Kategorie článků: Reportáž

Divadelní Montréal (No. 14)

Nový pohled na Eurípidovu Ífigenii přetavil do volné adaptace současný ředitel Avignonského festivalu, portugalský dramatik Tiago Rodrigues. Na scénu divadla Théâtre Denise-Pelletier ji uvedla režisérka Isabelle Leblanc.

Divadelní Montréal (No. 13)

Setkání s Opičím králem bylo závanem pohádkové exotiky. Bylo pozoruhodné z hlediska provázání dvou zcela odlišných kultur – severoamerické a asijské.

Ve víru Ost-ra-varu (No. 3)

Druhou polovinu festivalu jsem rázně načal ranní návštěvou inscenace Nejhorší věc na světě, jíž se po několika letech absence do programu vrátilo Divadlo loutek.

Ve víru Ost-ra-varu (No. 2)

Můj ostravarní druhý den se se započal nejinak než pěkně zostra, a sice komorní inscenací Pravda činohry Národního divadla Moravskoslezského.

Divadelní Montréal (No. 12)

Kukum vzdává hold lásce a rodině, hodnotovému dědictví původních komunit.

Ve víru Ost-ra-varu (No. 1)

S finišem měsíce listopadu se moravskoslezská metropole opět stává epicentrem pestrých vzruchů, neboť 26. ročník bilanční přehlídky ostravských činoherních divadel tradičně láká početné zástupy...

Nichts ist ok (No. 3)

Franze Kafku téměř všichni znají z učebnicových definic jako pražského Němce píšícího o nefunkčnosti systému a rozpolcenosti člověka v něm.

Nichts ist ok (No. 2)

Dnešní doba relativně úspěšně rozbíjí zastaralé stereotypy, v níž je muž zajišťovatelem finančního příjmu rodiny, zatímco žena pečovatelkou o děti a domácnost. Avšak role ženy-matky stále zůstává opředena mnoha předpojatostmi.

Ve spárech Kultu (No. 5)

Do finále letošního, již 27. Kultu, který je největší akcí svého druhu v ústeckém kraji, jsme dospěli s pražským Švandovým divadlem, a jeho oceňovanou inscenací Na první pohled.

A k čemu to všechno je? (No. 3)

Projde-li si člověk nějakou traumatizující zkušeností, častou reakcí bývá moment tak zvaného zamrznutí – jedná se o formu přirozené ochrany těla před silným stresem.

Ve spárech Kultu (No. 4)

Svou přátelskou příchylnost k mnoha podobám pohybového divadla dal letošní Kult najevo kromě pohádek i dvojicí po sobě jdoucích večerů.

Divadelní Montréal (No. 11)

Inscenace Josefína a dospělí původně míří k dětem, ale nejeden dospělý se v ní pozná. Frankofonní Kanada je pro mě dosud kulturně nevyčerpatelnou zónou, ať se za oceán zavítá v jakémkoli období.

Fotoreportáž z předávání Cen DN 2024

Ceny Divadelních novin očima fotografa Kamila Košuna.

A k čemu to všechno je? (No. 2)

Inscenace Medea’s Children propůjčuje hlas téměř výhradně dětským/dospívajícím hercům a herečkám, skrze něž se suverénním způsobem dotýká tématu rodinných traumat, vraždy a sebevraždy.

A k čemu to všechno je? (No. 1)

Křižovatka představuje prostor, kde se střetávají protichůdné pohledy a konfrontuje se vzájemný nesoulad názorů či vztahů – tak jako se tomu děje každý rok v rámci festivalu Pražské křižovatky.

Ve spárech Kultu (No. 3)

Třetí reportáž z festivalu Kult.

Nichts ist ok (No. 1)

Od jistého bodu není návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout, píše Franz Kafka ve svém románu Proces.