Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky

    JAMU sedmdesátiletá (V) (události, vzpomínky, dokumenty)

    23. září 2017 diskutujte

    Počátek let sedmdesátých jako dozvuk let šedesátých Na rozhraní šedesátých a sedmdesátých let následovalo po sobě několik opravdu výrazných hereckých ročníků, což bylo dáno i tím, že ke studiu byli přijímáni studenti skutečně podle talentu, nikoli podle kádrových...

    JAMU sedmdesátiletá (IV)

    JAMU sedmdesátiletá (IV)
    06. září 2017 diskutujte

    (události, vzpomínky, dokumenty)

    JAMU sedmdesátiletá (III) (události, vzpomínky, dokumenty)

    30. června 2017 diskutujte

    V počátcích divadelních oborů na JAMU je obsažen zvláštní paradox: odehrávaly se v době ideologicky velice vyhrocené, což nejednou zasahovalo i do výuky. Mluva se například učila i na Stalinových statích o jazykovědě a také některé školní inscenace měly jednostranně...

    Poslední komentáře

    JAMU sedmdesátiletá (II) (události, vzpomínky, dokumenty)

    JAMU sedmdesátiletá (II) (události, vzpomínky, dokumenty)
    26. června 2017 1 komentář

    Výuka divadelních oborů na JAMU začala na podzim roku 1948.

    JAMU sedmdesátiletá (I) (události, vzpomínky, dokumenty)

    JAMU sedmdesátiletá (I) (události, vzpomínky, dokumenty)
    02. června 2017 diskutujte

    Svou paměť mají nejen tvůrčí osobnosti, ale také umělecké instituce. Cílem následujícího seriálu je přiblížit řadou vzpomínek a málo známých dokumentů významné události, osobnosti i zajímavé souvislosti ze života umělecké školy. JAMU za sedm desetiletí existence...

    Jan Skopeček: Má poslední štace (VIII)

    24. května 2017 diskutujte

    Po toužebně očekávaném odchodu Burdy do důchodu se v roce 1982 stává ředitelem Divadla S. K. Neumanna herec Václav Mareš.

    Jan Skopeček: Má poslední štace (VII)

    02. května 2017 2 komentářů

    V dubnu 1965 Lohniský opět všechny překvapil, v Libni se totiž konala premiéra Kafkova Zámku.

    Jan Skopeček: Má poslední štace (VI)

    18. dubna 2017 diskutujte

    V souvislosti s naší divadelní činností v Divadle S. K. Neumanna lze plným právem hovořit o „zlatých šedesátých letech“.

    Jan Skopeček: Má poslední štace (V)

    17. dubna 2017 diskutujte

    Nutno připomenout, že jsme v padesátých letech byli stále plni ideálů, i když postupem doby čím dál víc jen těch divadelních.

    Jan Skopeček: Má poslední štace (IV)

    21. března 2017 diskutujte

    Zásadní zlom v mém (respektive našem – tedy mém a Věry) životě nastal v roce 1948. Tehdy byl Jan Strejček jmenován ředitelem divadla Akropolis na Žižkově.

    Jan Skopeček – Má poslední štace (III)

    07. března 2017 diskutujte

    V dubnu 1945 se Američané dostali asi pět kilometrů od tábora. Tak byl rychle rozpuštěn. Cesta domů byla dramatická, několikrát mi šlo o život.

    Má poslední štace (II) – Jan Skopeček

    22. února 2017 diskutujte

    V roce 1940 jsem na přání otce začal studovat soukromou obchodní školu, na obchodní akademii mne nevzali. Utěšovalo mne, že pro divadlo jsem ještě moc mladej – bylo mi sotva 15, nic nebylo ztraceno.

    Jan Skopeček – Má poslední štace (I)

    08. února 2017 diskutujte

    Patří mezi velké herce české poválečné historie. Přes mnohé životní útrapy je dnes jedním z našich nejstarších herců, živoucí legendou.

    Tatíček (III)

    26. ledna 2017 1 komentář

    Rodinné vzpomínky na loutkáře Jana Malíka potřetí Když jsme se s maminkou vrátily po téměř dvou letech z Janských Lázní do Prahy, byl tatínek zrovna v plných přípravách na otevření nového divadla, které vzniklo přebudováním pavilonu Kleine Bühne na dvoře Slovanského...

    Tatíček (II)

    Tatíček (II)
    09. ledna 2017 diskutujte

    S tatíčkem jsem ovšem, i když jsme bydleli v jednom bytě, prakticky nežila. Žila jsem jaksi vedle něho, nebo mimo něj. Možná to zase způsobila nechtěně maminka, která po mém narození dostala šílený nápad: aby nerušila tvorbu svého obdivovaného Honzíčka, odjela se mnou –...

    Tatíček (I)

    Tatíček (I)
    29. prosince 2016 Komentáře zakazány

    Počátkem prosince bylo na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO zařazeno také české a slovenské loutkářství. Byl by to nejkrásnější vánoční dárek pro dr. Jana Malíka (1904–1980), významného českého loutkáře, autora, režiséra, ředitele Ústředního...

    Milada Matuchová: Příběhy ze zámečku se zubatou věží (IV)

    20. prosince 2016 diskutujte

    Ve Vesnickém divadle jsem viděla odvrácenou tvář pozlátka, které se jmenuje divadlo.... Milada Matuchová o Vesnickém divadle.



    Obsah,