Uslyšet hlas fosilního paliva
Saddám Husajn, George W. Bush a zbožštělá ropa jako po věky zakonzervovaná noc, která dnes zazáří na tisícerá království, byli protagonisty nejhůře zařaditelné inscenace letošního plzeňského festivalu. Jmenovala se Saddám Husajn – Mysterium. Svým neuchopitelným humorem a podprahovou, rafinovanou ironií někoho otrávila, jiné okouzlila. Formálně se produkce izraelské umělecké instituce HaZira, která pomáhá na svět nezávislým uměleckým projektům, pohybovala na pomezí orientálního náboženského rituálu, patetického vojáckého voice-bandu, jaký se produkuje napříč režimy, které adorují armádu (důvěrně ho známe z produkcí Alexandrovců), a hravé surreální mystifikace.
Který Saddám Husajn je ten pravý? FOTO JAROSLAV PROKOP
V textu dramatika, režiséra, herce, publicisty i výtvarníka Yonatana Levyho se mluví květnatým jazykem starých blízkovýchodních eposů, do kterého ovšem vstupují ryze současné reálie nebo ideologické fráze. V tomto ironickém napětí formy a obsahu tkví jeden z půvabů představení i jeho humor. Zároveň je ale Levyho práce i vážnou konfrontací dvou současných politických ideologií vyrůstajících z kultur, které se navíc fatálně míjejí. Levy neusiluje o nic menšího než zábavně ukázat, jak si každý z těch ideologických a politických konceptů vytváří k dosažení mocenského nebo ekonomického vlivu (zde ovládnutí ropných nalezišť) svou vlastní mytologii i jazyk.
V tomto ohledu Saddám Husajn – Mysterium přesahuje konkrétní prostor a jako podobenství má obecnější význam. Ostatně v českém kontextu známe inscenaci, která je založena na podobném principu. Formu hagiografické legendy aplikovali v inscenaci Studia Hrdinů nazvané Citový komediant na zbožštěný portrét Julia Fučíka a podobně jako Levy v saddámovském mysteriu propojili jazyk a obraznost spojené s mytizací komunistické ideologie s formou náboženské legendy.
Nezapomenutelná je sugestivní atmosféra Levyho představení. Ve velkém „hotelovém“ popelníku na kovové noze leží ropné vejce, které bude později symbolicky rozdrceno při iniciačním obřadu – maturitě George W. Bushe. Nad ním je na začátku ve spikleneckém přítmí zažehnut oheň cigaret. V sále provoněném kadidlem a vystlaném perskými koberci čtyři herci ozdobeni saddámovským knírem, v červených sukních a baretech doplňují recitaci a zpěv za doprovodu tradičních hudebních nástrojů „rituálními“ hereckými gesty. Přitom se střídají v rolích obou prezidentů a politiků.
Oba prezidenti jsou představeni především jako neohrožení, nekompromisní vůdci. Například irácký prezident ukrytý v bunkru se svými třemi dvojníky zkouší jejich oddanost. Mají – stejně jako Learovy dcery – odpovědět na otázku: Čím je pro tebe Saddám? Neuspokojivá odpověď má být okamžitě zaplacena životem. Levymu se v nadsázce daří vtipně ukázat i sexualitu, která bývá skrytou součástí patologických vazeb v okolí diktátorů.
Prostřední písmeno tvého jména jako sémě oplodnilo volební urny, zazní v textu pro změnu na adresu George W. Bushe, který musí projít zkouškou dospělosti. Poté, co mu svět, položí na stůl maturitní test v podobě bizarních orientálních hádanek, je od Bushe staršího pomazán ropou a dostane revolver. Na výzvu: Buď svobodný! – postřílí všechny přítomné. Uspěl, ministr obrany a tažení do Iráku ho očekávají… Sborová popová variace textu Ohnivý prst seslal jsem na tebe, Iráku, může zaznít.
Jedním z vrcholů inscenace byl řečnický souboj obou prezidentů. Zazněla smršť poetických urážek jako: rujná prasnice ti z varlat vydloube lanýže… Tentokrát se vyznamenal i překladatel titulků, který si českou verzi Levyho textu doslova vymazlil.
Divadlo HaZira – Yonatan Levy: Saddám Husajn – Mysterium. Režie Yonatan Levy, živá hudba Yiftah Kadan, Harel Gal, kostýmy Ruth Gwily, světelný design Shahar Marom. Premiéra 14. října 2011.
Komentáře k článku: Uslyšet hlas fosilního paliva
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
