Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky
Roztáhnout křídla a letět (XII)
Na jaře 2002 nás festival v Besançonu požádal, abychom se stejným týmem, s jakým jsme tam uvedli Couperinovy Leçons de Ténèbres (Lekce z temnot), o nichž jste si mohli přečíst v minulém díle, tedy se souborem XVII-21 Musique des Lumières Jeana-Christopha Frische a s naší...
Roztáhnout křídla a letět (XI)
Ne každý titul klasického repertoáru je vhodný pro loutkové divadlo. Proto každá volba inscenovaného titulu vždy vyžadovala precizní znalost předlohy a jejích inscenačních možností.
Roztáhnout křídla a letět (X)
Život naší divadelní společnosti šel různými cestami. Například v roce 1994 se ve Francii slavilo pětisté výročí Rabelaisova narození. Michaël Kerjean mě tehdy požádal, abych ho vystřídal ve vedení Marché médiéval (Středověkého tržiště), což je hlavní prostor...
Poslední komentáře
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Vážený pane Štěpaníku, ano, přiznávám se: moje bio…
- on Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 936) Milý pane Tučku, neklesejte na mysli. Jsem přesvěd…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) Pane Orte, děkuji za pěkný a fundovaný dodatek k m…
- on BLOG: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 91) V roce 1920 se Liška Bystrouška představuje čtenář…
- on Zemřela Jelena Mašínová Pro mě nezemřela, je součást Pavla Kohouta a ten j…
- on Jiří Schmiedt: Slunce zapadá jak nebesa krásných křídel (No. 16) Mě ty Vaše vzpomínky baví. Hlavně tou upřímností.…
- on Zemřel Rudolf Stärz Děkuji vám, že věnujete pozitivní vzpomínku nebo s…
Roztáhnout křídla a letět (IX)
Padox se snaží splynout s prostředím, s obyvateli, a proto dělá všechno jako ostatní. Napodobuje, aby pochopil druhého a stal se součástí jeho hry.
Roztáhnout křídla a letět (VIII)
Velmi brzy, už v roce 1973, jsem si usmyslel, že hudba našich inscenací bude původní, hraná – pokud to půjde – naživo.
Roztáhnout křídla a letět (VII)
V roce 1978 se naše divadelní společnost usadila ve městě Épinal na východě Francie. Levice tam právě vyhrála obecní volby a hledali kulturní směřování regionu.
Roztáhnout křídla a letět (VI)
Během tohoto našeho velmi aktivního období v polovině sedmdesátých let jsme zatoužili po stálém působišti v Paříži, prvním pařížském divadle věnovaném loutkářství pro dospělé.
Miloš Horanský, jeden z nejbližších přátel
Miloš Horanský se zapsal silně do našich vzpomínek. V letech 1970 - 1972 spoluvytvářel jako režisér podobu takzvaného Bílého divadla
Roztáhnout křídla a letět (V)
Pro Společnost Jeana Davyho, která pro mě byla na začátku mé kariéry velmi důležitá, jsem režíroval několik inscenací.
Roztáhnout křídla a letět (IV)
Komuna byla naší první inscenací s loutkami. Pro nás takové řešení představovalo způsob, jak se vypořádat s dobovou karikaturou i s davem tehdejších komunardů. Jednalo se také o naši první spolupráci s loutkářem Marcelem Violettem.
Odcházím od nedokončené práce
Mrzí mě, že se nebudu moci účastnit projektů, které jsem zahájil... Vyjádření odcházejícího ředitele Městského divadla Zlín Josefa Morávka.
Vzpomínám na tu dobu s velkou láskou
Měl jsem štěstí, že jsem byl angažován do souboru znamenitých herců... Nekrolog Ladislava Trojana zveřejněný Městskými divadly pražskými.
Roztáhnout křídla a letět (III)
Pak přišel zásadní rok 1968. Zásadní z uměleckého hlediska, protože v roce 1968 jsem se setkal s Bread and Puppet a bunraku, politickým loutkářstvím a tradičním uměním na nejvyšší úrovni.
Roztáhnout křídla a letět (II)
Přerod v profesionály se uskutečnil v roce 1964 velmi jednoduše, prostřednictvím Labicheovy aktovky Le Voyage autour de ma marmite (Cesta kolem mého hrnce), kterou jsme hráli s maskami inspirovanými Daumierem.
Roztáhnout křídla a letět (I)
Bylo to v roce 1998, kdy jsem nabídla své frankofonní divadelní služby tehdejšímu řediteli Klicperova divadla a Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů Ladislavu Zemanovi. Společnou řeč jsme našli okamžitě...
Martin J. Švejda za mou sítnicí
Co se mi zjevuje za sítnicí, když teď vím, že Martin J. Švejda před pár dny umřel.
Jana Hermachová: Zakázanou herečkou (III) (O jednom životním osudu)
Janin osobní i rodinný život se dramaticky zkomplikoval od chvíle, kdy její otec připojil svůj podpis k textu Charty 77.