Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky

Fotopříběhy Petra Lébla (II)

12/2020 Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Fotopříběhy Petra Lébla (I)

11/2020 Zavzpomínáme na Petra Lébla (1965–1999), divadelní meteor devadesátých let minulého století, jenž se svým amatérským souborem DOPRAPO/Jakse vám jelo/JELO prozářil normalizační šeď již v březnu 1985 legendární Groteskou podle K. Vonneguta jr.

Česká setkávání s POEm II.

Nahá s mladými býky a Ať jen slunce všechno spálí!... Režiséři Viktorie Čermáková a Jakub Šmíd o svých inscenacích her švédského dramatika Per Olov Enquista. Ostatní texty o POEm naleznete v DN 11/2020, které právě dnes vycházejí.

Nesouřadné vzpomínky (X)

10/2020 V roce 1981, kdy jsme měli zakázanou Prahu, Jihočeský a Západočeský kraj, vzal dvojici V + S pod svá křídla Svaz lidových hudebníků. To byla agentura, která zastupovala dechovky a folklorní soubory, ale nebála se ani polozakázaných písničkářů.

Nesouřadné vzpomínky (IX)

9/2020 Zážitky se míhají jako filmové flashbacky, vynoří se ze zapomnění a vzápětí mizejí. Stojíme s Petrem Skoumalem před premiérou S úsměvem idiota v úzké chodbě.

Nesouřadné vzpomínky (VIII)

8/2020 Počátkem jara 1997 se mi naskytla možnost vystoupení v pražském Divadle Na Prádle. Hned mi blesklo hlavou, co nabízel 19. duben toho roku. Genius loci non plus ultra: 70. výročí premiéry Vest pocket revue Voskovce a Wericha.

Nesouřadné vzpomínky (VII)

7/2020 Když se v rozhlase připravoval Silvestr 1964, svěřila nám Redakce pro děti a mládež – naši objevitelé Miluše Tikalová a Jaroslav Pacovský –, abychom jej se Skoumalem vytvořili. Nakonec byly programy dva. Jeden pro děti Na Silvestra v Helemichli, k němuž napsal scénář Pavel...

Nesouřadné vzpomínky (VI)

6/2020 Rok před svatbou s Jitkou Schánilcovou, již jsem přejmenoval na Luisu, jsme se rozhodli vydat na předsvatební cestu za oceán. Poznat kousek Ameriky byl spíš vedlejší motiv. Hlavním důvodem bylo setkání s Jiřím Voskovcem.

Nesouřadné vzpomínky (V)

5/2020 Podvedený pionýři Když jsme na jaře roku 1966 uváděli v Redutě naši hodinku v představení dvou autorských dvojic 2 × 2 aneb Recese Secese, čekala naše další vystoupení přestávka v délce jednoho roku. Já jsem totiž ze své vojny nemohl občas projíždět Prahou, jako Petr v...

Nesouřadné vzpomínky (IV)

4/2020 Zase to byla ruka Pavla Šruta, která mě kormidlovala životem a už mě nepustila.

Nesouřadné vzpomínky (III)

3/2020 Martin Porubjak blahé paměti, původce mojí „emigrace“ na Slovensko v čase totálních zákazů mého vystupování v Česku, byl opět rukou mého osudu.

Nesouřadné vzpomínky (II)

2/2020 Svatba V lednu 1977 vznikla Charta. K jejímu podpisu jsem se vyvíjel dalších deset měsíců. Dne 18. března téhož roku si beru za choť Jitku Luisu Schánilcovou. Zvolili jsme si vyšehradskou obřadní síň a prvního svědka – signatáře Charty Sergeje Machonina. S Petrem Skoumalem se...

Jan Vodňanský: Nesouřadné vzpomínky (I)

1/2020 Vzpomínání Jan Vodňanského jsem nahrával na diktafon na jaře 2019. Pohybovali jsme se spolu napříč časem, a tak jsme nesouřadně zaznamenali vzpomínky na léta normalizace, postřehy z už svobodných roků devadesátých, řeč byla i o Vodňanského verzi Vest pocket revue V + W, o...

Akce Houslista (III) aneb Bomba pro prezidenta

22/2019 V následujících šesti dnech popsal Václav Kotas na čtyřiceti stránkách svoji protistátní činnost. Přiznal se, že spolu se svými kamarády z dob druhé světové války Jiřím Wantochem, Karlem Misíkem a Arnoštem Kacířem založili protistátní skupinu. Měli v úmyslu ilegálně...

Akce Houslista (II) aneb Bomba pro prezidenta

21/2019 Dne 30. března 1958, tedy dva týdny po Kotasovi, StB zatkla Jiřího Wantocha. Po zatčení byl seznámen s obviněním z trestného činu nedovoleného ozbrojování. Pan Wantoch prohlásil, že ve smyslu tohoto obvinění se cítí vinen, přiznal přechovávání zbraní i skutečnost, že...

Když něco nechceš, tak na to nemysli

Jsem moc rád, že jsem žil, jak jsem chtěl.... Syrský režisér Nabil Maleh očima své dcery,

Akce Houslista (I) aneb Bomba pro prezidenta

20/2019 V orchestrálním sále Národního divadla visí velké tablo členů orchestru z padesátých let. Jedna fotografie se nápadně odlišuje od všech ostatních, je zřejmé, že byla vložena dodatečně. Kdo je muž na této fotografii? Patří jeho tvář na toto tablo? Ano, patří, je to...