhy a dokáže oslovovat diváky napříč generacemi i kulturami…