Kategorie článků: Blogy

Divadlo Kámen: Postřehy (No. 12)

Bojíme se prožít trapnou situaci... O pojmu "role" s herečkou pražského nezávislého Divadla Kámen Lenkou Chadimovou.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 110)

Tanečník má jen své tělo, tvář a kostým, a přece dokáže vyjádřit myšlenky, jako by hovořil aneb Mudrování jen tak nad tanečním divadlem, hlavně nad souborem MAXIMVS.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 109)

Autor nenapsal hru, nýbrž hudební svitu. Ovšem ve slovech. Sestavil sled motivů, pokryl plochu notového papíru barevnými puntíky not, skvrnami svého snění. Prostě… české dada aneb Mudrování nad inscenací Duchovní smrt v Benátkách v brněnské Redutě.

Clown Bilbo bloguje (No. 47)

Léto… Cestovat, putovat z místa na místo, z pevniny na pevninu, z ostrova na ostrov. Jako Homérův bloudící Odysseus nazout boty, navléct batoh a spatřit Kirké, Kyklopy, Sirény, obludu Skylla, co hrůzně štěká, kňučí… Aneb Odysseus.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 108)

Když mě oslovila režisérka, zda bych nechtěl hrát a udělat si ze sebe srandu, bez přemýšlení jsem odpověděl ano aneb Mudrování nad scénickým čtením hry Divadelní Brno čili Herecká pohádka z kavárny divadla Reduta.

Zápisník Jana Kerbra (No. 11)

Přibližně půl roku po premiéře jsem zhlédl inscenaci Horáckého divadla Merlin aneb Pustá zem v režii Petera Gábora aneb V Jihlavě u Artušova kulatého stolu

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 107)

Venku je teplo. Libé dusno. Vrátil jsem se z koncertu. Konal se v kostele. Přinesl jsem si domů něco dosud nepoznaného. Aneb Mudrování nad svatostí hudby a životem skladatele Zdeňka Pololáníka.

Kritické teze Josefa Hermana: Lazebník sevillský ve vaně

V Moravském divadle v Olomouci jsem vydržel sledovat jen první polovinu nové inscenace opery Giacoma Rossiniho Lazebník sevillský. Stačilo prvních patnáct minut k poznání, že unikátní operní majstrštyk tu servírují jak buřty s octem a cibulí zřejmě přesvědčeni, že opery...

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 106)

Do nudícího se poklidu vlétlo rozdováděné divadlo aneb Mudrování nad rozkošemi z divadla v Brně (Čechov na Jaltě – Fidlowačka v Huse – Romeo a Julie Na hradbách)

Mime is not dead (No. 3)

Výjimečným hostem festivalu My Mime byla Claire Heggen z francouzského divadla Théâtre du Mouvement, která doplnila do mozaiky možností pantomimického divadla další dílek, totiž poetické symbolicky laděné divadlo na pomezí výrazového tance a pantomimy.

Malostranské okraje (No. 3)

Jedním z typických žánrů pro fringe festivaly jsou tzv. stand-up (česky divně přeloženo "na stojáka"), tedy jakási kombinace vyprávění a vtipkování, které vychází z osobních zážitků performera nebo jejich zdivadelnění.

Havran dí (No. 3)

Max Emanuel Cenčić, jeden z nejvýraznějších a nejexcentričtějších kontratenoristů dneška, mě nadchl hned, když jsem na něj před několika lety narazil. Excentrický v pravém slova smyslu a ve všech úhlech pohledu aneb Zlaté sako.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 105)

Mudrování nad radostí z Kouzelné flétny a nad inscenacemi absolventů oboru muzikálové herectví (2011-2015).

Divadlo Kámen: Postřehy (No. 11)

Úvaha Vladimira B. č. 5 – Divadlo jako proces inkarnace idejí (?Rezonance archetypů?). Poslední ze seriálu úvah herce Divadla Kámen.

Malostranské okraje (No. 2)

Do Divadla Kampa přiletěly čarodějnice. Nebo vědmy či sudičky? aneb Teater Sláva ze Švédska a jejich severský rituál nazvaný Twine.Measure.Cut / Ovinout.Změřit.Ustřihnout.

Jen tak cestou z divadla (No. 15)

Živago předurčený osudem, neschopen jinak aneb Cestou z premiéry Mikuláškova Doktora Živaga v Divadle Na zábradlí.

Mime is not dead (No. 2)

Z dalšího programu festivalu My Mime jsem stihla tři představení. V tomto zastavení zůstanu na nádvoří HAMU, na open-air scéně Lichtejnštejnského paláce. V závěrečném díle se pak vrátím k představení Claire Heggen v NoD Roxy.