Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky

Martin Stropnický: Nahoru a dolů IX

4/2014 Jako každý umělecký šéf, i já jsem musel se svými dramaturgy věnovat velkou část své kapacity hledání diváckého komediálního textu. Poznamenán svojí minulostí vzplanul jsem nepříliš původně (divil jsem se, že to nikdo neudělal přede mnou) pro pokus o divadelní adaptaci...

Martin Stropnický: Nahoru a dolů VIII

3/2014 Když jsem se někdy z jara roku 2002 rozhodl, že se vrátím do divadla, chtěl jsem si ověřit, jestli opakovaná vinohradská výzva k návratu platí i v onu konkrétní chvíli. Tak jsem do divadla zavolal a bylo mi řečeno, že samozřejmě ano a že to je úžasné. Ředitelka Jiřina...

Nahoru a dolů VII

2/2014 Nabídl mi křeslo ministra kultury a k tomu přidal dva dny na rozmyšlenou. Vůbec nevím, co jsem tehdy odpověděl, ale ty dva dny na rozmyšlenou jsem si vzal. Položil jsem sluchátko a v hlavě mi hučelo.

Nahoru a dolů VI

1/2014 Portugalci byli jedni z nejrychlejších a nejvřelejších stoupenců československého Listopadu ’89. Možná si vzpomenete, že se portugalští studenti složili a koupili Václavu Havlovi auto, protože Havel někde z legrace řekl, že zdědil samé aparátnické šestsetrojky a že si...

Nahoru a dolů V

22/2013 V novinách jsem zahlédnul inzerát z ministerstva zahraničí, který „ústy Dienstbierovými“ volal po zájemcích, kteří by rádi vstoupili do diplomacie. Po vnitru to byla ideologií, propagandou a špiclováním nejprolezlejší složka státní správy. Proto tam bylo potřeba v co...

Nahoru a dolů IV

21/2013 Tři hezké roky do revoluce (intermezzo v Divadle na Vinohradech)

Divadlo Spejbla a Hurvínka

21/2013 Divadlo Spejbla a Hurvínka založil jako první profesionální loutkovou scénu v Československu prof. Josef Skupa (1892–1957) v Plzni roku 1930... Transformace pražské divadelní sítě

Nahoru a dolů III (rozhovor s Martinem Stropnickým)

20/2013 Existuje u divadla skutečné přátelství? Řečeno s trochou cynismu: velká a opravdová kamarádství jsou u divadla vzácná. Aneb Nenechat si ukrást mládí (MDP 1980–1986)

Nahoru a dolů II (rozhovor s Martinem Stropnickým)

19/2013 Regina Rázlová byla tenkrát třicetiletá, vysoká, sportovní blondýna, s vlasy nakrátko, na tehdejší poměry velice šik, vzezřením téměř posel kapitalismu. My, kterým bylo osmnáct devatenáct, jsme nevěděli, jestli s ní máme koketovat, nebo se jí bát. Celou dobu nebylo jasné,...

Nahoru a dolů I

18/2013 Nakladatelství Paseka chystá v rámci řady životopisných knižních rozhovorů vydání portrétu Martina Stropnického v dialogu s Lucií Němečkovou. Stropnického svědectví o sobě samém, o místech i době, které prožíval a žije s vědomím, že člověk má brát sám sebe s...

Míša

17/2013 Od vzniku těchto novin jejich poslední strana tradičně patří memoárům, postřehům a jiným záznamům divadelních osobností.

Míša i Helena

17/2013 To auto byla bílá Škoda Forman. Notně už rozvrzaná, řízení táhlo, tuším, doprava. Do toho ne dvakrát bezpečného vozu jsme pravidelně usedali a vydávali se v barvách Divadelních novin za divadlem. Já většinou řídil, vedle mě často Bára Topolová, vzadu Richard Erml, Vláďa...

Symbol kontinuity divadelního tisku

17/2013 Osobně si ji, její eruptivnější povahu se sarkastickou přesností v označování čehokoli, poprvé vybavuji v redakci Scény v souvislosti s Otakarem Blandou, který s Míšou sdílel za normalizace podobný osud (snad i nějaký čas pracovali společně v technicko-korektorských pozicích...

Helenka zvaná Míša

17/2013 Mnozí ji znali jen pod jménem Míša, jak ji kdysi „přejmenoval“ její manžel Leoš Suchařípa. Pro nás, kdo jsme ji poznali už ve studentských letech, to byla dlouho Helena.

Moje doteky s divadlem III

16/2013 Šestnáct let s Ungeltem A jak přišel do mého života Ungelt? Bydlely jsme jeden čas ve stejném domě s publicistkou Slávkou Kopeckou, ta za mnou jednou v roce 1996 přišla a začala vyprávět o malinkém divadelním prostoru, který zřizuje Milan Hein, bratr Marty Skarlandtové, že prý...

Moje doteky s divadlem II

15/2013 Bruno Coquatrix mi nabízel, abych v Paříži ještě půl roku zpívala podobně jako třeba Hana Hegerová. Zuřily tam tehdy ovšem studentské bouře a vypadalo to dost divoce. Coquatrixovi jsem řekla, že o tom budu uvažovat, vrátila jsem se domů, tam opět David Bilk, už jsem pro něho...

Moje doteky s divadlem I

14/2013 Zpěvačka Marta Kubišová tvrdí, že nemá příliš dobrou paměť a také prý nerada vzpomíná – raději hledí dopředu. Přesto dovolila Divadelním novinám alespoň trochu nahlédnout do své – především divadelní – minulosti.