Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (VII)
Někdy na jaře roku 1965 se stala taková pro nás neočekávaná věc. Ivan Rajmont, tehdá student liberecké průmyslovky, nám přinesl na naše představení v libereckém S-klubu obálku a na ní bylo napsáno VH. Vzpomínám, že to bylo pastózně udělaný, to V a H mělo takový...
Potužil – zběsilý život
Nedávno zesnulý režisér Zdeněk Potužil byl ve svém nejlepším období uhrančivou osobností českého divadla... Osobní vzpomínka na zakladatele a dlouholetého vedoucího Divadla na okraji. Tuto i další najdete v dnes vycházejících Dn 14/2023.
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (VI)
Docela malé divadlo mělo svůj repertoár, který jsme cítili intuitivně, ale když se za ním dnes ohlédnu, inscenovali jsme v podstatě jakousi generační básnickou galerii.
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 8)
Zajel jsem do Brna, vyhledal Vaška Šabatu a u něj jsem Chartu podepsal... Závěrečný díl rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem, tentokrát o Chartě 77 a co se kolem ní dělo.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 7)
Dubček mi řekl: "Soudruhu, ty jsi člen strany. Víš, co je důležité? My musíme dělat všechno pro to, aby se zachovala a rozvíjela jednota strany. My jednotu strany udržíme!"... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 6)
A Šabata mi povídá: "My potřebujeme lidi, jako jste vy, s vašimi názory. Vstupte do strany!"... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 5)
Tak tohle je česká kultura?!... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem, tentokrát o začátcích Theater Brett.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 4)
Nežili jsme mimo český a slovenský exil, ale na druhou stranu jsme nebyli na něj orientovaní či závislí... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 3)
My jsme nebyli androš, chtěli jsme si vybudovat divadlo... Třetí díl rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 2)
Vídeň - stejně jako Praha - byla centrum konspirace, špionů, podezírání, udávaní, sledování od první světové, a vlastně už dávno před ní... Pokračování rozhovoru Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Hrst vzpomínek na Kundery
Miloš Štědroň vzpomíná na Ludvíka a Milana Kunderu.
Ludvík Kavín: Tohle je česká kultura?! (No. 1)
A Bolek Polívka řekl: "Niko, ten čas ještě nepřišel"... Zahajujeme letní seriál - obsáhlý rozhovor Petra Placáka s Ludvíkem Kavínem.
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (V)
Z Prahy jsem znal i jinou poetiku, zejména toho semaforského typu, tak jsem si usmyslil, že Divadlo hudby a poezie a to semaforské, malé formy, které se vyrojily, spojím. Tak vzniklo Docela malé divadlo. V jeho sálečku jsme hráli od začátku až do našeho zániku, to znamená od roku...
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (IV)
Po návratu z vojny jsem obnovil dálková studia na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity. S úžasem jsem zjistil, že jsou tam kantoři, kteří tam byli i před těmi dvěma lety. Na češtinu jsem měl stále profesorku Jaroslavu Janáčkovou. To je taková moje celoživotní...
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (III)
To gymnázium, kde jsem maturoval v roce 1952, a septima a oktáva, jak jsem tam chodil, byly pro mě nejdůležitější roky mého postpubertálního vývoje. Tam jsem poprvé otevřel knihu básní Jiřího Karáska ze Lvovic, tam jsem se seznamoval s lidma, se kterejma bych jinak nikdy...
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (II)
Když 9. května válka skončila, tak první, co jsme udělali, bylo, že jsme se vypravili k našim nejbližším příbuzným, k otcovu bratru Jaroslavovi, který bydlel v Krči. Všechno, co jsme měli ve sklepě, jsme si dali do pytle a šli jsme k nim.
Spadl jsem ze skály porostlé arnikou (I)
Vážení čtenáři, v cyklu Paměti, reportáže, deníky jsme pro vás připravili ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem a jeho projektem Orální historie českého divadla cyklus vzpomínek různých osobností, které poskytly pro tento projekt své rozhovory. Přepis...