Sadomasochistické rituály v rokokových parukách
Mladé nezávislé slovenské divadlo má svůj letní festival Kiosk. Ale zaplaťpánbůh už se do jeho programu nevejde všechno, co kvalitního na Slovensku v tomto okruhu divadla vzniká. V uplynulé sezóně na sebe upozornilo například Divadlo na peróne mladých divadelníků z Košic. Ze spolupráce těchto nezávislých s pražským režisérem a lighting designerem Janem Komárkem, tedy rovněž v česko-slovenské dílně, vznikly Útroby krávy.
Jde o pohybovou a světelnou kompozici, atmosférickou a iniciační divadelní situaci, která nese otisk Šepotů a výkřiků Ingmara Bergmana, ulpěl na ni dotek Larse von Triera a vlastní tajné kukátko do století markýze de Sada, jakož i jeden pár bílých křídel. Mluví o strachu, bolesti a hříchu. Má bodavou vzpomínku na holocaust i závan pachuti po Kámasútře. Jediné, co se tam nevyskytuje, je titulní kráva, natož její útroby.
Jan Komárek
je režisér pohybového divadla s dlouholetou – především předlistopadovou – zkušeností v cizině (emigrace v Kanadě, kde jeho soubor obdržel i významnou cenu za inscenaci).
Jan Komárek. Snímek archiv
Po revoluci se několikrát úspěšně představil v Čechách, nejprve se svým kanadským souborem jako hostující umělec, nyní už řadu let tvoří v Praze. Je výraznou osobností nezávislé taneční sféry, jeho rukopis je velmi individuální. Je rovněž znám a oceňován jako lighting designer. I v této oblasti scénické činnosti obdržel ceny, jak v zahraničí, tak u nás – naposledy mu byla udělena mezinárodní porotou cena za světelný design u příležitosti festivalu Tanec Praha 2010. Toto speciální know-how se samozřejmě odráží i v estetice jeho tanečních inscenací. V současné době je zralým umělcem, zakotveným v české taneční scéně. Má za sebou řadu různých spoluprací v rámci místní taneční komunity, v posledních dvou sezónách je v obzvlášť dobré tvůrčí formě. Z jeho scénických děl dýchá – přes dlouhý pobyt v cizině – genius loci střední Evropy.
Herci Divadla na peróně
projevili pro jeho typ „středoevropského divadla krutosti“ velké pochopení. Hrají v těsné blízkosti diváků, svými pohyby jim „šeptají“ doslova do ucha. V rolích dominantních i submisivních účastníků sadomasochistických rituálů, oblečeni do šustivých papírových korzetů a krinolín, pronásledovaní i pronásledující, kradoucí se s lucerničkou i ženoucí se přes scénu v rokokové paruce a s bičem, byli naprosto přesvědčiví a pohybově suverénní. Věřit se jim dal i očistný noční rituál na závěr.
Jana Wernerová, Peter Kočiš...
...a Zuzana Psotková, MeetFactory 2010. Snímky archiv Divadla na peróne
Na začátku přestavení přicházejí diváci do úplné tmy. Samotná akce začíná drobnými záblesky bodového světla, šepotem a šustotem papírových krinolín. Primární je atmosféra, situace, obraz. Nikoli příběh. Tato atmosféra, tyto situace a obrazy jsou inscenované ve stylu „retro“. Zahledění se do vzpomínek, podporované hudbou a subtilním lighting designem, je pro uměleckého solitéra Jana Komárka typické. Vyniká ve schopnosti vytvářet atmosféru plnou tajemství, v níž vládne tma, z níž dynamická bodová světla, která „chodí“ s herci, vykusují postavy a situace. Vnášejí do celku vzruch, napětí, chvění, přibližují a oddalují jako by „filmově“ – střihy a detaily. V této atmosféře odhalují tanečníci své skryté dimenze. Tři mladí herci Divadla na peróne se až nečekaně skvěle zhostili Komárkovy náročné, převážně pohybové kompozice, nemluvě o jejich výrazných a zajímavých vzhledech a inteligentních tělech, o expresivním a autentickém projevu.
Premiéru performance Útroby krávy jsem zhlédla v listopadu loňského roku ještě v Praze, kde ji Komárek se souborem v rámci rezidenčního pobytu po letních přípravách dokončili. Bylo to poblíž perónů Smíchovského nádraží, v alternativním prostoru MeetFactory. Nyní kočuje po perónech Slovenska.
Divadlo na peróne (Košice) – Jan Komárek: Útroby krávy. Režie, hudba, light design, výprava Jan Komárek. Světová premiéra 21. listopadu 2010 v MeetFactory v Praze. Slovenská premiéra 29. května 2011 v centru současných umění IC Culture train v Košicích v rámci festivalu Use the City. Projekt byl podpořen Ministerstvem kultury SR a Hlavním městem evropské kultury – Košice 2013.
Komentáře k článku: Sadomasochistické rituály v rokokových parukách
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
