Kategorie článků: Paměti, záznamy a deníky
Miloš Horanský, jeden z nejbližších přátel
Miloš Horanský se zapsal silně do našich vzpomínek. V letech 1970 - 1972 spoluvytvářel jako režisér podobu takzvaného Bílého divadla
Roztáhnout křídla a letět (V)
Pro Společnost Jeana Davyho, která pro mě byla na začátku mé kariéry velmi důležitá, jsem režíroval několik inscenací.
Roztáhnout křídla a letět (IV)
Komuna byla naší první inscenací s loutkami. Pro nás takové řešení představovalo způsob, jak se vypořádat s dobovou karikaturou i s davem tehdejších komunardů. Jednalo se také o naši první spolupráci s loutkářem Marcelem Violettem.
Poslední komentáře
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Poslední rozloučení se uskuteční při mši svaté ve…
- on Zemřela Marie Poesová Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 26. lis…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický Stašku, poznal jsem Tě až po listopadu 1989. Byl j…
- on Zemřel Stanislav „Stašek“ Slavický S velkou lítostí jsem zaznamenala zprávu o odchodu…
- on Zemřel Petr Komínek Datum narození pana Komínka opraveno. Ve veřejných…
- on Zemřel Petr Komínek Šťastný let Péťovi. (Dovolím si upozornit na chybu…
- on Umění skrze manipulaci? Pane Janoušku, mrzí mě a zaskočilo Vaše rozhořčení…
Odcházím od nedokončené práce
Mrzí mě, že se nebudu moci účastnit projektů, které jsem zahájil... Vyjádření odcházejícího ředitele Městského divadla Zlín Josefa Morávka.
Vzpomínám na tu dobu s velkou láskou
Měl jsem štěstí, že jsem byl angažován do souboru znamenitých herců... Nekrolog Ladislava Trojana zveřejněný Městskými divadly pražskými.
Roztáhnout křídla a letět (III)
Pak přišel zásadní rok 1968. Zásadní z uměleckého hlediska, protože v roce 1968 jsem se setkal s Bread and Puppet a bunraku, politickým loutkářstvím a tradičním uměním na nejvyšší úrovni.
Roztáhnout křídla a letět (II)
Přerod v profesionály se uskutečnil v roce 1964 velmi jednoduše, prostřednictvím Labicheovy aktovky Le Voyage autour de ma marmite (Cesta kolem mého hrnce), kterou jsme hráli s maskami inspirovanými Daumierem.
Roztáhnout křídla a letět (I)
Bylo to v roce 1998, kdy jsem nabídla své frankofonní divadelní služby tehdejšímu řediteli Klicperova divadla a Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů Ladislavu Zemanovi. Společnou řeč jsme našli okamžitě...
Martin J. Švejda za mou sítnicí
Co se mi zjevuje za sítnicí, když teď vím, že Martin J. Švejda před pár dny umřel.
Jana Hermachová: Zakázanou herečkou (III) (O jednom životním osudu)
Janin osobní i rodinný život se dramaticky zkomplikoval od chvíle, kdy její otec připojil svůj podpis k textu Charty 77.
Osudoví muži Věry Lejskové!
Jedno slavnější jméno než druhé provází profesní život dámy, klavíristky, pedagožky a publicistky Věry Lejskové, která 1. října oslavila 92. narozeniny.
Jana Hermachová: Zakázanou herečkou (II)
Rok 1968 zastihl Janina otce Jiřího Hermacha na vrcholu tvůrčích sil. Přednášel, publikoval, aktivně se zapojoval do politického a veřejného dění. Stal se populární postavou televizních diskusí a úvah, ve kterých komentoval aktuální dění.
Poděkování za přátelství
Asi pro každého člověka je nejbližší, nejspolehlivější a nejdůvěrnější přítel darem. Takovým se mi stal Honza Czech.
Jana Hermachová: Zakázanou herečkou (I) (O jednom životním osudu)
S herečkou Janou Hermachovou jsem se pravidelně setkával v roce 2019 při přípravě své diplomové práce věnované životním osudům jejího otce filozofa, publicisty a pedagoga Jiřího Hermacha (1912–2011). Jednu z kapitol jsem věnoval také jejímu životnímu příběhu a profesnímu...
Nenápadný génius
Jeho nevtíravá geniální hudba s námi zůstává a on v ní... Vzpomínka na hudebníka Richarda Dvořáka.
Kdo byli předkové Petra Lébla? (II)
V Praze mne toho večera čekal jeden z šoků mého života. Především jsem se vstupem do malostranského domu ve Šporkově ulici 10/320 ocitl v prostoru do té doby nevídaném a ne právě příjemném: ve společném dvoře několika domů s nápadnou pavlačovou výstavbou.