Kategorie článků: Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 369)

Díky Zdeňkovým pozváním jsem se naučil chodit na koncerty duchovní hudby a mít ji rád aneb Mudrování prázdninové: Se skladatelem Zdeňkem Pololáníkem v divadle na Výstavišti.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 368)

Bojím se, že se blíží okamžik, kdy v mé opuštěné domácí knihovně někdo objeví odrbané svazečky divadelních mouder, která kdysi bývala pravdami aneb Mudrování prázdninové: Byla jednou jedna paní profesorka.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 367)

Kdykoliv do Polárky zavítám, pohladím očima modravé stěny a tiše řeknu: "Je to hezké divadlo. A má duši. Tvou…" aneb Mudrování prázdninové, vzpomínka na Mirka Melenu.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 366)

Byl posledním principálem. Na Moravě určitě, možná i v Čechách. Aneb Mudrování prázdninové, vzpomínka na ředitele Miroslava Zejdu.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 365)

Dvě sezony jsem hrál v ostravském Divadle Petra Bezruče. Jeho tehdejší ředitel, básník, dramatik a režisér Saša Lichý si mě povolal z Brna. Aneb Mudrování prázdninové se vzpomínkou na ostravské chmury.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 364)

Postál jsem u omšelé vilky paní Rokosové, zadíval se do slepého okna v poschodí a zavzpomínal na doby studentské… aneb Mudrování prázdninové, vzpomínka na chůzi Berkovou ulicí.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 363)

V minulých týdnech mi bylo ctí pomoci na svět knížce o bardu brněnského divadla, herci Josefu Karlíkovi aneb Mudrování prázdninové, vzpomínka na Josefa Karlíka.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 362)

Zachmuřený opustil jsem divadlo svého mládí. Na horizontu se modrala funkcionalistická věž... Aneb Mudrování prázdninové o divadle mládí a kolegovi, který se narodil před devadesáti lety.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 361)

Pokoru bych si přál uvidět v tvářích mocných mužů. Pokoru nad údělem řídit svět, který se řízení brání… Aneb Mudrování prázdninové komínské.

Resty Josefa Hermana (No.2): Werther a Nabucco

Nechce se mi vracet k posledním operním premiérám Národního divadla. Je mi z nich hodně smutno. V obou se rezignovalo na chytré tvůrčí projekty, na odvahu něco podstatného vymyslet a vytvořit.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 360)

Profesorka Jarmila Krátká se narodila ve Ždánicích, tam, kde se zpívají krásné moravsko-slovácké lidové písně... aneb Mudrování prázdninové o zákrutách života, výroční knížce a profesorce Jarmile Krátké.

Clown Bilbo bloguje (No. 71)

Směj se, v žert proměň bolest a smutek svůj... Směj se jen, klaune, své ztracené tváři... Směj! Aneb Irská slast!

Resty Josefa Hermana (No.1): Dokořán (No.3)

Zahajuji letní blog, v němž se pokusím dohnat nejpalčivější resty. Začnu dokončením zpravodajství z muzikálového brněnského festivalu Dokořán. Připomeňme, že dlužím tři festivalové dny a závěrečný Kulatý stůl.

Nultý bod (No. 2) Za dveřmi / 2018

Z Kanady přijela do Prahy choreografka Daina Ashbee, jejíž choreografie Pour v provedení Paige Culley zahájí v pondělí festival Nultý bod v Divadle v Celetné.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 359)

Skvělý nápad, instalovat sochy do uliček mezi moderně postavené domy. Jako by to sem patřilo... Aneb Mudrování nad výstavou plastik Dušana Tejkala v Králově Poli nazvané Mezi auty.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 358)

Vážení, je-li vám smutno, seberte své děti a dejte si v Radosti pohádky, co jsou praštěné… Neprohloupíte. Aneb Mudrování nad Praštěnými pohádkami brněnských Indiánů v Radosti

Z letního zápisníčku Jany Soprové (No. 1)

K počátku léta patří pro mnohé z nás Loutkářská Chrudim. Letos už sedmašedesátá. Malebné trochu ospalé městečko na týden ožívá nejrůznějšími typy loutek a předmětů, a člověk občas zírá, s čím vším se dá hrát.